Vzácnější lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu na zemi nebo z dřevních zbytků v listnatých, převážně lužních lesích. Hojnější na Moravě než v Čechách. Plodnice můžou dosahovat v rámci rodu i dosti velkých rozměrů. Význačná eliptickými až mandlovitými neornamentovanými sporami. Převážně na zemi roste i trepkovitka Bresadolova (Crepidotus versutus) s obvykle drobnějšími plodnicemi a odlišnými mikroskopickými znaky. Viz též trepkovitka zploštělá (Crepidotus applanatus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Crepidotus autochthonus NPR Libický luh, tvrdý luh, lesní cesta na zemi, v dřevním detritu, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Pyrenomycet rostoucí na mrtvém, čerstvě odumřelém dřevě různých listnáčů, často na stromech postižených ohněm. Stromata v dospělosti s komůrkami vyplněnými želatinózní hmotou. Barviva v KOH fialovošedá. Perispor se v KOH neuvolňuje. Na ohořelých substrátech rostou např. i Daldinia loculata a Daldinia loculatoides.
Daldinia vernicosa NP České Švýcarsko, Mezní louka, spáleniště po acidofilní bučině, stojící mrtvý kmen Fagus, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Daldinia vernicosa NP České Švýcarsko, Malinový důl, spáleniště po acidofilní bučině, stojící mrtvý kmen Fagus, 3.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Daldinia vernicosa NP České Švýcarsko, Malinový důl, spáleniště po acidofilní bučině, stojící mrtvý kmen Fagus, 3.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Daldinia vernicosa NP České Švýcarsko, Mezní louka, spáleniště po acidofilní bučině, stojící mrtvý kmen Fagus, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Daldinia vernicosa NP České Švýcarsko, Malinový důl, spáleniště po acidofilní bučině, stojící mrtvý kmen Fagus, 3.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Daldinia vernicosa NP České Švýcarsko, Malinový důl, spáleniště po acidofilní bučině, stojící mrtvý kmen Fagus, 3.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná či přehlížená kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě, rostlinných zbytcích mechu apod. v různých typech biotopů. V rámci rodu význačný bisporickými bazidiemi a válcovitými sporami.
Thanatephorus sterigmaticus NP České Švýcarsko, údolí Suché Bělé, spáleniště po acidofilní bučině, padlý kmen Fagus?, 3.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu obvykle v travnatých biotopech, často na živinami bohatších stanovištích. Plodnice se často vyskytují krátce po dešti. Lupeny v dospělosti s tendencí k autolýze. Sametovka mléčná (Conocybe apala) má tmavší a širší klobouk, relativně užší spory a chybí jí pseudoparafýzy.
Conocybe albipes Veselí nad Lužnicí, mezofilní louka, 7.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Conocybe albipes Veselí nad Lužnicí, mezofilní louka, 7.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Conocybe albipes PR Mokřady horní Liběchovky, vlhká louka, 6.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Conocybe albipes NPP Mladá, pastivna, 22.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Conocybe albipes NPP Hrabanovská černava, vápnité slatiniště, 2.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný hnojník rostoucí na dřevě listnáčů, často v dutinách. Druh popsaný ze Severní Ameriky, teprve nedávno nalezený ve střední Evropě. Význačný mj. velem z vláknitých divertikulátních elementů a široce eliptickými až téměř mitrovitými mírně zploštělými sporami. Nedávno popsaný Coprinopsis palaciosii má menší spory. Viz např. hnojník dutinový (Coprinopsis mitrispora) s podobnou ekologií, ale jiným typem vela a většími mitrovitými výtrusy nebo hnojník mitrovitý (Coprinopsis episcopalis) rostoucí na zemi a s mitrovitými až hranatými výtrusy s výraznou papilkou.
Coprinopsis alnivora Jelenec [SK], dubohabřina, pahýl Quercus cerris, 23.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis alnivora NPP Klokočka, okraj mokřadní olšiny, pahýl Alnus, 1.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Stereum subpileatum
Ve střední Evropě vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, zejména dubu ceru. V ČR jen na jižní Moravě v okolí Valtic. Od hojnějšího pevníku rozpraskaného (Xylobolus frustulatus) se odlišuje zpravidla polokloboukatými, nerozpraskávajícími plodnicemi se žlutým okrajem. Spory elipsoidní a amylodidní, v hymeniu přítomné jak inkrustované pseudocystidy a tak hojné akantocystidy. Od pevníků z rodu Stereum (např. Stereum rugosum, Stereum gausapatum) se pak pak tlustšími plodnicemi, voštinovou hnilobou a drobnějšími sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Xylobolus subpileatus Jelenec [SK], dubohabřina, padlý kmen Quercus cerris, 23.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Xylobolus subpileatus Jelenec [SK], dubohabřina, padlý kmen Quercus cerris, 23.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná číšovcovitá houba rostoucí na podzim na relativně čerstvě odumřelých trčících větvích jedle. Charakteristický a obtížně zaměnitelný druh. Viz mušlovka plstnatá (Schizophyllum amplum) nebo pařezník čéškovitý (Tectella patellaris). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Cyphella digitalis NPR Žofínský prales, jedlobučina, trčící větev na padlém kmeni Abies, 25.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Cyphella digitalis NPR Žofínský prales, jedlobučina, trčící větev na padlém kmeni Abies, 25.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Cyphella digitalis NPR Žofínský prales, jedlobučina, trčící větev na padlém kmeni Abies, 25.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu na mrtvém dřevě různých jehličnanů, častěji v přirozených lesích s dostatkem mrtvé dřevní hmoty, ale občas roste ve zcela kulturních lesích. Od podobné a hojné šafránky červenožluté (Tricholomopsis rutilans) se pozná obvykle menšími a štíhlejšími plodnicemi, třeňem bez červených šupinek nebo vláken a užšími elipsoidními výtrusy. Postavou srovnatelná šafránka ozdobná (Tricholompsis decora) se odlišuje odstálými ±olivovými, nikoli nachovými šupinkami na klobouku. Ve střední Evropě velmi vzácná šafránka žlutookrová (Tricholomopsis sulfureoides) má klobouk s přitisklými žlutými, okrovými až oranžovohnědými vlákny. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Tricholomopsis flammula NPR Žofínský prales, jedlobučina,padlý kmen Abies?, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Tricholomopsis flammula NPR Žofínský prales, jedlobučina,padlý kmen Abies?, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Tricholomopsis decora (vlevo) a Tricholomopsis flammula (vpravo) - srovnání šupinek na klobouku NPR Žofínský prales, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Tricholomopsis flammula NPR Žofínský prales, jedlobučina,padlý kmen jehličnanu, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější helmovka rostoucí na podzim v bukovém opadu. Pach většinou nevýrazný nebo slabě moučný. Význačná tuhým třeněm, typicky na bázi ohnutým a mikroskopickými znaky. Rozšíření v ČR je značně nerovnoměrné - na velké části území zcela chybí, jinde je patrně hojnější (Beskydy, Šumava). Podobnou ekologii má helmovka nažloutlá (Mycena flavescens) s pachem po syrových bramborách, drobnějšími plodnicemi, žlutavými tóny a mikroskopicky odlišným typem cheilocystid (sekce Filopedes). Viz další helmovky ze sekce Mycena: helmovka tuhonohá (Mycena galericulata), h. rýhonohá (Mycena polygramma) a helmovka skvrnitá (Mycena maculata). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Mycena fagetorum NPR Žofínský prales, jedlobučina, sub Fagus, Abies, Picea, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Mycena fagetorum NPR Žofínský prales, jedlobučina, sub Fagus, Abies, Picea, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Ve střední Evropě vzácná lupenatá houba rostoucí na trusu býložravců (zejména koňském). V ČR patrně nepůvodní druh s těžištěm rozšíření v tropech. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii CR (kriticky ohrožený druh). Kropenatec prstenitý (Panaeolus semiovatus) má vyvinuté velum (ať už jako prsten nebo jako útržky při okraji klobouku), větší (>18 μm) a méně zploštělé spory.
Panaeolus antillarum Horní Podluží, pastvina, koňský trus, 11.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycena epipterygioides
Přehlížený taxon z komplexu helmovky slizké (Mycena epipterygia) od které se odlišuje bisporickými bazidiemi, širšími sporami a zelenkavými tóny na třeni. Roste obvykle v borech z detritu a zbytků dřeva.
Mycena epipterygia var. epipterygioides NPR Běhyně-Pecopala, okraj přechodového rašeliniště, zanořený fragment dřeva Pinus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Mycena epipterygia var. epipterygioides NPR Běhyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Patrně nepříliš vzácná, ale přehlížená drobná kropilkotvará houba rostoucí na obnaženém dřevě jehličnanů, zejména borovice. Po většinu roku se vyskytuje v podobě sterilních kuželovitých plodnic, ale v chladnější polovině roku je možné za vlhkého počasí narazit i na hlavičkaté fertilní plodnice.
Dacryonaema rufum (fertilní plodnice) NPR Běhyně-Pecopala, rašelinný bor, opadlá větev Pinus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (sterilní plodnice) NPR Běhyně-Pecopala, acidofilní bučina, opadlá větev Pinus, 21.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (fertilní plodnice) NPR Běhyně-Pecopala, rašelinný bor, opadlá větev Pinus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (fertilní plodnice) NPR Běhyně-Pecopala, rašelinný bor, opadlá větev Pinus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (sterilní plodnice) NPR Běhyně-Pecopala, acidofilní bučina, opadlá větev Pinus, 21.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (fertilní plodnice) NPR Běhyně-Pecopala, rašelinný bor, opadlá větev Pinus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (sterilní plodnice) NPR Běhyně-Pecopala, acidofilní bučina, opadlá větev Pinus, 21.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (fertilní plodnice) NPR Běhyně-Pecopala, rašelinný bor, opadlá větev Pinus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (sterilní plodnice) NPR Běhyně-Pecopala, acidofilní bučina, opadlá větev Pinus, 21.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (fertilní plodnice) NPR Běhyně-Pecopala, acidofilní bučina, opadlá větev Pinus, 21.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (fertilní plodnice) Havraní skála, náletové dřeviny na spáleništi, opadlá větev Pinus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Dacryonaema rufum (fertilní plodnice) Havraní skála, náletové dřeviny na spáleništi, opadlá větev Pinus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná či přehlížená čepičatka rostoucí na spáleništích. Od podobných druhů se kromě ekologie pozná mikroskopicky (relativně malé výrazně ornamentované spory s uvolňujícím se perisporem). Podobná čepičatka kmenová (Galerina triscopa) roste na dřevě, má menší spory bez uvolňujícího se perisporu. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Galerina carbonicola NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Galerina carbonicola NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha u potůčku, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Galerina carbonicola NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha u potůčku, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Galerina carbonicola NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha u potůčku, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Omphalina postii, Gerronema postii
Vzácná kalichovka rostoucí paraziticky na stélkách lupenitých játrovek, často na narušovaných stanovištích. Blízce příbuzná kalichovka porostnicová (Loreleia marchantiae) má podobnou ekologii, odlišuje se menšími plodnicemi, zvlněným okrajem klobouku a mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Loreleia postii NP České Švýcarsko, údolí Dlouhé Bělé, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia postii NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha u potůčku, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia postii NP České Švýcarsko, údolí Dlouhé Bělé, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia postii NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha u potůčku, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia postii NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, Marchantia polymorpha, 4.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia postii NP České Švýcarsko, Pravčický důl, spáleniště po kůrovcové smrčině, Marchantia polymorpha, 23.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Bankera fuligineoalba
Velmi vzácná lošákovitá houba rostoucí od konce léta do podzimu pod borovicí na kyselých živinami chudých (obvykle písčitých) půdách. Klobouky v sobě často mají vrostlý detrit a mech. Reakce s KOH negativní. Druh negativně ovlivněný eutrofizací svých biotopů a navržený tak mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii CR - kriticky ohrožený druh. Viz o něco hojnější bělozub nafialovělý (Phellodon violascens) pod smrkem a jedlí.
Phellodon fuligineoalbus Steré Splavy, mladší boreokontinentální bor, sub Pinus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Phellodon fuligineoalbus Steré Splavy, mladší boreokontinentální bor, sub Pinus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Phellodon fuligineoalbus Steré Splavy, mladší boreokontinentální bor, sub Pinus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Phellodon fuligineoalbus Steré Splavy, mladší boreokontinentální bor, sub Pinus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Patrně přehlížená olšovička z komplexu Alnicola badia tvořící mykorhizu s olší lepkavou a o. šedou na ±humózních půdách. Význačná dvoubarvým kloboukem, drobnějšími víceméně mandlovitými sporami a cheilocystidami s velmi dlouhým rostrem. Alnicola xanthophylla roste na minerálních půdách a má cheilocystidy s kratším rostrem; Alnicola badia s.str. roste pod olší zelenou. Na stejných stanovištích roste často pospolu s dalšími druhy s rostrátními cheilocystidami jako je olšovička bažinná (Alnicola umbrina) a o. namedovělá (Alnicola citrinella) s většími ± vřetenovitými sporami.
Alnicola longicystis NPP Polabská černava, okraj slatiniště, sub Alnus glutinosa, Salix, Betula, 2.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Alnicola longicystis PR Údolí Teplé, potoční luh, sub Alnus glutinosa, Picea, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná či přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (dub, habr, ...) často ve spojení s rhizomorfami václavek. Olivově zelená apothecia jsou často doprovázena stopkatou nepohlavní fází. Z plodnic se v KOH louhuje červený pigment (ionomidotická reakce). Mikroskopicky podobná (nápadné jsou zejména kopinaté parafýzy) je ušinka nepravidelná (Ionomidotis irregularis) s tmavě hnědými plodnicemi a bez stopkaté anamorfy. Viz zelenitka olivová (Chlorociboria versiformis) a ploskovička olivová (Catinella olivacea). Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Diplocarpa bloxamii NPR Libický luh, tvrdý luh, fragment kmene Quercus cerris, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Diplocarpa bloxamii NPR Libický luh, tvrdý luh, fragment kmene Quercus cerris, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Diplocarpa bloxamii NPR Libický luh, tvrdý luh, fragment kmene Quercus cerris, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Diplocarpa bloxamii NPR Libický luh, tvrdý luh, fragment kmene Quercus cerris, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Diplocarpa bloxamii NPR Libický luh, tvrdý luh, fragment kmene Quercus cerris, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná a nápadně zbarvená bedla rostoucí v létě a na podzim v teplejších oblastech na zemi pod listnáči i jehličnany na živinami bohatých půdách nebo ze zbytků dřeva. Dužnina neměnná, pach nevýrazný. Leucoagaricus ianthinosquamulosus má větší mandlovité spory, Leucoagaricus jubilaei po otlačení oranžoví. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Leucoagaricus ionidicolor NPR Libický luh, tvrdý luh, silně rozložené dřevo pod kmenem Aesculus, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hebeloma truncatum s. auct.
Roztroušeně se vyskytující slzivka rostoucí na podzim pod různými dřevinami (listnáče i jehličnany) převážně na bázemi bohatších půdách. Pach ředkvový nebo kakaový. Od podobných druhů se pozná relativně tmavým a sytě zbarveným kloboukem a zejména mikroskopickými znaky.
Hebeloma theobrominum NPR Břehyně-Pecopala, okraj louky, sub Pinus, Betula, Quercus, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hebeloma theobrominum PR Údolí Teplé, lesní lem, sub Picea, Pinus, Populus tremula, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Entoloma valdeumbonatum, E. citerinii
Patrně přehlížená drobnější závojenka rostoucí na podzim na otevřených stanovištích, často v pionýrské vegetaci na živinami chudých půdách. Pach moučný. Spory isodiametrické. Od ostatních druhů z komplexu závojenky hedvábné (Entoloma sericeum) se pozná tmavými plodnicemi, hladkým třeněm a ekologií.
Entoloma vindobonense Doksy, rozvolněný píščitý trávník, in Tortula ruralis, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cortinarius langei s. auct., Phlegmacium xantho-ochraceum
Vzácný či přehlížený pavučinec z tradičního podrodu Phlegmacium (pahřib) rostoucí na podzim pod listnáči (buk) na vápnitých půdách. Od podobných druhů se pozná mj. negativní reakcí na KOH v dužnině i na celém povrchu plodnice, lupeny bez fialových tónů a malými, výrazně ornamentovanými sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Cortinarius xantho-ochraceus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, Carpinus, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius xantho-ochraceus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, Carpinus, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující drobnější holubinka rostoucí v druhé polovině podzimu pod borovicemi (a jinými jehličnany), především na písčitých půdách. Význačná červeným kloboukem, žlutým výtrusným prachem a sporami s bradavkami spojenými v neúplnou síťku. Chuť mírná, pach nevýrazný. Viz holubinka modřínová (Russula laricina) nebo holubinka raná (Russula nauseosa).
Russula cessans NPR Břehyně-Pecopala, suchý acidofilní trávník, sub Pinus, Betula, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Russula cessans Nepomyšl, mladý bor, sub Pinus, 29.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém, obvykle ještě tvrdém dřevě listnáčů (olše, buk, jasan, habr, ...) v chladnější polovině roku. Rozšíření málo známé, patrně značně přehlížená.
Bisporella subpallida (ex-situ) PP Bělohradská bažantnice, tvrdý luh, pařez listnáče, 21.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Bisporella subpallida (ex-situ) PP Bělohradská bažantnice, tvrdý luh, pařez listnáče, 21.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Nedávno popsaná štítovka spadající do morfologické variability široce pojímaného druhu šítovka Romellova (Pluteus romellii s.l.), které však není blízce příbuzná. Roste na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů a na dřevním detritu. Od podobných druhů se pozná obtížně kombinací mikro- a makroskopických znaků.
Pluteus vellingae PR Gajc [SK], měkký luh, opadlá větev listnáče, 14.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Brunneoporus kuzyanus, Trametes kuzyana, Antrodia malicola s. auct. eur. p. p.
Málo známý druh jednoletého choroše rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. V minulosti byly sběry v Evropě označovány jako Antrodia malicola, což je druh známý ze severní Ameriky a východní Asie. Viz outkovka topolová (Antrodia minuta). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Antrodia kuzyana NPR Horný les [SK], dubohabřina, padlý kmínek Tilia, 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Antrodia kuzyana NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Tilia, 11.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Antrodia kuzyana NPR Horný les [SK], dubohabřina, padlý kmínek Tilia, 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Antrodia kuzyana NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Tilia, 11.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichoderma brunneoviride
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Patří do složitého komplexu kolem Trichoderma harzianum, určení jednotlivých druhů podle morfologických znaků je velmi složité, vyobrazená stromata mají nejblíže ke dvojici Hypocrea brunneoviridis / H. parepimyces.
Hypocrea brunneoviridis cf. PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, padlý kmínek Acer campestre(?) , 10.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea brunneoviridis cf. PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, padlý kmínek Acer campestre(?) , 10.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Dlouho neodlišovaný druh jednoletého choroše z příbuzenstva plstnatce pěnového (Spongipellis spumeus), od něhož se odlišuje mikroskopicky většími sporami a bazidiemi a absencí cystiol v hymeniu, ekologicky pak vazbou na topol. Rozšíření v ČR málo známo. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Spongipellis profissilis Havraní ostrov, lužní les, kmen Populus, 15.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Spongipellis profissilis Havraní ostrov, lužní les, kmen Populus, 6.8.2018, (c) Lucie Zíbarová
Spongipellis profissilis PR Ostrovné lúčky [SK], břeh štěrkovny, větev živého Populus, 5.11.2018 , (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná parazitická houba rostoucí na plodnicích kornatce zimného (Granulobasidium vellereum). Vzácný nebo přehlížený druh. Kromě ekologie význačný neobvyklými bazidiemi bez sterigmat, na kterých se tvoří pučením řetízky bazidiospor.
Filobasidiella lutea PR Holý vrch, vysoké křoviny, padlý kmen Fraxinus?, plodnice Granulobasidium vellereum, (c) Lucie Zíbarová
Filobasidiella lutea (spory, Congo Red v amoniaku a Cotton blue, 1000x), 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Crepidotus calolepis
Lupenatá houba s bočně přisedlými plodnicemi rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, rozšíření málo známé, ve střední Evropě teplomilný druh. S typickou trepkovitkou měkkou (Crepidotus mollis) sdílí gelatinózní slupitelnou pokožku klobouku. Od t. měkké by se měla odlišovat zejména rezavými šupinami na klobouku, ale většina autorů je ovažují jen za variety totožného variabilního druhu. Taxonomie není stále dořešená.
Crepidotus calolepis NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 11.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus calolepis NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 11.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus calolepis NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 11.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus calolepis NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmínek Corylus, 11.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Marasmius graminum s. auct.
Drobná špička rostoucí od léta do podzimu na odumřelých listech a stéblech trav a podobných rostlin (šáchorovité). Nenápadný a snadno přehlédnutelný, patrně však poměrně hojný druh. Význačná červenohnědým až oranžovohnědým kloboukem, řídkými lupeny u třeně spojenými do kolárku a mikroskopickými znaky. Viz špička močálová (Marasmius limosus) bez výrazných barev a špička vlasonohá (Marasmius minutus) bez kolárku a na opadlých listech vrb; oba druhy se liší i mikroskopickými znaky.
Marasmius curreyi PR Pod Lesem, mezofilní louka, zbytky travin, 3.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius curreyi Ústí nad Labem, sečený trávník v intravilánu, 1.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius curreyi (detail lupenů) Ústí nad Labem, sečený trávník v intravilánu, 1.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
