Roztroušeně až místy hojně se vyskytující muchormůrka typická zvláště pro smrčiny a bučiny na kyselém sustrátu, ale vyskytuje se i v písčitých borech či acidofilních doubravách. Typická zvláště obroubenou hlízou na bázi třeně, plihým, nerýhovaným fialověšedým prstenem, porfyrovými (šedofialovými) odstíny na plodnici a pachem po syrových bramborách. Mírně jedovatá. Při nepozornosti zaměnitelná za muchomůrku šedivku (Amanita spissa). Muchomůrka přechodná (Amanita intermedia) je podobná, ale má zelenožluté odstíny na třeni, závoji a (přinejmenším v mládí) i na klobouku, muchomůrka citronová (Amanita citrina) je světle zelenožlutá celá.

Amanita porphyria Doksy, kulturní bor, sub Pinus, Betula, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Amanita porphyria NPR Červené blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Amanita porphyria PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, sub Picea, Abies, 13.9.2021, (c) Lucie Zíbarová