Syn.: Hygrophorus hypothejus var. aureus, Hygrophorus aureus

Vzácná a krásná štavnatka rostoucí pod borovicemi na kyselých písčitých půdách, často ve společnosti mnohem hojnější šťavnatky pomrazky (Hygrophorus hypothejus f. hypothejus), jejíž je pouhou barevnou formou. Uvedená v Čeveném seznamu makromycetů ČR v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Hygrophorus hypothejus f. aureus Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 28.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně, jen místy hojně, se vyskytující šťavnatka rostoucí pod borovicemi převážně na kyselých, písčitých půdách. Plodnice se začínají objevovat až pozdě na podzim, po prvních mrazech. Jedlá. Tvoří nápadně zbarvená formu označovanou jako šťavnatka zlatá (Hygrophorus hypothejus f. aureus) rostoucí na obdobných lokalitách, byť výrazně vzácněji. Pod modříny ve stejnou dobu roste šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum) se suchým kloboukem.

Hygrophorus hypothejus NPR Břehyně-Pecopala, boreokontinentální bor, sub Pinus, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus hypothejus Chotyně, pískovna, sub Pinus, 31.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus hypothejus Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 28.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus hypothejus NPR Břehyně-Pecopala, boreokontinentální bor, sub Pinus, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus hypothejus PR Kostelcké bory, reliktní bor, sub Pinus, 9.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus hypothejus Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 28.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus hypothejus PR Kostelcké bory, reliktní bor, sub Pinus, 9.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus hypothejus Uhelná, spontánní sukcese v pískovně, sub Pinus, Betula, Salix, Populus tremula, 30.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější a ustupující čirůvka rostoucí pod borovicemi, méně často jinými jehličnany na chudých i živinami bohatých půdách. Význačná statnými plodnicemi a častou přítomností skvrnek na klobouku. Podobné druhy např. čirůvka pochybná (Tricholoma stans), čirůvka bělohnědá (Tricholoma albobrunneum), čirůvka osmahlá (Tricholoma ustale) či čirůvka topolová (Tricholoma populinum). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Tricholoma pessundatum Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma pessundatum Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma pessundatum Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 28.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tricholoma striatum

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující čirůvka mykorhizně vázaná na borovice na chudých písčitých půdách. Drobnější druh s výrazně vláknitým povrchem klobuku, často se světlou, avšak nevýrazně ohraničenou zónou pod kloboukem. Na obdobných stanoviších často rostou i podobné, ale větší druhy čirůvka masitá (Tricholoma pessunadatum) a čirůvka pochybná (Tricholoma stans). Pod borovicemi na vápnitém podloží pak roste čirůvka prstenitá (Tricholoma fracticum). Světlou zónu pod kloboukem má i č. opálená (Tricholoma ustaloides) s hořkou pokožkou a rostoucí pod listnáči. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Tricholoma albobrunneum Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 27.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma albobrunneum Staré Splavy, mladý lišejníkový bor, sub Pinus, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma albobrunneum Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 27.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Poměrně hojný druh čepičatky rostoucí na loukách či pastvinách, podél lesních cest, či v opadu, častěji na úživnějších stanovištích. Nápadná tlumenými barvami a nerýhovaným třeněm. Od podobných druhů (Conocybe juniana, C. rickeniana) se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky (a to špatně).

Conocybe echinata Břínkov, vápnomilná bučina, břeh potůčku, sub Fagus, Picea, 30.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe echinata NPR Linický luh, tvrdý luh, sub Alnus, Ulmus, 31.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe echinata Chabařovice, vrbina, sub Salix alba, Alnus, 11.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe echinata Eváň, olšo-jasanový luh, 1.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Drobnější vláknice rostoucí pod listnáči i vz. jehličnany na úživných, vlhčích půdách. Nápadná především mikroznaky (kulaté výtrusy s výraznými kuželovitými bradavkami, v rámci evropských druhů rodu poměrně neobvyklé). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Inocybe calospora Eváň, olšo-jasanový luh, sub Alnus, Fraxinus, Acer campestre, Carpinus, 1.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe calospora Kynšperk nad Ohří, výsypka Boží Požehnání (spory a pleurocystidy, 5% roztok KOH, 1000x) 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Geastrum campestre var. pouzarii

Vzácná stepní polohygrofánní hvězdovka. Popsána z ČR. Blízce příbuzná hvězdovka drsná (Geastrum campestre var. campestre) roste na podzim na obdobných stanovištích a vnější vrstva okrovky není rýhovaná a bývá často hustě pokryta přilepeným substrátem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh), ve vyhlášce MŽP 395/1992 Sb. (kriticky ohrožený druh) a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích..

Geastrum campestre var. pouzarii Bílinka, stepní trávník, Sedum, Festuca spp., Falcaria, 3.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum pouzarii (plodnice za sucha) Bílinka, stepní trávník, Sedum, Festuca spp., Falcaria, 3.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Jedna z drobnějších stepních hvězdovek. Od podobných druhů se pozná silně hygrofánními cípy vnější okrovky a jednoduchou stavbou obústí. Kromě stepí se může vyskytovat i na synantropních stanovištích, často pod smrkem pichlavým. Viz hvězdovka bradavková (Geastrum corollinum). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Geastrum floriforme PP Radobýl, stepní trávník na třetihorních vulkanitech, 27.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum floriforme Dlouhá u Kozlů, stepní trávník na třetihorních vulkanitech, 28.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum floriforme Stvolínky, intravilán, sub Picea pungens, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum floriforme NPR Oblík, stepní trávník na třetihorních vulkanitech, 31.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ganoderma australe

Teplomilný víceletý choroš, který se u nás vyskytuje roztroušeně na synantropních stanovištích (parky, aleje, hřbitovy), v poslední době se častěji vysktuje i ve volné přírodě, častěji na Moravě. Napadá různé listnáče, často výsadby exotů v parcích a alejích, způsobuje bílou hnilobu. Od podobné a mnohem hojnější lesklokorky ploské (Ganoderma applanatum) se liší žlutou zónou sousedící s růstovou, rezavou dužninou, silnější krustou na povrchu klobouku, ročními přírůsty rourek neoddělenými tenkou vrstvou dužniny a většími rozměry výtrusů: 8.5-10(- 12) x 5-7.5 μm (Ryvarden et Melo 2014).

Ganoderma adspersum NPR Horný les [SK], tvrdý luh, mrtvý stojící kmen Ulmus, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Ganoderma adspersum NPR Horný les [SK], tvrdý luh, mrtvý stojící kmen Ulmus, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Ganoderma adspersum Ústí nad Labem - Klíše, alej, živý kmen Prunus serrata, 16.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Ganoderma adspersum Ústí nad Labem - Klíše, zbytek pařezu Populus nigra, 4.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Ganoderma adspersum Lovosice, Havranní ostrov, zlom kmene Populus, 10.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Jednoletý choroš rostoucí roztroušeně saproparaziticky na listnáčích, typicky na buku, častěji ve starých porostech s vyšší zásobou mrtvé dřevní hmoty. Způsobuje bílou hnilobu. Výtrusný prach žlutohnědý. Na bucích roste i běžnější rezavec uzlinatý (Inonotus nodulosus) a rezavec horský (Inonotus hastifer). Viz též rezavec štětinatý (Inonotus hispidus), r. skořicový (Inonotus rheades) a r. datlí (Inonotus nidus-pici).

Inonotus cuticularis NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, báze Fagus, 3.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus cuticularis NPR Kohoutov, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 21.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus cuticularis Černický vrch, acidofilní bučina, kořenové náběhy Fagus, 8.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus cuticularis PP Líska, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus cuticularis (výtrusný prach kolem plodnic) NPR Koda, duohabřina, padlý kmen Fagus, 25.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus cuticularis NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 9.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující jednoletý druh rostoucí saproparaziticky na různých listnáčích, nejčastěji jasanu, ořešáku a růžovitých dřevinách (ovocné stromy). Způsobuje bílou hnilobu. Hojnější v nižších polohách. Viz rezavec škořicový (Inonotus rheades) a r. pokožkový (Inonotus cuticularis).

Inonotus hispidus Velký Borek, alej, živý kmen Malus, 4.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus hispidus NPR Kněžičky, starý sad, živý kmen Malus, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh penízovky, rostoucí pod listnáči, na humózních, často bazických půdách. Hojnější v nižších polohách. Význačná plstnatým třeněm, nerýhovaným kloboukem, fialovými tóny a zápachem po hnijícím zelí. Viz penízovka smrdutá (Gymnopus brassicolens) s obdobným pachem.

Gymnopus impudicus NPP U Nového mlýna, dubohabřina, sub Carpinus, Salix caprea, 12.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus impudicus NPP Velký vrch u Vršovic, teplomilná doubrava, 6.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus impudicus NPP Velký vrch u Vršovic, teplomilná doubrava, 6.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující závojenka rostoucí na rašelinných a slatinných loukách nebo v krátkostébelných trávnících na bazickém podkladě. Podobná závojenka Whiteové (Entoloma xanthochroum) se liší hnědým ostřím lupenů. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Entoloma formosum NPR Břehyně-Pecopala, rašelinná olšina, sub Alnus, Pinus, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma formosum NPP Klokočka, mladá rašelinná olšina, sub Alnus, in Sphagnum, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pezizella amenti, Cyathicula amenti

Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí brzy na jaře na loňských vrbových jehnědách.

Crocicreas amenti Ústí nad Labem, Střízovický vrch, náletové dřeviny, jehnědy Salix, 28.3.2021, (c) Lucie Zíbarová

Crocicreas amenti Ústí nad Labem, Střízovický vrch, náletové dřeviny, jehnědy Salix, 28.3.2021, (c) Lucie Zíbarová

Crocicreas amenti Bohumilice v Čechách, nálet vrby jívy na mezi, jehnědy Salix caprea, 3.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Crocicreas amenti NPP Hrabanovská černava, křovité vrby, jehnědy Salix, 8.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Crocicreas amenti Bohumilice v Čechách, nálet vrby jívy na mezi, jehnědy Salix caprea, 3.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Crocicreas amenti Bohumilice v Čechách, nálet vrby jívy na mezi, jehnědy Salix caprea, 3.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Crocicreas amenti Chýnov, porost náletových dřevin podél lesní cesty, jehnědy Salix caprea, 23.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus angulatus, Tulosesus angulatus

Z hnojníků vázaných na lesní spáleniště, pravděpodobně nejhojnější druh. Nápadný prchavým velem a mitrovitými výtrusy.

Coprinellus angulatus NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po kůrovcové smrčině, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus angulatus NPP Medník, lesní spáleniště, 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus angulatus Jakule, lesní spáleniště, 1.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus angulatus Arnoštov, lesní spáleniště, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus angulatus Domoušice, lesní spáleniště, 10.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus angulatus (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Collybia acervata, Connopus acervatus

Roztroušeně se vyskytující druh, rostoucí v jehličnatých lesích. Typická trsnatým růstem a lysým třeněm. Zaměnitelná za hojnou penízovku splývavou (Gymnopus confluens), která roste častěji v listnatých lesích a má plstnatý, nikoli lysý, třeň. Viz též penízovka červenonohá (Gymnopus erythropus) s červenohnědým třeněm a rostoucí převážně na listnáčích.

Gymnopus acervatus PP Rašeliniště Bobovec, podmáčená smrčina, silně rozložený kmínek jehličnanu, sub Picea, Pinus, Betula, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus acervatus NPR Velká niva, rašelinný bor, báze pahýlu Pinus, 29.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus acervatus NP Šumava, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 2.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cantharellus aurora, C. lutescens s. auct, C. xanthopus, Craterellus lutescens s. auct.

Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh lišky rostoucí na kyselých, podmáčených půdách na okrajích rašelinišť, podmáčených smrčinách, lesních prameništích, rašelinných olšinách apod. Často zaměňována za proměnlivou a velmi hojnou lišku nálevkovitou (Craterellus tubaeformis), která však má hymenofor ve formě zřetelných lišt, nikoli takřka hladký jako u l. žlutavé (viz poslední foto dole). Podobná může být i mnohem drobnější liška kadeřavá (Craterellus undulatus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Craterellus aurora NPR Velký a Malý Tisý, rašelinná olšina, sub Alnus, Pinus, Picea, Betula, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus aurora PR Maštale, mladá kulturní smrčina, břeh potůčku, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus aurora PR Maštale, lesní prameniště, sub Picea, 21.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus aurora NPR Velký a Malý Tisý, rašelinná olšina, sub Alnus, Pinus, Picea, Betula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus aurora NPR Velký a Malý Tisý, rašelinná olšina, sub Alnus, Pinus, Picea, Betula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Craterellus aurora (vpravo) a C. tubaeformis (vlevo), 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující diskomycet vázaný na spáleniště, spíše v časnějších stádiích sukcese. Na stejných substrátech se vyskytují i další zástupci rodu např. spálenitka krátkochlupá (Anthracobia macrocystis), odlišující se délkou chloupků na vnější straně plodnice.

Anthracobia melaloma Soumarský most, lesní spáleniště, 13.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Anthracobia melaloma PR Opolenec, lesní spáleniště, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Anthracobia melaloma PR Opolenec, lesní spáleniště, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Anthracobia melaloma PR Opolenec, lesní spáleniště, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující muchormůrka typická zvláště pro smrčiny a bučiny na kyselém sustrátu, ale vyskytuje se i v písčitých borech či acidofilních doubravách. Typická zvláště obroubenou hlízou na bázi třeně, plihým, nerýhovaným fialověšedým prstenem, porfyrovými (šedofialovými) odstíny na plodnici a pachem po syrových bramborách. Mírně jedovatá. Při nepozornosti zaměnitelná za muchomůrku šedivku (Amanita spissa). Muchomůrka přechodná (Amanita intermedia) je podobná, ale má zelenožluté odstíny na třeni, závoji a (přinejmenším v mládí) i na klobouku, muchomůrka citronová (Amanita citrina) je světle zelenožlutá celá.

Amanita porphyria Doksy, kulturní bor, sub Pinus, Betula, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Amanita porphyria NPR Červené blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Amanita porphyria PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, sub Picea, Abies, 13.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hojný pozemní choroš rostoucí na kyselých půdách, nejčastěji ve smrčinách. Mykorhizní. Jedlá, byť trochu tužší. Pory po otlačení citronově žloutnou. Hyfy bez přezek, spory neamyloidní, 4-5 x 3-3.5 μm. Roztroušeně se vyskytující krásnopórka žemlička (Albatrellus confluens) má broskově-béžový klobouk i třeň a přezky na hyfách. Krásnopórka šeříková (Albatrellus syringae) má žlutý klobouk a rovněž přezky na hyfách. Velmi vzácné krásnopórky Albatrellus citrinus a A. subrubescens jsou subtilnější, záhy se žlutými až oranžovými skvrnami a mají amyloidní spory.

Albatrellus ovinus Dluhoště, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Druh z příbuzenstva pečárky polní (Agaricus campestris) od které se liší především mikroznaky. Jak napovídá druhé jméno, druh byl popsán z Jižní Ameriky, nicméně ani v Evropě není vzácný.

Agaricus pampeaneus České Budějovice, areál kampusu JčU, eutrofní trávník, 14.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Agaricus pampeaneus České Budějovice, areál kampusu JčU, eutrofní trávník, 14.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrocybe conica var. conicoides

Druh z příbuzenstva voskovky kuželovité (Hygrocybe conica), od které se však liší růstem na pobřežních, či jinak zasolených písčitých dunách a většimi výtrusy.

Hygrocybe conicoides Fülöpháza (HU), Národní park Kiskunsági, písečná duna se sporadickou vegetací, sub Juniperus, 14.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná vláknice rostoucí pod listnáči i jehličnany, zvláště na bazických půdách, často v počátečních stádiích sukcese. Od podobné a hojné vláknice potměchuťov0 (Inocybe dulcamara) se odlišuje zejména mikroskopicky  - silnostěnnými cheilocystidami, které mohou být na plodnicích někdy patrné jako tmavší lemování ostří lupenů. Spory vejčité až takřka fazolovité, metuloidní pleurocystidy chybí.

Inocybe fuscomarginata Fülöpháza (HU), Národní park Kiskunsági, rozvolněný stepní trávník, 13.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Peziza pseudoammophila s. auct.

Řasnatka rostoucí velmi vzácně na nezpevněných písečných přesypech, často s vyšších obsahem iontů, např. na pobřežních dunách.

Peziza ammophila Fülöpháza (HU), Národní park Kiskunsági, písečná duna se sporadickou vegetací, 13.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná třepenitka rostoucí od léta do podzimu jednotlivě v porostech rašeliníků, vz. i jiných mechů, na kterých pravděpodobně parazituje. Nápadná ekologií, dlouhým třeněm a světlými, žlutavými klobouky bez hnědých odstínů. Od podobných druhů se však spolehlivě pozná pouze mikroskopicky.

Hypholoma elongatum NPR Břehyně-Pecopala, okraj rašelinné olšiny, Sphagnum, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hypholoma elongatum NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, Sphagnum, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hypholoma elongatum NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb při břehu rybníka, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Bogbodia uda

Hojná pozemní třepenitka rostoucí od léta do podzimu na podmáčených stanovištích na větvičkách či zbytcích vegetace, často v rašeliníku, avšak není na něj vázaná. Od ostatních podobných druhů třepenitek se pozná snadno podle jemně bradavčitých výtrusů.

Hypholoma udum PP Malá niva, okraj blatkového boru, sub Picea, Betula, Pinus, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hypholoma udum NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, 4.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hypholoma udum NPR Žofinka, blatkový bor, zrašelinělý příkop, větvičky, 16.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hypholoma udum NPR Břehyně-Pecopala, okraj rašelinné olšiny, Sphagnum, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Poměrně hojná voskovka rostoucí roztroušeně na živinami chudých trávnících, vřesovištích, okrajích rašelinišť a v olšinách. Nápadná úzce připojenými lupeny, suchým třeněm, suchým kloboukem s koncentrickými šupinkami. Od podobných druhů (v. vápnomilná - H. calciphila a H. substrangulata) se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky.

Hygrocybe miniata NPR Ruda, porost bezkolence, sub Betula, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe miniata NPR Ruda, porost bezkolence, sub Betula, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe miniata NPP Swamp, olšina, sub Alnus, Frangula, 17.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe miniata Domaslavické údolí, potoční luh, sub Fraxinus, Fagus, 18.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe miniata Arnoštov, smrčina, okraj lesní cesty, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe miniata NPP Peklo, písčitá půda s řídkým porostem mechů pod skalním převisem, 29.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe miniata PR Borkovická blata, smíšený les na rašelině, sub Populus tremula, Pinus, 20.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Drobná špička rostoucí hojně po většinu roku na zbytcích graminoidů (zejm. rákosu, ale i ostřic, zblochanu či orobince) na podmáčených a mokřadních stanovištích. Význačná svou ekologií a límečkem, který tvoří lupeny kolem třeně podobně jako např. u špičky kolovité (Marasmius rotula). Viz špička Curreyova (Marasmius curreyi).

Marasmius limosus NPP Swamp, pobřežní rákosina, loňský list Phragmites, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius limosus (detail lupenů) NPP Klokočka, mokřadní olšina, loňské listy Phragmites, 10.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius limosus NPP Swamp, pobřežní rákosina, loňské stéblo Phragmites, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius limosus NPP Klokočka, mokřadní olšina, loňské listy Phragmites, 10.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius limosus Dobroměřické pískovny, rákosina, stéblo Phragmites, 25.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius limosus PR Rašeliniště Kaliště, rašelinná březina, listy Phragmites, 11.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující voskovka rostoucí na nehnojených loukách, parcích, sadech i světlých listnatých lesích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Hygrocybe insipida NPP Klokočka, mladá rašelinná olšina, ostřicový bult, in Sphagnum, sub Alnus, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe insipida NPP Americká zahrada, arboretum, mechatý trávník, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe insipida NPP Swamp, podmáčený pobřežní porost, sub Salix, Alnus, 17.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe insipida NPP Swamp, podmáčený pobřežní porost, sub Salix, Alnus, 17.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná voskovka rostoucí na otevřených, často podmáčených, rašelinných stanovištích, případně v olšinách. Od podobných druhů (v. lišková - H. cantharellus, v. tmavošupinkatá - H. turunda) se odlišuje dosti nesnadno a existují mezi nimi přechody. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Hygrocybe coccineocrenata PP Kudlačena, rašeliinná louka, 26.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe coccineocrenata NPP Swamp, přechodové rašeliniště, 20.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe coccineocrenata NPR Břehyně-Pecopala, okraj rašelinné olšiny, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe coccineocrenata NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, 11.8.2013, (c) Lucie Zíbarová