Pevník rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů, nejčastěji buku. Rozroušeně, místy hojně se vyskytující druh, hojnější v pralesovitých bučinách a suťových lesích. Nápadný světlým okrajem. Viz též pevník kaštanový (Porostereum spadiceum), pevník chlupatý (Stereum hirstum), pevník žlutookrový (Stereum ochraceoflavum), pevník nachový (Chondrostereum purpureum), pevníkovec ztlustlý (Amylostereum areolatum) či pevníkovec tenký (Amylostereum chailetii).
Laxitextum bicolor NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, větev Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, kmínek Tilia, 25.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor PR Fabián, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor PR Broumovská bučina, suťový les, kmínek Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor PR Pleš, květnatá bučina, kmen Fagus, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor PR Broumovská bučina, suťový les, větve Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor NPR Červené Blato, rašelinný bor, větev Betula, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh jednoletého choroše, hojnější v pralesovitých porostech. Způsobuje bílou hnilobu. Od podobné smolokorky bukové (Ischnoderma resinosum) se pozná (mimojiné) podle ekologie (roste především na jehličnanech) a fenologie (tvoří plodnice už v létě). Viz též velmi vzácný troudnatec svraskalý (Podofomes trogii) s plodnicemi se třeněm.
Ischnoderma benzoinum Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, kmen Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Picea?, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová,
Ischnoderma benzoinum PR Údolí Teplé, kulturní smrkoborový les, padlý kmen Pinus sylvestris, 17.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmen Abies, 27.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NPP Medník, dubohabřina, kmen Abies, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NP České Švýcarsko, Horní soutěska, inverzní smrčina, stojící mrtvý kmen Picea, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, kmen Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, kmen Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NP Šumava, Spáleniště, kmen Picea, 4.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NPR Ruda, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NPR Žofinka, podmáčená smrčina, zetlelý kmen Picea, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hapalopilus rutilans
Jednoletý, dobře poznatelný druh rostoucí hojně na mrtvém dřevě listnáčů (často dub), vzácně jehličnanů. Způsobuje bílou hnilobu. Snadno určitelný pro měkké a za sucha nápadné lehké plodnice. Fialová reakce s roztokem KOH. Jedovatý. V Evropě další dva příbuzné druhy - hlinák bylinový (Hapalopilus eupatoriii) a hlinák Hapalopilus ribicola tvořící drobné plodnice a relativně širší spory.
Hapalopilus nidulans NPR Koda, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 31.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Hapalopilus nidulans PR Broumovská bučina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 29.7.2008, (c) Lucie Zíbarová
Hapalopilus nidulans Vintířovský vrch, teplomilná doubrava, větev Quercus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hapalopilus nidulans NPR Salajka, jedlobučina, větev Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hapalopilus nidulans NPR Drbákov-Albertovy skály, kulturní smíšený les, padlý kmen Pinus, 4.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější dřevokazná houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (nejčastěji javorech či bucích) i vzácněji i jehličnanů. Dává přednost vlhkým, stinným, často suťovým lesům ve vyšších polohách. Podobné druhy např. kržatka ostnitá (Flammulaster muricatus), kržatka rezavá (Flammulaster ferrugineus) či kržatka Flammulaster nova-silvensis. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Flammulaster limulatus NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen Fagus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová<
Flammulaster limulatus PR Fabián, květnatá bučina, padlý kmen Acer pseudoplatanus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Fagus, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, padlý kmen Acer, 30.7.2011, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus PR Studený vrch, suťový les, kmen Acer, 16.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, padlý kmen Fraxinus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus NPR Žofinka, podmáčená smrčina, padlý kmen Pinus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus PP Domaslavické údolí, acidofilní bučina, kmen Fagus, 15.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cerioporus mollis, Podofomes mollis
Hojný jednoletý (vzácněji plodnice přetrvávají do další sezony) polorozlitý choroš. Roste na dřevě listnáčů, vzácně i jehličnanů, nejčastější je na bucích a javorech. Začerstva má příjemný pach po meruňkách. Snadno oddělitelná od substrátu. Způsobuje bílou hnilobu. Outkovka drobnopórá (Datronia stereoides) se odlišuje mj. menšími a pravidelnými póry.
Datronia mollis NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, kmínek Frangula, 3.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Datronia mollis PR Broumovská bučina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Datronia mollis NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, padlý kmen Fagus, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Datronia mollis PR Vlčí důl, acidofilní bučina, větev Fagus, 23.8.2008, (c) Lucie Zíbarová
Datronia mollis NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, padlý kmen Fagus, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojný druh, jehož jednoletá stromata můžeme nalézt na dřevě nejrůznějších listnáčů, častá je například na buku. Způsobuje bílou hnilobu. Od dřevnatky dlouhonohé (Xylaria longipes) se pozná spolehlivě jen většími sporami (cca 20-30 x 7-10).
Xylaria polymorpha PP Jasánky, jasenina, báze mrtvého stojícího Fraxinus, 21.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria polymorpha NPP U Nového mlýna, porost teplomilných křovin, pařízek listnáče, 8.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria polymorpha (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 21.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tato nápadná a krásná houba se vyskytuje hojně na dřevě (nejčastěji pařezech, někdy zdánlivě ze země) jehličnanů, obvykle borovic, méně často smrku. Spory téměř kulovité až široce eliptické (Q < 1.4). Příbuzná šafránka plaménková (Tricholomopsis flammula) se odlišuje drobnějšími plodnicemi, třeněm bez vínové či červené barvy, růstem převážně v pralesovitých rezervacích a eliptickými výtrusy (Q = 1.5 - 1.6). Šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora) se liší méně masitými plodnicemi s olivovými, nikoli nachovými šupinkami na klobouku. Ve střední Evropě velmi vzácná šafránka žlutookrová (Tricholomopsis sulfureoides) má klobouk s přitisklými žlutými, okrovými až oranžovohnědými vlákny.
Tricholomopsis rutilans Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová
Tricholomopsis rutilans Provodín, pískovna, okraj vodní nádrže, kmínek Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tricholomopsis rutilans výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, báze pahýlu Pinus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová
Incl.: Tricholoma bufonium
Tato čirůvka roste hojně na podzim v listnatých lesích, nejčastěji pod duby, se kterými vytváří mykorhizu, na kyselých i bazických substrátech. Význačná nepříjemným pachem po svítiplynu. Jedovatá! Podobný pach mají bělavé druhy čirůvka nevonná (Tricholoma inamoenum) pod jehličnany a čirůvka žloutnoucí (Tricholoma sulphurescens) pod listnáči na teplomilných stanovištích na bazických půdách. Viz čirůvka zelánka (Tricholoma equestre) a č. osiková (Tricholoma frondosae). Nedořešený komplex více druhů. Dřív se odlišovala čirůvka žabí (Tricholoma bufonium) s červenavým kloboukem, ale tento znak patrně nemá taxonomickou hodnotu.
Tricholoma sulphureum Nový hrad, květnatá bučina, sub Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma sulphureum ("bufonium") EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, sub Abies, Corylus, 25.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma sulphureum PP Tiské stěny, acidofilní bučina, sub Fagus, Betula, Pinus, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma sulphureum Nový hrad, květnatá bučina, sub Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma sulphureum PR Stříbrný luh, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Carpinus, 30.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma sulphureum Velký Horusický rybník, vzdušná strana hráze, sub Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma sulphureum Domoušice, teplomilná doubrava, sub QUercus, 27.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma sulphureum Velký Horusický rybník, vzdušná strana hráze, sub Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Rosolovité až tuze voskovité nepravidelné plodnice této houby můžeme nalézt, jak pokrývají nejrůznější substráty včetně živých rostlin a mechů. Mykorhizní houba. Rozroušeně se vyskytující.
Sebacina incrustans výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Betula, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová
Sebacina incrustans výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Betula, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová
Sebacina incrustans Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, sub Fagus, Tilia, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hojný, drobnější druh pesterce rostoucí od léta do podzimu pod listnatými a jehličnatými dřevinami, spíše na úživnějších půdách a parcích. Mykorhizní houba. Jedovatý. Pach metalický. Spory kulovité, hnědé, se síťnatou ornamentikou, 10-12.5 μm v průměru. Viz pestřec jamkatý (Scleroderma areolatum) se sporami s izolovanými bradavkami. Běžný pestřec obecný (Scleroderma citrinum) má na řezu silnější okrovku, větší plodnice a roste na kyselých půdách.
Scleroderma bovista Lovosice, parčík u železniční stanice, sub Betula, 13.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Scleroderma bovista Ustí nad Labem - Klíše, parčík, sub Carpinus, Tilia, 30.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Scleroderma bovista (spory v Melzrově reagens) Lovosice, parčík u železniční stanice, sub Betula, 13.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Russula pectinatoides p. p.
Hojný druh holubinky rostoucí od léta do počátku podzimu v listnatých lesích pod duby, habry, lipami apod. Často se vyskytuje i v parcích a stromořadích. Vyznačuje se silným směsným pachem po ovoci a spálené gumě. Není palčivá. Reakce báze třeně na KOH negativní. Podobná mírná a méně hojná holubinka pruhovaná (Russula insignis) mívá slabý pach, červenou reakci báze třeně na KOH, často nažloutlou bázi třeně a zbytky žlutého vela na okraji klobouku; holubinka nelibá (Russula amoenolens) je palčivá, holubinka Russula praetervissa je velmi podobná, ale vyskytuje se ve Středomoří pod stálezelnýim duby a má více síťnaté výtrusy, holubinka zahradní má více šedý klobouk, pach po rybině a síťnaté spory. Nejedlá.
Russula recondita České Budějovice, park Stromovka, 21.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Russula recondita Ústí nad Labem - Klíše, parčík, sub Tilia, Betula, 30.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula recondita výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, 30.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
Russula recondita Třeboň, parčík u žel. stanice, sub Tilia, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Russula pectinatoides (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 30.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Russula aurata
Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh krásně vybarvené holubinky preferující bazické substráty v nižších polohách. Roste od léta do počátku podzimu zejména pod duby, habry a lískami. Výtrusný prach sytě okrový. Pro své zářivé barvy a mírnou chuť nezaměnitelný druh. Vzácná holubinka Lundellova (Russula lundellii) je palčivá, nemá žlutý třeň a roste pod břízami na vlhkých místech. Jedlá.
Russula aurea PR Pod Trlinou, květnatá bučina, sub Fagus, Quercus, Larix, 13.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Russula aurea PR Pod Trlinou, květnatá bučina, sub Fagus, Quercus, Larix, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Russula aurea NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Caprinus, 8.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Russula aurea Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, sub Tilia, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula aurea Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, sub Tilia, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula aurea Výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Corylus, Quercus, 30.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh, hojnější spíše v teplejších oblastech pod duby, buky a borovicemi na neutrálních až zásaditých substrátech. Nejedlá. Palčivá, zejména v lupenech. Význačná lepkavým kloboukem a růžověním, pak černáním dužniny na řezu. V Evropě dva morfologicky neodlišitelné druhy - Russula acrifiloa s. strs. a nedávno popsaná Russula picrofolia s drobnými odlišnostmi v mikroznacích. Viz např. holubinka hustolupenná (Russula densifolia) a h. černající (Russula nigricans) a další.
Russula acrifolia s.l. Ždánice, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 18.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Russula acrifolia s.l. Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Russula acrifolia s.l. NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Russula acrifolia s.l. Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Quercus, Acer, Carpinus, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula acrifolia s.l. výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Corylus, 30.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
Russula acrifolia (spory, Melzerovo regaens, 1000x), 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh kuřátek rostoucí kolem pařezů či na zbytcích dřeva jehličnanů (smrk, borovice). Význačné je zelenání špiček větví.
Ramaria apiculata Houština u Mašťova, teplominá doubrava, kmínek Pinus, 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria apiculata Bílá, mladá smrčina, pařez jehličnanu, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria apiculata Bílá, mladá smrčina, pařez jehličnanu, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria apiculata PR Údolí Doubravy, kůrovcová smrčina, báze Picea, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh humózních listnatých lesů, kde roste v opadu od léta do pozdního podzimu. Vyznačuje se klouboukem často vybíhajícím do špičky a třeněm nápadně odolným v tahu.
Mycena vitilis NPP Peklo, suťový les, detrit, sub Quercus, Acer, 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Mycena vitilis Domoušice, vápnomilná bučina, sub Fagus, Acer, Picea, 27.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Mycena vitilis PP Deštenské pastviny, dubohabřina, sub Quercus, 8.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena vitilis PR Holina, Eu-Fagion, sub Fagus sylvatica, 3.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Mycena vitilis Srdov, sub Fagus, 31.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Mycena vitilis výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová
Roste hojně od léta do podzimu jednotlivě či menších skupinkách v opadu listnáčů i jehličnanů. Nápadná rýhovaným bazálním diskem, kterým přisedá k substrátu a kloboukem s drobnými osténky uprostřed. Podobná je drobnější helmovka Mycena tenuispinosa, která nemá rýhovaný disk, má osténky na celém povrchu klobouku a jiný typ cheilocystid. Další podobné druhy např. helmovka cibulkatá (Mycena bulbosa), h. plísňovitá (Mycena mucor).
Mycena stylobates NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, opad Quercus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová<
Mycena stylobates NPP Bílichovské údolí, borová doubrava, listy Quercus, 6.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Mycena stylobates NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, opad Quercus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová<
Mycena stylobates Neuschönau [DE], jedlobučina, listy Quercus, 23.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Mycena stylobates Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, opad Fagus, Acer spp., 6.9.2011, (c) Lucie Zíbarová
Mycena stylobates Výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Betula, 10.8.2006, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná, útlá helmovka rostoucí od časného léta do podzimu na zemi v opadu, mechu či ze zbytků dřeva a větviček v jehličnatých i listnatých lesích. Význačná červenohnědě lemovaným ostřím lupenů a tím, že při poranění roní červenohnědý latex. Helmovka krvonohá (Mycena haematopus) též roní červené mléko, avšak roste na dřevě listnáčů, je celkově mohutnější, vysykytuje se často ve větších skupinkách a nemá lemované ostří lupenů. Naopak podobné ostří lupenů má i h. červenobřitá (Mycena rubromarginata) a h. hnědofialová (Mycena purpureofusca), obě bez latexu. Hnědé ostří lupenů má i helmovka nitkovitá (Mycena capillaripes) rostoucí v opadu jehličnanů, která se liší nitrózním pachem. Viz helmovka šafránová (Mycena crocata) s oranžovým mlékem a helmovka mléčná (Mycena galopus) s bílým mlékem.
Mycena sanguinolenta Velká Javorská, Bobří soutěska, suťový les, sub Fagus, Tilia, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena sanguinolenta (detail ostří lupenů) Velká Javorská, Bobří soutěska, suťový les, sub Abies, Tilia, Picea, 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena sanguinolenta PP Zadní rybník, kulturní smíšený les, borka pařezu Picea, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena sanguinolenta Kyšperk, lesní prameniště, detrit, sub Fraxinus, Fagus, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Mycena sanguinolenta NPP Swamp, mokřadní olšina, sub Alnus, 15.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Mycena sanguinolenta Těchlovice, vlhká bučina, v opadu, sub Fagus, 4.9.2010 (c) Lucie Zíbarová
Mycena sanguinolenta NPP Medník, acidofilní bučina, sub Fagus, Carpinus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Mycena sanguinolenta Kunžak, vlhká smrčina, v rašeliníku, 12.6.2012 (c) Lucie Zíbarová
Helmovka z příbuzenstva helmovky ředkvičkové (Mycena pura), se kterou má společný ředkvový pach a pravděpodobně i jedovatost. Roste na podzim roztroušeně až hojně v opadu pod listnáč méně jehličnany, přičemž dává přednost neutrálním až bazickým, dobře úživným půdám. Na rozdíl od helmovky řekvičkové plodnice h. narůžovělé nikdy nemají fialový odstín a bývají obvykle statnější, s kuželovitým kloboukem. Mnohem drobnějším druhem bez ředkvového pachu je helmovka růžová (Mycena rosella).
Mycena rosea PR Libochovka, suťový les, sub Fagus, Acer, 24.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena rosea NPP Peklo, potoční luh, okraj cesty, sub Alnus, Aesculus, Padus, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Mycena rosea EVL Údolí LUžnice a Vlásenického potoka, sub Acer, Tilia, 26.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena rosea Sokolov, výsypka Velký Rýzl, sub Quercus, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová
Mycena rosea Vlkov, Velký Horusický rybník, smíšený kulturní les, sub Picea, Quercus, 6.10.2006, (c) Lucie Zíbarová
Mycena rosea PP Jílovské tisy, suťový les, sub Acer pseudoplatanus, Picea, Larix, Betula, 26.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Droboučká helmovka, v druhé polovině podzimu poměrně hojná na dubových listech, velmi vzácně i listech buku. Na obdobném substrátu roste ve stejné době i helmovka plísňová (Mycena mucor) s terčíkem na bázi třeně. Velmi podobná helmovka vlasová (Mycena capillaris) se liší nesbíhavými lupeny a zpravidla roste na listech buku.
Mycena polyadelpha Srdov, list Quercus, 31.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Mycena polyadelpha Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, listy Quercus, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Mycena polyadelpha NPR Mohelenská hadcová step, dubohabřina, listy Quercus, 18.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Mycena polyadelpha Deštnice, teplomilná doubrava, listy Quercus, 24.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Mycena polyadelpha PR Kulivá hora, bazifilní teplomilná doubrava, opad Quercus, 17.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Mycena polyadelpha PR Rač, dubohabřina, opadlé listy Quercus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
syn.: Mycena leucogala
Podobná typické varietě (Mycena galopus var. galopus), od které se liší mohutnějším vzrůstem a hlavně tmavě zbarvenými plodnicemi nápadně kontrastujícími s bílým mlékem, které roní po poranění. Hojný druh rostoucí na zemi v opadu a zbytcích dřeva v jehličnatých lesích.
Mycena galopus var. nigra PP Židova stroha, reliktní bor, sub Pinus, Quercus, 21.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Mycena galopus var. nigra výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Pinus, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů, vzácněji i jehličnanů, někdy zádánlivě ze země. Význačná modrozelenavými odstíny a opýřeným třeněm.
Mycena amicta NPR Boubínský prales, silně rozložený kmen Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena amicta PR Polom, květnatá bučina, opadlá kůra z kmene Picea, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena amicta PR Údolí Teplé, lesní prameniště, starý oddenek kapradiny, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Mycena amicta PR Polom, květnatá bučina, opadlá kůra z kmene Picea, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena amicta Podkrušnohorská výsypka, báze Tilia, 17.8.2011, (c) Lucie Zíbarová
Mycena amicta výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Pinus, Quercus, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující drobnější lupenatá houba rostoucí na podzim na vlhčích, živinami bohatších půdách, někdy se silně rozloženého dřeva, častěji pod olšemi či v suťových lesích. Význačná karmínově červenými lupeny. Černolupen zelený (Melanophyllum eyrei) je velmi vzácná a má v dospělosti modrozelené lupeny. Byl uvedený předchozím v červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Melanophyllum haematospermum NPR Ve Studeném, suťový les, zbytky dřeva Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Melanophyllum haematospermum PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, sub Alnus, Salix, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Melanophyllum haematospermum PR Vápenka, suťový les, sub Picea, Acer, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Melanophyllum haematospermum výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Betula, Quercus, Corylus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Collybia nuda
Velmi hojný typicky pozdně podzimní (říjen-prosinec) druh. Vzácněji roste i zjara. Roste saprotrofně na zemi v opadu, s oblibou na úživnějších stanovišťích. Může vytvářet čarodějné kruhy. Vyznačuje se příjemnou, aromatickou vůni. Jedlá (nutná delší tepelná úprava!) a chutná. Podobná čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva) roste spíše v otevřených, travnatých bitopech. Čirůvka špinavá (Lepista sordida) vytváří méně masité, subtilnější plodnice a je bez výrazného pachu. Světle zbarvené plodnice se označují jako čirůvka fialová odr. šedofialová (Lepista nuda var. glaucocana).
Lepista nuda Rybniště, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, sub Picea, Fagus, 1.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lepista nuda PR Ronov, dubohabřina, sub Quercus, Ulmus, Corylus, Sorbus torminalis, 21.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Lepista nuda Mcely, rumiště, porost náletových dřevin, sub Salix caprea, 3.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lepista nuda Rybniště, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, sub Picea, Fagus, 1.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lepista nuda Drmaly, květnatá bučina, sub Fagus, 13.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lepista nuda NPP Rečkov, okraj mokřadní olšiny, hromada tlejícího sena, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lepiota josserandii
Saprotrofní lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu na živinami bohatších půdách, často i na synantropních stanovištích (parky, aleje, okraje cest). Klobouk s růžovými odstíny. Proměnlivý druh (nebo komplex druhů?). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Lepiota subincarnata PP U Pohránovského rybníka, výsadba lípy, sub Tilia, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lepiota subincarnata Malý Rečkov, bory, okraj cesty, sub Pinus, Betula 1.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lepiota subincarnata výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, olšina, sub Alnus glutinosa, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný druh ryzce rostoucí pod listnáči (bříza) na vlhčích, spíše bazičtějších stanovištích. Nápadný nafialovělými tóny na plodnici a krátce chlupatým okrajem klobouku. Mléko bílé, neměnné, mírné, po chvíli mírně palčivé. Viz též ryzec lilákový (Lactarius lilacinus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Lactarius spinosulus Staré Ransko, olšina, sub Alnus, Betula, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius spinosulus Staré Ransko, olšina, sub Alnus, Betula, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius spinosulus Chotyně, pískovna, spotnánní sukcese, sub Betula, 31.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius spinosulus Povydří, podmáčená smrčina, sub Picea, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius spinosulus Chotyně, pískovna, spotnánní sukcese, sub Betula, 31.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius spinosulus PP Zadní rybník, lesní prameniště, sub Alnus, Picea, Betula, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius spinosulus Chotyně, pískovna, spotnánní sukcese, sub Betula, 31.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius spinosulus PP Zadní rybník, lesní prameniště, sub Alnus, Picea, Betula, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh dřevorozkladné (lignikolní) houby rostoucí od května do podzimu na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Vyznačuje se příjemnou, kořenitou vůní. Jedlá a chutná, pozor však na záměnu se smrtelně jedovatou čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata), která má pod prstenem třeň hladký (či podélně vláknitý), nikoli šupinatý a moučnou (či nevýraznou, nikoli však kořenitou) chuť a vůni (mikroskopicky pak bradavčitými výtrusy). Příbuzná a dosti vzácná opeňka jarní (Kuehneromyces lignicola) roste na jaře a počátkem léta na dřevě jehličnanů v horských polohách, liší se nešupinkatým třeněm. Viz též křehutka vodomilná (Psathyrella piluliformis) a třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare).
Kuehneromyces mutabilis Dobčice, Eu-Fagion, pařez listnáče, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová
Kuehneromyces mutabilis Dluhoště, Dálava, podmáčená smrčina, kmínek Alnus, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Kuehneromyces mutabilis výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, pařez listnáče, 10.8.2006, (c) Lucie Zíbarová
Kuehneromyces mutabilis PP Háj Petra Bezruče, dubohabřina, padlý kmen Tilia, 21.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Nehojný druh slzivky rostoucí pod listnáči (dub, bříza) na vlhčích stanovištích. Význačná dobře vyvinutou pavučinkou (kortinou), ředkvovým pachem a mikroznaky.
Hebeloma sordescens výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Picea, 1.11.2006, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější saprotrofní druh rostoucí hojně od léta do podzimu na zemi v humózních listnatých a smíšených lesích. Pach nevýrazný. Význačná jemně poprášeným kloboukem v mládí s výraznými útržky vela, nehnědnoucími plodnicemi a narůžovělým třeněm. Podobné druhy: např. bedlička Hetierova (Cystolepiota hetieri), která po otlačení rezne, b. podvržená (Cystolepiota adulterina), která šedne, b. Möllerova (Cystolepiota moelleri) s růžovými tóny na klobouku, bedlička Cystolepiota fumosifolia s cheilo- pleurocystidami se žlutým obsahem a b. Bucknallova (Cystolepiota bucknallii) s fialovými plodnicemi a pachem po svítiplynu.
Cystolepiota seminuda NPP Bílichovské údolí, květnatá bučina, sub Fagus, Fraxinus, Picea, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Cystolepiota seminuda PR Údolí Doubravy, suťový les, sub Acer, Fagus, Picea, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Cystolepiota seminuda Kladneské Rovné, lesní lem, sub Betula, Corylus, Populus tremula, 28.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cystolepiota seminuda Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, sub Carpinus, Fagus, Acer campestre, 27.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cystolepiota seminuda Dluhoště, Dálava, kulturní smrčina, sub Picea, Populus tremula, 26.9.2013
Roztroušeně až místy hojně se vyskytující a nezaměnitelný druh rostoucí na zemi ze zbytků dřeva či vegetace. Často na synantropních stanovištích. Podobná a podstatně vzácnější číšenka výkalová (Cyathus stercoreus) se liší černým zbarvením peridiol a rozměry spor. Velmi hojná číšenka rýhovaná (Cyathus striatus) má plodnice zvnějšku rezavě chlupaté a zevnitř rýhované. Záměna je možná i za zástupce jiných rodů - pohárovka obecná (Crucibulum laeve) a hnízdovka nacpaná (Nidularia deformis).
Cyathus olla výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, detrit u cesty, 29.8.2006
Cyathus olla (mladé plodnice) výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, detrit u cesty, 29.8.2006
Cyathus olla PR Pučanka, opad u cesty, sub Corylus avellana
Cyathus olla (mladé plodnice) PP Radobýl, stepní trávník na třetihoních vulkanitech, 27.11.2012
Hojný saprotrofní rostoucí na zemi ze zbytků dřeva, kůry, pilin apod. Podobný typ plodnice mají například hnízdovka nacpaná (Nidularia deformis) a druhy rodu číšenka (Cyathus) např.: č. rýhovaná (C. striatus), č. hrnečková (C. olla) a č. výkalová (C. stercoreus).
Crucibulum laeve PP Židova strouha, potoční luh, větvička listnáče, 21.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Crucibulum laeve Ústí nad Labem, suchý trávník, detrit, 30.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Crucibulum laeve výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, detrit u cesty, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová
Crucibulum laeve Střížovický vrch, degradovaná dubohabřina, opadlá větev Rosa, 6.8.2023, (c) Lucie Zíbarová