Syn.: Lentinus lepideus
Hojná houba rostoucí nejvíce na sklonku jara a v časném létě (méně po zbytek roku) na mrtvém dřevě jehličnanů, často na osluněných pařezech, vyskytuje se i na opracovaném dřevě vč. pražců, důlních vzpěr apod. Způsobuje hnědou hnilobu. Lupeny neravidelně zubaté. Sladce anýzový pach. Podobný houževnatec tygrovaný (Lentinus tigrinus) je štíhlejší, roste na dřevě listnáčů, převážně v lužních lesích. Houževnatec přivázlý (Neolentinus adhaerens) je mnohem drobnější, má klobouk i třeň bez šupin, lepkavý povrch klobouku a roste na dřevě jehličnanů od pozdního podzimu do časného jara.
Neolentinus lepideus Konětopy, teplomilná doubrava, pařez borovice, 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Neolentinus lepideus NPP Jestřebské slatiny, mladý bor, pařez borovice, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lanzia henningsiana, Rutstroemia henningsiana, Poculum henningsianum, Rutstroemia paludosa
Drobná apothecia této vřeckovýtrusé houby rostou koncem jara na rašeliništích na listech a pochvách šáchorovitých (Cyperaceae) a sítinovitých (Juncaceae) rostin např. ostřic (např. Carex rostrata), skřípiny (Scirpus sylvaticus) a suchopýru (Eriophorum angustifolium) zčásti ponořených ve vodě. Patrně přehlížený druh. Nevytváří sklerocia. Vřecka bez pravých háků (croziers), jen s bazálním výběžkem. Podobná terčka travní (Clarireedia calopus) roste na lipnicovitých (Poaceae) a má báze vřecek s háky (croziers).
Clarireedia henningsiana NPP Kaproun, rašelinná louka, listy Carex rostrata, 15.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Clarireedia henningsiana PR Černá louka, nevápnité slatiniště, listy Scirpus sylvaticus, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Clarireedia henningsiana PR Maštale, přechodové rašeliniště, listy Scirpus,, 19.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba rostoucí pod listnáči, častěji na živinami úživnějších půdách pod druhy z čeledi Fagaceae. Zvonkovka číškovitá (Tarzetta cupularis) je drobnější, se zřetelněji kulovitými plodnicemi, hrubě otrubičnatým vnějším povrchem plodnic a širšími výtrusy. Jedená se o druhový komplex, velmi podobná zvonkovka okrová (Tarzetta ochracea) se liší apikálně nepravidelně laločnatými a větvenými parafýzami. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), vzhledem k nedořešené taxonomii nebyla při přípravě současného (2024) červeného seznamu hodnocena.
Tarzetta catinus agg. NPP U nového mlýna, dubohabřina, sub Carpinus, 17.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tarzetta catinus agg. NPP U nového mlýna, dubohabřina, sub Carpinus, 17.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tarzetta catinus agg. (spory, H2O a Melzerovo reagens, 1000x), 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Helvella albella
Vzácný druh chřapáče rostoucího od časného léta do podzimu pod borovicemi na vápnitých půdách. Od chřapáčů ze skupiny ch. sedlového (Helvella ephippium) se pozná bělavým a takřka hladkým vnějším povrchem apothecií, od ch. pružného (Helvella elastica) sedlovitým, nepodvinutým kloboukem. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Helvella albella NPP U nového mlýna, okraj lesní cesty, sub Pinus nigra, Quercus rubra, Tilia, 17.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Helvella albella NPP U nového mlýna, okraj lesní cesty, sub Pinus nigra, Quercus rubra, Tilia, 17.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Větší druh hovníku rostoucí na půdě a rostlinných zbytcích (nikoli na trusu!). Význačný v mládí žlutozelenými plodnicemi a rozměry, ornamentikou výtrusů a negativní reakcí vřecek na roztok jódu (Lugolův roztok). Podobný hovník odkrytý (Ascobolus denudatus, původní určení vyobrazených sběrů) se odlišuje přisedlými plodnicmi, trochu odlišnou ornamentikou výtrusů a pozitvní reakcí na jód.
Ascobolus foliicola České Budějovice, Stromovka, park, vrstva tlejícího listí, 3.5.2008, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus foliicola PR Ronov, dubohabřina, větvička Ulmus, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus foliicola České Budějovice, Stromovka, park, vrstva tlejícího listí, 3.5.2008, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus foliicola PR Ronov, dubohabřina, větvička Ulmus, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus foliicola České Budějovice, Stromovka, park, vrstva tlejícího listí, 3.5.2008, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě dubů a kaštanovníku setého, méně často buku nebo jiných listnáčů (javor). Význačná substrátem, za sucha odchlipujícícmi se plodnicemi s tmavou bazální vrstvou. Spolehlivé určení je však jen podle mikroznaků. Viz velmi podobná kornatka lipová (Peniophora rufomarginata) na dřevě lip.
Peniophora quercina České Budějovice, Stromovka, park, větev Quercus, 22.8.2008, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora quercina Nový Hradec Králové, kuturní smíšený les, větev Quercus, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora quercina EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, větev Quercus, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora quercina České Budějovice, Stromovka, park, větev Quercus, 22.8.2008, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora quercina NPR Ruda, vlhká acidofilní doubrava, větev Quercus, 17.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující závojenka rostoucí od jara do počátku léta v listnatých lesích, stromořadích, parcích a zahradách, výhradně pod jilmy. Podobná a ve stejné době rostoucí závojenka podtrnka (Entoloma clypeatum) se vyskytuje pod růžovitými dřevinami, je masitější, a nemá tak výrazně prosvítavě čárkovaný klobouk. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Entoloma aprile Malešov, křovinatá stráň, sub Ulmus, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma aprile Malešov, křovinatá stráň, sub Ulmus, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma aprile NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, sub Ulmus, Quercus, Acer, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Peziza ochracea, Tarzetta spurcata s. auct
Větší druh zvonkovky z komplexu zvonkovky žlutavé (Tarzetta catinus), liší se mikroznaky (apikálně nepravidelně až korálovitě větvené parafýzy) a o něco málo většími výtrusy. Roste pod (výhradě?) dřevinami z čeledi Fagaceae na těžších, často vápnitých půdách.
Tarzetta ochracea Eváň, vápnomilná bučina, okraj lesní cesty, 25.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Tarzetta ochracea Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tarzetta ochracea Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Paragalactinia michelii
Méně běžná řasnatka rostoucí od léta do podzimu na bazických půdách, spíše v teplejších oblastech. Vytváří mykorhizu s listnáči. Význačná nafialovělým odstínem v roušku a tím, že roní vodnatý latex, který pří zasychání žloutne. Spory bigutulátní (se dvěma kapénkami), bradavčité, 15-17 x 7,5-9 μm, vřecka s háky (croziers) na bázi. Často roste na jedné lokalitě s řasnatkou síromléčnou (Peziza succosa), též ronící žlutý latex, bez fialových odstínů, se sporami s hrubší ornamenitkou a vřecky bez háků na bázi. Vřecka s háky má ještě P. benatii a P. berthetiana. Na obdobných stanovištích se vyskytuje i řasnatka modromléčná (Peziza saniosa).
Peziza michelii PR Vápenka, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Picea, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Peziza michelii PR Šmatlavé uhlisko (SK), dubohabřina, na holé zemi, sub Quercus, Carpinus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peziza michelii Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Peziza michelii Panská Habrová, břeh periodického potůčku, sub Tilia, Carpinus, Picea, 29.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peziza michelii Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, sub Carpinus, Salix, Acer campestre, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Peziza michelii (spory ve vřeckách, cotton blue, 1000x), 29.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peziza michelii (spory ve vřeckách, cotton blue + H20, 1000x), 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Inocybe patouillardii
Roztroušeně se vyskytující mohutný druh vláknice rostoucí koncem jara a počátkem léta pod listnáči na neutrálních až vápnitých půdách, nezřídka i v parcích. Význačná pomalým červenáním plodnic při zasychání či otlačení. Spory hladké, eliptické, metuloidní cystidy chybí. Jedovatá, pozor na záměnu s jedlou čirůvkou májovkou (Calocybe gambosa). Viz též vláknice jurská (Inocybe adaequata), jenž se po otlačení a ve stáří zbarvuje do fialova, roste spíše později (léto až podzim) a je vzácnější.
Inocybe erubescens Příběničky, zřicenina hrádku, květnatá bučina, sub Corylus, Fagus, Abies, 17.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe erubescens Příběničky, zřicenina hrádku, porost lísky, sub Corylus, Quercus, Abis, Picea, 18.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe erubescens PR Opolenec, lísková mez, krystalický vápenec, sub Corylus, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe erubescens Malešov, mladá výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe erubescens Malešov, mladá výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe erubescens Malešov, mladá výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe erubescens PR Opolenec, lísková mez, krystalický vápenec, sub Corylus, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus cortinatus
Drobný druh hnojníku rostoucí na holé půdě. Makroskopicky nerozlišitelný od řady podobných druhů (viz např Copinopsis candidata).
Coprinopsis cortinata Malešov, křovinatá stráň, lesní cesta, nitrofilní stanoviště, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis cortinata PR Mokřady dolní Liběchovky, sub Alnus, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, častěji v teplejších oblastech. Okraj plodnice třásnitý až rhizomorfický, plodnice dobře oddělitelné od substrátu. Význačná neinkrustovanými cystidami, drobnými sporami a hyfami bez přezek. U podobné a blízce příbuzné kůrovky krvavé (Phanerochate sanguinea) se plodnice zbarvují do krvavě červené, stejně jako rozkládané dřevo. Další druhy jako kůrovka olšová (Phanerochaete alnea), k. smetanová (Phanerochaete sordida), k. hladká (Phanerochaete laevis) nebo k. sametová (Phanerochaete velutina) mají alespoň zčásti cystidy inkrustované a větší spory.
Phanerochaete calotricha Malešov, křovinatá stráň, větev Cornus sanguinea, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete calotricha CHA Jarovská bažantnica, tvrdý luh, opadlá borka Quercus, 20.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete calotricha Koněprusy, vápnomilná bučina, padlý kmen Fagus, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete calotricha Malešov, křovinatá stráň, větev Cornus sanguinea, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornacovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnatých dřevin, typicky na tenčích větvičkách (stále v kůře) nejrůznějších listnáčů, vzácně i jehličnanů, zejm. křovin na teplejších a susších stanovištích. Od podobných druhů (např. kornatka popelavá - Peniophora cinerea) se pozná snadno mikroskopicky (přítomnost dendrohyfídií, eliptické lamprocystidy).
Peniophora lycii Malešov, křovinatá stráň, větev Ulmus, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora lycii Radostice, křovinatá mez, větévka Rosa canina agg., 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora lycii NPP Radouč, stepní stráň, větev Cratageus, 5.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora lycii Raná, teplomilné křoviny, větev Rosa, 5.1.2018, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora lycii PR Na Voskopě, dubohabřina, větev Acer campestre, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora lycii PR Na Černčí, lesostepní bor, větvička Juniperus 4.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lyophyllum anthracophilum
Hojná antrakofilní houba rostoucí od pozdního jara do podzimu na spáleništních. Pach zatuchle moučný. Spory kulovité, hladké, neamyloidní. Příbuzné druhy na obdobných stanovištích (penízovka tmavá - Tephrocybe atrata, p. osmahlá - T. ambusta) se liší charakterem spor. Fajodka spáleništní (Fayodia anthracobia) má kulaté, ornamentované a amyloidní spory. Kalichovka spáleništní (Myxomphalia maura) má sbíhavé lupeny a amyloidní široce eliptické výtrusy. Liškovec spáleništní (Faerberia carbonaria) má názké a hluboce sbíhavé lupeny, trochu připomínací lišty u lišek. Šupinovka spáleništní (Pholiota highlandensis) a slzivka skrutkomilná (Hebeloma pseudoamarescens) mají hnědý výtrusný prach a křehutka opýřená (Psathyrella pennata) pak výtrusný pach černý.
Tephrocybe anthracophila PR Údolí Doubravy, paseka, spáleniště, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe anthracophila NP České Švýcarsko, Mezní louka, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe anthracophila NP České Švýcarsko, Černý důl,spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny,, 8.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe anthracophila Oblík, sad, spáleniště, 6.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe anthracophila PR Niva Doubravy, vlhká louka, spáleniště, 11.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe anthracophila Oblík, sad, spáleniště, 6.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe anthracophila Ostrava, halda Hedvika, spálené místo, 25.11.2019, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe anthracophila Doksy, zámecký park, staré spáleniště, 30.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe anthracophila Vyborg (RUS), lesní spáleniště, 24.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lepiota alba
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od konce jara do podzimu na suchých a výhřevných trávnících, lesních lemech, světlých lesích atp.
Lepiota erminea Dlouhý vrch, skalní step, 15.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lepiota erminea Srdov, skalní step, 6.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Lepiota erminea Raná, suchý trávník, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kropilka rostoucí po celý rok na dřevě listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Vyznačuje se zploštělými až diskovitými, často zprohýbanými plodnicemi a mikroznaky (hyfy bez přezek, tenkostěnné 3-sporické spory). Viz kropilka menší (Dacrymyces minor). Taxonomicky nedořešená skupina.
Dacrymyces lacrymalis PP Buky na Bouřňáku, pahýl Sorbus, 27.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Dacrymyces lacrymalis PR Losí blato u Mirochova, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojný druh kropilky rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, vzácněji i listnáčů, často vyrůstá i na opracovaném materiálu. Způsobuje hnědou hnilobu. Nápadná přítomností oranžové nepohlavní fáze, v její nepřítomnosti může být rozlišení od podobných hojných druhů, např. kropilky menší (Dacrymyces minor) či kropilky slzovité (Dacrymyces lacrymalis), makroskopicky složité. Mikroskopicky význačná silnostěnnými sporami se třemi přepážkami a absencí přezek na hyfách, které mají často zdrsnělé stěny.
Dacrymyces stillatus Kunžak, údolí Struhy, vlhká větev Picea, 15.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Dacrymyces stillatus (nepohlavní fáze) Dívčí Kámen, kulturní smrčina, pařez Picea, 10.4.2006, (c) Lucie Zíbarová
Dacrymyces stillatus Markvarec, suťový les, větev Picea, 30.5.2006, (c) Lucie Zíbarová
Dacrymyces stillatus Radostice, křovinatá mez, větev Corylus, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Dacrymyces stillatus Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, větev Fagus, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Dacrymyces stillatus NPR Praděd, horská smrčina, větev Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí koncem jara na vlhkém dřevě listnáčů ležícím ve vodě či jiných vlhkých místech. Na podobných stanovištích se vyskytuje ve stejné době i o něco hojnější vodnička potoční (Cudoniella clavus) s plodnicemi zřetelně rozlišenými na tenkou stopku a konvexní disk.
Cudoniella tenuispora Bouřňák, acidofilní bučina, větev Fagus v potůčku, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cudoniella tenuispora PR Údolí Doubravy, suťový les, větévky a detrit, 7.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cudoniella tenuispora PR Polom, květnatá bučina, větvička Rubus, 2.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cudoniella tenuispora NPP Hojná voda, jedlobučina, větev Alnus v potůčku, 3.6.2006, (c) Lucie Zíbarová
Cudoniella tenuispora Nová ves u Loun, květnatá bučina, podmáčené koleje lesní cesty, větévky Fagus v půdě, 14.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cudoniella tenuispora NPP Hojná voda, jedlobučina, větev Alnus v potůčku, 3.6.2006, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh pečárky rostoucí od pozdního jara do podzimu na otevřených stanovištích, v zahradách, parcích i ve světlých lesích, často vyhledává živinami bohatší stanoviště (okraje cest). Nejčastější pečárka v okolí lidských sídel. Mírně jedovatý. Nápadný intenzivně a rychle chromově žloutnoucími plodnicemi (zvl. na bázi třeně), v mládí růžovými lupeny a nepříjemným pachem po karbolu. U plodnic rostoucích na osluněných stanovištích bývá temeno klobouku často šedavě pigmentované. Plodnice s nápadně šupinovitě rozpraskaným kloboukem se někdy označují jako pečárka zápašná bedlovitá (Agaricus xanthodermus var. lepiotoides). Do skupiny žloutnoucích pečárek s nepříjemným pachem patří i další druhy, např. pečárka perličková (Agaricus moelleri) a p. koroptví (Agaricus phaeolepidotus). Viz jedlá pečárka ovčí (Agaricus arvensis) s pachem po anýzu.
Agaricus xanthodermus Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, sub Quercus, Acer, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Agaricus xanthodermus Deštnice, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, sub Picea, Corylus, Quercus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Agaricus xanthodermus NPR Kněžičky, okraj paseky v teplomilné doubravě, 28.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Agaricus xanthodermus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Quercus, Crataegus, Acer, 24.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Agaricus xanthodermus NPR Břehyně-Pecopala, olšina, sub Alnus, Betula, 3.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Poměrně hojný druh dřevomoru rostoucí na dřevě různých listnáčů (jasan, jilm, javor, ...). Význačný olivověhnědými pigmenty, které se louhují do roztoku KOH, kovovým leskem zralých stromat a vanilkovým pachem dřeva pod stromaty. Velmi podobný je např. na podobných substrátech hojný dřevomor rezavý (Hypoxylon rubiginosum) mj. s rezavě oranžovými louhovatelnými pigmenty.
Hypoxylon macrocarpum NPP Kotýz, dubohabřina na vápenci, větev Malus, 15.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon macrocarpum PP Jilmová skála, suťový les, opadlá větev Acer, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon macrocarpum Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, větev Fraxinus, 24.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon macrocarpum NPP Peklo, mokřadní olšina, padlý kmen Alnus, 15.6.2022, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon macrocarpum PP Jilmová skála, suťový les, opadlá větev Acer, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon macrocarpum (barviva v KOH), (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh dřevomoru rostoucí na dřevě listnáčů, zejména svídy krvavé, střemchy nebo jasanu, především v teplejších oblastech, více lokalit je na Moravě. V poslední době se patrně šíří. Nápadný živě oranžovými stromaty a malými sporami (5-7 x 2.5-3.5 μm). Do roztoku KOH se ze stromat louhuje oranžový pigment. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii NT (téměř ohrožený druh). Dřevomor Hypoxylon subticinense se odlišuje většími sporami (8-11.5 x 4-5,5 μm). Viz též hojnější dřevomor rezavý (Hypoxylon rubiginosum).
Hypoxylon ticinense NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Padus, 9.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon ticinense NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, mrtvá větev Cornus sanguinea, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon ticinense CHÚ Sihoť [SK], tvrdý luh, větev Fraxinus?, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon ticinense NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmínek Padus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon ticinense CHÚ Sihoť [SK], tvrdý luh, větev Fraxinus?, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon ticinense NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmínek Padus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon ticinense (mladá stromata) NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, mrtvá větev Cornus sanguinea, 28.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon ticinense NPP Dlouhopolsko, křovité vrby, báze kmínku Salix, 16.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon ticinense NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, ležící větev Swida, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon ticinense PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, mrtvá větev Cornus mas, 11.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichopeziza mollissima s. auct
Drobná, přisedlá, žlutě chlupatá apothecia této houby rostou po celý rok, zejména však v první polovině roku, na lodyhách větších bylin (kopřiva, miříkovité aj.). Rozlišování druhů v tomto rodu je značně nesnadné a taxonomie i nomenklatura nedořešená, zde v pojetí H. O. Barala. Barevně proměnlivý a velmi hojný druh.
Trichopeziza sulphureopilosa EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, stonek Impatiens, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Trichopeziza sulphureopilosa NPP Medník, suťový les, lonské lodyhy Chelidonium majus, 23.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Trichopeziza sulphureopilosa Mikulov - Nové Město, vysokobylinná vegetace, lodyhy Aconitum, 12.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Trichopeziza sulphureopilosa NPP Medník, suťový les, loňské lodyhy Chelidonium majus, 23.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Trichopeziza sulphureopilosa PP Líska, suťový les, stonek Lunaria rediviva, 17.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hojná avšak často přehlížená houba rostoucí na mrtvém dřevě, převážně listnáčů. Moučný pach, lupeny ve stáří růžoví. Spory eliptické, silonstěnné, podélně rýhované, 7.5-8.5 x 5.0-5.5 μm. Velmi podobná mechovka Daamsova (Clitopilus daamsii) roste často na starých plodnicích dřevokazných hub, může však růst i na dřevě, liší se velikostí výtrusů (8.5-11.5 x 5-6.5 μm, podle Vellinga et al. 1988). Na první pohled připomíná některé trepkovitky (Crepidotus).
Clitopilus hobsonii NPP Medník, suťový les, větev Fagus, 23.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Clitopilus hobsonii NPR Ve Studeném, květnatá bučina, fragment kmene Acer, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Clitopilus hobsonii PR Myslivna, mokřadní olšina, větev Populus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Clitopilus hobsonii (mladé plodnice) NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, silně zetlelý kmen Fagus, 16.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Clitopilus hobsonii PR Topoľové hony, tvrdý luh, fragment kmene Populus, 14.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hojná řasnatka rostoucí od jara do podzimu na zemi na zbytcích dřeva, případně na mrtvých kmenech listnáčů (zejm. buk). Od velmi podobných druhů (řasnatka měnlivá - Peziza varia, ř. zvětšená - P. ampliata aj.) se pozná mikroskopicky zřetelně ornamentovanými výtrusy. Výtrusy jsou rovněž delší než u ř. měnlivé.
Peziza arvernensis Litvínov, Šumenské údolí, bučina, okraj lesní cesty, zbytky dřeva, 11.7.2008, (c) Lucie Zíbarová
Peziza arvernensis PR Studený vrch, květnatá bučina, zbytkas dřeva Fagus v půdě, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Peziza arvernensis NPP Medník, suťový les, zetlelá větve listnáče, 23.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Peziza arvernensis (spory z výtrusného prachu, Cotton blue, 1000x), 24.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hojná, spíše drobnější štítovka rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů od pozdního jara do podzimu. Spolu se štítovkou hlízečkatou (Pluteus semibulbosus) tvoří komplex druhů či forem, jejichž taxonomie je stále dosti nejasná. Podobné plodnice může tvořit i štítovka vločkatá (Pluteus podospileus), liší se však mikroskopicky.
Pluteus plautus NPP Medník, květnatá bučina zetlelý kmen Fagus, 23.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus plautus NPR Kohoutov, květnatá bučina, pahýl Fagus, 22.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus plautus PR Studený vrch, květnatá bučina, kmen Fagus, 19.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hojná drobná hlívička rostoucí po celý rok na dřevě listnáčů, často na spodní straně kmenů, větví, atd. Blízce příbuzný a stejně hojný hlívečník připjatý (Resupinatus applicatus) se odlišuje absencí chomáče černých štětin na svrchní straně klobouku v místě přisedání k substrátu.
Resupinatus trichotis Střížovický vrch, degradovaná dubohabřina, opadlá větev Rosa, 6.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus trichotis Pohránovský rybník, dubohabřina, kmen Quercus, 10.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pseudoclitocybe beschidica
Roztroušeně se vyskytující druh strmělky rostoucí na podzim v opadu listnáčů či jehličnanů, ze zbytků dřeva, či silně zetlelých kmenů. V Evropě přítomné v rámci P. cyathiformis dva kryptické druhy. Příbuzná a vzácná strmělka vybledající (Pseudoclitocybe expallens) roste mimo les na suchých a teplých stanovištích. Rod Pseudoclitocybe je význačný mj. amyloidními sporami.
Pseudoclitocybe cyathiformis Dluhoště, Dálava, olšina, sub Alnus, 24.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Pseudoclitocybe cyathiformis PR Žižkův vrch, suťový les, zetlelý kmen Fagus, 6.11.2008, (c) Lucie Zíbarová
Pseudoclitocybe cyathiformis Domoušice, suťový les, kmen Fagus, 26.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Legaliana limnaea
Roztroušeně se vyskytující řasnatka rostoucí na zemi na vlhkých stanovištích v lesích, často ve vrbových křovinách, na obnaženém dně, bahně apod. Podobná řasnatka hnědá (Peziza badia) roste spíše na kyselých, minerálních půdách a její výrusy mají síťnatou ornamentiku.
Peziza limnaea PP Zadní rybník, obnažené dno rybníka, sub Alnus, Picea, Betula, 12.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Peziza limnaea NPP Jestřebské slatiny, mladá kulturní smrčina, vyschlý odvodňovací kanál, sub Picea, Betula, 29.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Peziza limnaea NPP Jestřebské slatiny, mladá kulturní smrčina, vyschlý odvodňovací kanál,, sub Picea, Betula, 29.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Drobná apothecita této vřeckovýtrusé houby rostou od pozdního léta do podzimu na opadlých dubových listech. Oproti tomu především na bukových listech je možné narazit na velmi podobnou podobnou terčku Rutstroemia petiolorum lišící se tvarem a rozměry výtrusů. Na větvičkách dubů je možné nalézt větší terčku dubovou (Rutstroemia firma). Na listech dřevin rostou i další druhy vytvářející podobná stopkatá apothecia např. terčka žlutozelená (Lanzia luteovirescens) nebo voskovička bělavá (Hymenoscyphus albidus agg.) aj.
Rutstroemia sydowiana PR Kulivá hora, dubohabřina, řapík opadlého listu Quercus, 3.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Rutstroemia sydowiana Oldřichov u Duchcova, humózní doubrava, řapík Quercus, 20.8.2007, (c) Lucie Zíbarová
Rutstroemia sydowiana PR Ronov, dubohabřina, list Quercus, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rutstroemia sydowiana NPP Peklo, acidofilní doubrava, řapík Quercus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující závojenka rostoucí od jara do podzimu ve světlých listnatých lesích i mimo les. Dává přednost na báze bohatším půdám. Význačná uprostřed prohloubeným kloboukem, vláknitým třeněm a moučnou vůní.
Entoloma sericeoides PP Údolí Podbradeckého potoka, humózní dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Tilia, Larix, 20.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma sericeoides PP Údolí Podbradeckého potoka, lužní les, sub Populus, Tilia, Fraxinus, 8.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
