Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na větvičkách, bylinných stoncích a stéblech travin (často rákosu), především na vlhčích stanovištích. V rámci rodu poměrně neobvyklá tenkými plodnicemi. Spory vřetenovité, s výrazným a amyloidním apikulem, přezky na hyfách chybí. Velmi podobná vidlenka krémověoříšková (Vararia cremeoavellanea) roste na xerotermních stanovištích a liší se i mírně mikroskopickými znaky. Vidlenka nažloutlá (Vararia investiens) má podobné spory, ale tvoří tlustší plodnice a má přezky na hyfách.

Vararia gallica Režný Újezd, porost náletových dřevin, větévky Rubus ideaeus, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphodontia pruni

Kornatcovitá houba se zoubkatým hymenoforem rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná zejména mikroskopicky.

Xylodon pruni Režný Újezd, křovinatá mez, větev Caratagus, 1.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Massaria phorcioides, Pseudosplanchnonema phorcioides

Drobný pyrenomycet tvořící plodničky pod kůrou odumřelých větévek moruší (Morus spp.).

Splanchnonema phorcioides Ústí nad Labem, větévka Morus alba, 31.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Splanchnonema phorcioides Ústí nad Labem, větévka Morus alba, 31.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Splanchnonema phorcioides (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 31.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná či přehlížená kornatcovitá houba tvořící tenké nenápadné povlaky na mrtvém dřevě jehličnanů i listnáčů. Druh význačný pouze mikroskopickými znaky. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Repetobasidium erikssonii PR Choltická obora, zámecký park, zčásti ohořelý fragment kmene Fagus, 29.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Repetobasidium erikssonii PR Zemská brána, smrko-jedlo-bukový polokulturní les, fragment kmene Picea, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Repetobasidium erikssonii NPR Karlštejn, dubohabřina, větev Betula, 26.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphodontia juniperi

Méně bežná či přehlížená kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů (čato jalovců) i listnáčů. Mikroskopicky podobný kornatec rozpraskaný (Xylodon crustosus) se odlišuje zoubkatým hymenoforem a válcovitými sporami. Velmi hojný kornatec bezový (Lyomyces sambuci) má mj. v hymeniu přítomné kapitátní (hlavičkaté) cystidy.

Xylodon juniperi Praha-Modřany, větev Hedera, 26.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Camarosporidiella elongata

Hojný drobný pyrenomycet rostoucí na odumřelých větvích akátu (Robinia). Na dalších bobovitých dřevinách rostou jiné druhy - např. kloubnatka štědřencová (Cucurbitaria laburni) nebo k. janovcová (Cucurbitaria spartii) na janovci metlatém (Cytisus scoparius). Viz též kloubnatka dříšťálová (Cucurbitaria berberidis).

Cucurbitaria elongata Bratislava, Vlčie hrdlo [SK], trčící větev Robinia pseudoacacia, 13.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cucurbitaria elongata (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 24.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na odumřelých řapících kapradin, větévkách maliníku, stonkách bylin, vzácně i na dřevě (smrk). Od podobného voskovce kapradinového (Aphanobasidium filicinum) se pozná mikroskopicky drobnými bazidiemi a přítomností přezek na hyfách.

Aphanobasidium gaspesicum Broumov, Rožmitál, úvoz cesty, větévka Rubus idaeus, 27.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Aphanobasidium gaspesicum PP Plešivec, suťový les, řapík Dryopteris, 24.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Aphanobasidium gaspesicum NPR Lichnice, suťový les, větévka Rubus idaeus, 31.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, zejména vrb a topolů. Význačný mikroskopickými znaky (amyloidní, ornamentované a široce eliptické spory, přítomné přezky, hojné gloeocystidy). Plodnice někdy příjemně voní. Viz koroveček okrovějící (Gloeocystidiellum porosum). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Gloeocystidiellum clavuligerum NPR Libický luh, náletové dřeviny, padlý kmínek Populus, 9.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Gloeocystidiellum clavuligerum NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, kmen Fagus, 5.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Gloeocystidiellum clavuligerum NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gloeocystidiellum clavuligerum NPR Šúr [SK], měkký luh, větev Salix, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí v chladnější polovině roku na mrtvých větvičkách modřínu. Patrně zaměňována z brvenku Hahnovu (Lachnellula occidentalis) mj. s většími sporami.

Lachnellula laricis PP Plešivec, dubohabřina, větévky Larix, 23.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Helvella arctoalpina, Helvella verruculosa s. auct.

Vřeckovýtrusá houba rostoucí nad hranicí lesa v alpinských a arktických biotopech ve společnosti dryádky (Dryas octopetala) a bylinných vrb (Salix spp.).

Helvella arcto-alpina Grossglockner (A), boční hřeben, alpinský trávník, sub Dryas, 20.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Helvella arcto-alpina Grossglockner (A), boční hřeben, alpinský trávník, sub Dryas, 20.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí na jaře z černých, různě tvarovaných sklerocií ukrytých půdě. Parazituje na mnoha rodech dvouděložných rostlin, včetně hospodářsky významných. Hlízenka sasanková (Dumontinia tuberosa) roste též na jaře a parazituje na sasankách; liší se mikroskopicky odlišnou strukturou excipula apothecií a většími sporami.

Sclerotinia sclerotiorum PR Milá, suťový les, ve společnosti Ficaria, Anemone, Viola, 21.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sclerotinia sclerotiorum Bouřňák, luční prameniště, zbytky dvouděložných rostlin (Caltha?), 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě a rostlinných zbytcích. Význačná mikroskopickými znaky (spory s konkávní ventrální stranou, řídce ostnité, drobné, cca 3.5-4 x 2-2.25 μm, dimitický hyfový systém a hojné jehlicovité krystalky v subikulu). Viz Trechispora caucasica a Trechispora laevis. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Trechispora dimitica Bělušice, křovinatá mez, větev Salix caprea, 20.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora dimitica PR Mokřady horní Liběchovky, potoční luh, padlý kmínek Salix, 20.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Patrně běžný, avšak drobný pyrenomycet rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, často ve společnosti jiných pyrenomycetů. Jednotlivá perithecia rostou ze výrazně vyvinutého subikula. Spory 4-buněčné, hnědé s hyalinními periferními buňkami, variabilní ve velikosti.  Podobná Chaetosphaerella fusca má menší spory a odlišnou anamorfu doprovázející perithecia.

Chaetosphaerella phaeostroma NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, větev Salix, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující vatičkovitá houba rostoucí pod listnáči na mrtvém dřevě či opadu. Druh význačný mikroskopickými znaky (absence přezek, větší, kulaté a bezbarvé spory).

Tomentellopsis echinospora Hajnice v Zadním lese, kuturní bor, větev Pinus, 7.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis echinospora NPP Peklo, reliktní bor, opadlá silná větev Pinus, sub Pinus, Betula, 28.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Thelephora allobadia

Nepříliš vzácná vatičkovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě, opadu či půdě. Od podobných druhů se pozná zejména mikroskopicky (absence přezek, mírně nepravidelné spory s dlouhými ostny).

Tomentella badia agg. Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, větev Acer, 14.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella badia agg. PR Údolí Teplé, lesní prameniště, opad a kořeny Picea, sub Picea, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella badia agg. PR Pod Trlinou, opuštěný lůmek, opadlá borka Populus, 10.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella badia Chlum u Radonic, dubohabřina, kmínek Quercus, 14.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphodontia borealis

Vzácná kornatcovitá houba se zoubkatým hymenoforem rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů a jehličnanů i na mrtvých kapradinách. Význačná mikroskopickými znaky, zejména charakteristickými subulátními cystidami s apikálně zesílenou stěnou.

Xylodon borealis Lomnice, Podkrušnohorská výsypka, sukcesní porost, větev Salix caprea, 2.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Drobný pyrenomycet rostoucí na odumřelých větvičkách dříšťálů (Berberis spp.), včetně pěstovaných. Patrně nikterak vzácný, avšak přehlížený druh. Z mnoha dalších druhů např. kloubnatka akátová (Cucurbitaria elongata) roste na bobovitých dřevinách, zejména na akátu (Robinia), k. janovcvá (Cucurbitaria spartii) na janovci metlaté (Cytisus scoparius) a k. štědřencová (Cucurbitaria laburni) na štědřenci (Laburnum). Na starých plodnicích roste rážovka Thyronectria lamyi a rosolovka drobná (Tremella exigua).

Cucurbitaria berberidis Ústí nad Labem, živý plot, větvička Berberis sp., 16.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cucurbitaria berberidis Ústí nad Labem, živý plot, větvička Berberis sp, 16.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cucurbitaria berberidis (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 16.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Drobný pyrenomycet rostoucí na odumřelých větvičkách břečťanu (Hedera helix). Taxonomicky nedořešený komplex druhů. Z břečťanu jsou udávány ještě D. hederae a D. helicis se širšími výtrusy(?).

<

Diaporthe cf. pulla Hodslavice, zeď domu prostlá břečťanem, větévka Hedera, 19.1.2017, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadná houba tvořící tenké povlaky na mrtvém dřevě, často na spodní straně. Význačná téměř kulovitými sporami a absencí přezek. Tulasneovka Eichlerova (Tulasnella eichleriana) je dosti podobná avšak má menší (< 5μm) spory. Tulasneovka liláková (Tulasnella violea) tvoří kompaktnější plodnice a má širší hyfy.

Tulasnella albida Deblík, teplomilná doubrava, větev Quercus, 12.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tulasnella albida Vlčice, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 1.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tulasnella albida Havraní ostrov, lužní les, kmen Populus, 16.2.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tulasnella albida NP Šumava, Smrčina (I. zóna), horská smrčina, kmen Picea, 19.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Málo známý a relativně nedávno popsaný druh kornatcovité houby rostoucí na mrtvém dřevě i rostlinných zbytcích (často řapíky kapradin). Druh význačný mj. úzce ledvinitými sporami a přítomností nepohlavního stadia. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Trechispora elongata NPP Peklo, mokřadní olšina, řapíky Athyrium, 5.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora elongata Stoupno, mokřadní olšina, řapíky Matteuccia, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora elongata Deblík, okraj skalní stepi, řapíky Dryopteris, 12.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Drobný pyrenomycet, jehož plodničky rostou na mrtvém dřevě různých listnáčů, často se udává na vrbách. Asi nejhojnější zástupce rodu v ČR. Podobně jako u dalších nitschkií (např. Nitschkia cupularis) plodničky za sucha kolabují (viz spodní foto).

<

Nitschkia grevillei Deblík, průsek pod vedením vysokého napětí, větev Tilia, 12.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

<

Nitschkia grevillei Deblík, průsek pod vedením vysokého napětí, větev Tilia, 12.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phanerochaete leprosa

Málo známý druh kornatcovité houby rostoucí na mrtvém dřevě, převážně listnáčů. Druh význačný eliptickými sporami a dvěma typy cystid - 1) válcovitými jen sporadicky inkrustovanými a 2) kuželovitými silně inkrustovanými (a občas větvenými). Obecně rozšířená kornatka rozpraskaná (Scopuloides rimosa) má jen jeden typ cystid (inkrustované metuloidní) a užší válcovité až rohlíčkovité (alantoidní) spory. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

<

Scopuloides leprosa PR Myslivna, okraj mokřadní olšiny, kmínek Fraxinus, 13.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

<

Scopuloides leprosa PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Populus, 30.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

<

Scopuloides leprosa NPR Čertoryje, potoční luh, kmínek listnáče (Prunus?), 10.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

<

Scopuloides leprosa Rusovce [SK], tvrdý luh, fragment kmene Tilia, 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

<

Scopuloides leprosa PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, opadlá větev Quercus, 14.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

<

Scopuloides leprosa PP Lom Rasová, náletové dřeviny, větev Crataegus, 14.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Nemania serpens var. colliculosa, Nemania prava

Roztoušeně se vyskytující tvrdohouba z příbuzenstva hojného dřevomoru plazivého (Nemania serpens var. serpens), od kterého se odlišuje zejména amyloidní reakcí askoapikálního aparátu v Mezerově reagens Stále nedostatečně dořešená skupina. Roste na dřevě různých listnáčů, patrně spíše teplomilný taxon.

Nemania colliculosa NPR Kněžičky, dubohabřina, větev Acer campestre, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Nemania colliculosa PR Ostrovné lúčky [SK], tvrdý luh, větev Fraxinus, 4.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Nemania colliculosa NPR Kněžičky, dubohabřina, větev Acer campestre, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Nemania colliculosa Koněprusy, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Nemania colliculosa Deblík, teplomilná doubrava, větev Quercus, 12.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Málo známý druh slzivky rostoucí na podzim pod listnáči, zejm. duby na bazických půdách v teplejších oblastech. Význačná sytě zbarveným kloboukem časo se světlým okrajem, ředkvovým pachem a mikroskopickými znaky (cheilocystidy uprostřed zaškrcené, spory silněji dextrinoidní, středně bradavčité, maximálně 6.5 μm široké). Slzivka dutonohá (Hebeloma cavipes) má relativně delší spory (Q > 1.85).

Hebeloma limbatum Pnětluky, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 22.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Psilocybe crobula

Hojná drobnější lupenatá houba rostoucí na zbytcích dřeva, pilinách, větvičkách či tlející vegetaci. Druh význačný gelatinózní slupitelnou pokožkou, výrazně vyvinutým velem, hnědým výtrusným prachem a tenkostěnnými mitrovitými výtrusy. Lysohlávka domácí (Deconica inquilina) je dosti podobná, ale má zpravidla méně vyvinuté velum, roste spíše na rostlinných zbytcích a má zejména větší výtrusy. Viz též lysohlávka kosníkovýtrusá (Deconica phyllogena).

Deconica crobula NP Bavorský les, Reidlhütte (DE), jedlobučina, větvička Rubus, 14.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Deconica crobula PR studený vrch, květnatá bučina, větvička Fagus, 4.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Deconica crobula Jakule, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, zbytky dřeva a vegetace, 1.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná či přehlížená lupenatá houba rostoucí na dřevních a rostlinných zbytcích. Význačná lepkavým povrchem klobouku, tmavě purpurovým výtrusným prachem a drobnějšími (5,5-7 x 4,5-5,5 μm) zploštělými kosočtverečnými až mitrovitými silnostěnnými výtrusy. Podobná a hojná lysohlávka plevnatá (Deconica crobula) má hnědý výtrusný prach a tenkostěnné výtrusy, byť podobné velikosti.

Deconica phyllogena Kobyla, květnatá bučina, opad Fagus, 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

Deconica phyllogena PR Skalák u Senotína, ostřicová louka, listy Carex, 15.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Deconica phyllogena (spory, cheilocystidy, 5% KOH, 100x), 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

Patrně přehlížený druh kornatcovité houby tvořící tenké povlaky na mrtvém dřevě jehličnanů, vz. listnáčů. Od velmi podobného a hojného voskovce douglaskového (Aphanobasidium pseudotsugae) se odlišuje menšími bazidiemi a sporami, které navíc nejsou tlustostěnné a mandlovité jako u A. pseudotsugae. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Aphanobasidium subnitens PR Kostelecké bory, reliktní bor, opadlá borka Pinus, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Aphanobasidium subnitens Mikulovický vrch u Kadaně, teplomilná doubrava, větev Pinus, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hebeloma quercetorum p. p.

Roztroušeně místy až hojně (např Český kras) se vyskytující druh slzivky rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči, vzácněji i jehličnany, především na půdách bohatších na vápník. Od podobných druhů se pozná především mikroskopickými znaky. Komplex tří blízce příbuzných druhů, H. quercetorum roste v jižní Evropě a má méně kyjovitý apex cystid, Hebeloma erebium rozířená spíše v severní části je subtilnější, ale mikroskopicky prakticky shodná. Od dalších zástupců sekce Velutipes (např. Hebeloma velutipes, Hebeloma incarnatulum aj.) se odlišuje na bázi rozšířenými cystidami. Slzivka letní (Hebeloma aestivale) má výtrusy s nápadně a hojně se odchlipujícím perisporem.

Hebeloma celatum PR Kulivá hora, bazifilní teplomilná doubrava, sub Quercus, Carpinus, Acer, 3.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma celatum Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hebeloma colossus

Mohutná slzivka rostoucí pod listnáči v teplejších oblastech na bazických půdách (hojnější ve Středomoří). Pach ředkvový, kapičky na ostří lupenů přítomny, třeň hrubě otrubičnatý, na bázi nápadně rozšířený. Podobná a hojnější slizivka ředkvičková (Hebeloma sinapizans) se odlišuje obvykle tmavším kloboukem a absencí kapiček na lupenech (v suchém počasí patrné jako skrvny při ostří lupenů) a tvarem cheilocystid, které jsou na bázi výrazně rozšířené. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hebeloma bulbiferum Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Tilia, Quercus, 30.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma bulbiferum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma bulbiferum (detail lupenů) NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma bulbiferum Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Tilia, Quercus, 30.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ceriporiopsis resinascens var. pseudogilvescens, Resiniporus pseudogilvescens

Vzácnější rozlitý jednoletý choroš rostoucí na odumřelém dřevě vrb a topolů. V minulosti neodlišován od velmi podobné a u nás o něco běžnější pórnatky pryskyřičnaté (Ceriporiopsis resinascens) s užšími výtrusy a menšími póry (ani za použití mikroskopických znaků nemusí být vždy hranice mezi oběma druhy jednoznačná). Způsobuje bílou hnilobu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Ceriporiopsis pseudogilvescens Dluhoště, Dálava, porost křovitých vrb, větev Salix, 7.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis pseudogilvescens Východná, Kundrátovo, [SK], smrčina na bývalých pastvinách, větev Populus tremula, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová