Syn.: Phlebia danica

Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba význačná voskovitými plodnicemi ve žlutých až okrových odstínech. Roste na dřevě listnáčů, především vrb a topolů, na vlhčích místech, často v lužních lesích na periodicky zaplavovaném dřevě v okolí slepých ramen. Viz též kornatec skořicový (Crustoderma dryinum). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Phlebia subochracea NPR Šúr [SK], měkký luh, větev Salix, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Šúr [SK], měkký luh, větev Salix, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 17.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Velký a Malý Tisý, kmen Populus tremula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Nová a Stará řeka, hráz, větev Quercus?, 30.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Velký a Malý Tisý, kmen Populus tremula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia subochracea NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až místy hojně se vysyktující kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na dřevě listnáčů (často lípy), spíše v nižších polohách. Význačná zubatým hymenoforem a mikroznaky (válcovité hymenialní cystidy, přítomnost přezek a úzce válcovité výtrusy 9-11,5 x 3-4 μm). Viz též kornatec okrouhlý (Xylodon radula) s výrazně ostnitým až lopatkovitým hymenoforem a mikroskopicky se zaškrcovanými cystidami.

Hyphoderma transiens PP Údolí Podbradeckého potoka, dubohabřina, větev Tilia, 8.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hyphoderma transiens NPP Medník, dubohabřina, kmínek Carpinus, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hyphoderma transiens Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, větev Tilia, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hyphoderma transiens Chlum u Dobrušky, potoční luh, větev Tilia, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh vřeckovýtrusé houby rostoucí na lesních spálenšitích. Většina ostatních zástupců rodu hovník (Ascobolus) roste, jak již název naznačuje, na trusu (koprofilní), na spáleništích roste ještě hovník Ascobolus pusillus s drobnějšími plodnicemi a sporami kratšími než 15 μm. Význačný bradavčitými výtrusy cca 18-22 x 10-12 μm.

Ascobolus carbonarius PR Údolí Doubravy, paseka, lesní spáleniště, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus carbonarius NPP Medník, paseka v kulturní smrčině, lesní spáleniště, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus carbonarius PR Údolí Doubravy, paseka, lesní spáleniště, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus carbonarius NPP Medník, paseka v kulturní smrčině, lesní spáleniště, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus carbonarius Rychnov nad Kněžnou, Včelný, lesní spálenišetě, 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus carbonarius (spory ve vřeckách, melzerovo reagens) Rychnov nad Kněžnou, Včelný, lesní spálenišetě, 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější drobná hlívička rostoucí na dřevě listnáčů (často bezu), či zdřevnatělých bylinných stoncích. Plodnice mají gelatinizovanou pokožku. Od podobných druhů, např. hlívíčky Hohenbuehelia leightonii, se pozná zvláště pomocí mikroznaků. Viz též hojný hlívečník připjatý (Resupinatus applicatus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hohenbuehelia cyphelliformis PR Opolenec, jasenina, loňský stonek miříkovité rostliny, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hohenbuehelia cyphelliformis PR Opolenec, jasenina, loňský stonek miříkovité rostliny, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hohenbuehelia cyphelliformis PR Opolenec, jasenina, loňský stonek miříkovité rostliny, 14.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hohenbuehelia cyphelliformis (spory, cystidy, Congo Red v amoniaku, 1000x), 15.2.2022, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vláknice rostoucí pod vrbičkami na podmáčených stanovištích. Druh, který patrně není příliš vzácný, avšak vyskytuje se na obtížně přístupných místech. Spory hladké, mandlovité. Význačná trsnatým růstem, šupinkatým kloboukem, ekologií a mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Inocybe squarrosa NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb, sub Salix, 16.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe squarrosa (spory a pleurocystidy, 5% vodný roztok KOH, 1000x) 16.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Méně běžná vláknice rostoucí od léta do podzimu na bazických půdách pod listnáči. Význačná od báze olivově tmavnoucím třeněm. Spermatický pach. Spory hladké, mandlovité. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Inocybe tenebrosa Koněprusy, dubohabřina, okraj pěšiny, sub Carpinus, Acer campestre, Larix, Quercus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe tenebrosa Koněprusy, dubohabřina, okraj pěšiny, sub Carpinus, Acer campestre, Larix, Quercus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe tenebrosa NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, podmáčená sníženina, sub Quercus, Ligustrum, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe tenebrosa NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, podmáčená sníženina, sub Quercus, Ligustrum, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ciboria calyculus

Poměrně hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí od pozdního léta do podzimu na loňských žaludech. Na podobném substrátu roste např. i voskovička plodová (Hymenoscyphus frucigenus) či terčka číškomilná (Rutstroemia echinophila).

Ciboria batschiana NPP Peklo, acidofilní doubrava, žalud Quercus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Ciboria batschiana České Budějovice - Stromovka, park, žalud Querucs, 20.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Ciboria batschiana Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, žalud Quercus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Velmi drobná cyfeloidní houba, která může na první pohled připomínat některou z vřeckovýtrusých hub (např. chlupáček - Lachnum). Nejhojnější zástupce rodu, určitelný zejména podle mikroznaků (bisporické bazidie). Jakkoli zní české druhové jméno "nejmenší", v rámci rodu patří k těm větším druhům. Roste na mrtvém dřevě listnáčů, často na kůře.

Flagelloscypha minutissima Černý vrch u Klášterce nad Ohří, květnatá bučina, větev Fagus, 19.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha minutissima PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, větev Fraxinus, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha minutissima CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, fragment kmene Populus, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha minutissima NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, opadlá větev listnáče, 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha minutissima PP Veselská blata, smíšený les, řapík Populus tremula, 20.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha minutissima České Žleby, zarůstající pastviny, solitérní jasan, kůra Fraxinus, 17.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha minutissima NPR Velký a Malý štít, suťový les, větev Acer, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha minutissima NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, kůra Quercus, 29.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha minutissima Kuchyňa (SK), dubohabřina, větev Clematis vitalba, 19.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hojný pavučinec z podrodu Dermocybe podmáčených a rašelinných smrčin. Roste od pozdního léta do podzimu a vyznačuje se živě červenohnědým kloboukem, často s výrazným špičatým hrbolem, měďově červenými vlákny vela na třeni a růžovou bazální plstí. Pach po jodoformu. Velmi podobný je pavučinec bažinný (Cortinarius uliginosus) obvykle se živějšími barvami a rostoucí na vlhkých místech pod vrbami. Viz pavučinec Batailleův (Cortinarius bataillei) s oranžovou bází třeně, bez měďových vláken vela na třeni a rezavějšími odstíny na klobouku.

Cortinarius croceoconus PR Maštale, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, 18.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceoconus Nové Údolí na Šumavě, zrašelinělá deprese v mladé smrčině, sub Picea, 17.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceoconus NP České Švýcarsko, inverzní pískovocvá rokle, sub Picea, Betula, 22.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný druh plaménky rostoucí na podzim ze oddenků různých travin, podle literatury nejčastěji srhy. Nápadná ekologií a (v rámci rodu) drobnými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Gymnopilus flavus Důl Vršany, výsypka, báze Calamagrostis epigos, 20.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus flavus Důl Vršany, výsypka, báze Calamagrostis epigos, 20.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus flavus Žiželice, Zbraň, křovinatý svah, rostlinné zbytky, 14.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Gerronema chrysophyllum

Vzácná kalichovka rostoucí na dřevě jehličnanů, typicky v horských smrčinách. Nápadný druh, na podobných stanovištích se může vyskytovat kalichovka žlutolupená (Gerronema xanthophyllum) s mnohem tlumenějšími barvami. Viz též kalichovka matná (Chrysomphalina grossula). Na podobných stanovištích se hojně vyskytuje i větší šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora) s nesbíhavými lupeny a tmavě olivovými šupinkami na klobouku. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Chrysomphalina chrysophylla PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Chrysomphalina chrysophylla Trojmezná, horská smrčina, kmen Picea, 16.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Chrysomphalina chrysophylla PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Chrysomphalina chrysophylla Trojmezná, horská smrčina, kmen Picea, 16.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Chrysomphalina chrysophylla PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Chrysomphalina chrysophylla PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pseudoomphalina pachyphylla

Vzácná kalichovka rostoucí na chudých minerálních půdách, na holé zemi či mezi nízkou, sporadickou vegetací. Nápadná řídkými a tlustými lupeny a hořkou chutí. Narozdíl od většinu druhů rodu jsou výtrusy jen velmi slabě amyloidní či zcela neamylodiní. Kalichovka Kalchbrennerova (Pseudoomphalina kalchbrenneri) nemá chuť hořkou, ale okurkově moučnou a silnostěnné, amyloidní výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Pseudolaccaria pachyphylla PR Pískovna u Dračice, holá půda se sporadickou vegetací, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pseudolaccaria pachyphylla Srní u České Lípy, pískovna, mladý bor, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pseudolaccaria pachyphylla PP Vesecký kopec, písečný přesyp, v mechu, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pseudolaccaria pachyphylla PP Vesecký kopec, písečný přesyp, v mechu, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pseudolaccaria pachyphylla Provodín, spontánní sukcese v pískovně, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Pseudolaccaria pachyphylla Borohrádek, opuštěná pískovna, sub Pinus, 21.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mycena olida

Roztroušeně se vyskytující drobnější helmovka rostoucí na mrtvém dřevě i na kůře listnatých stromů, často na živých, mechatých kmenech, po celý rok, zvláště během vlhčího období. Velmi podobná je helmovka zimní (Phloeomana hiemalis) s tmavším temenem klobouku a jinými mikroznaky. Oba druhy se často vyskytují spolu.

Phloeomana minutula Koněprusy, dubohabřina, fragment kmene Carpinus, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana minutula PR Všetatská černava, porost vrb podél železniční tratě, borka živé Salix alba, 22.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana minutula NPP U Nového mlýna, mladá výsadba lípy, mechatý pařízek Tilia, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana minutula PP Radobýl, jasenina, větev Fraxinus, 20.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana minutula PR Studený vrch, květnatá bučina, báze živého kmene Fagus, 22.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana minutula PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, fragment kmene Populus, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana minutula PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, fragment kmene Populus, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná drobná houba rostoucí od podzimu do jara na dřevě jehličnanů, převážně jedle. Podobný pařezník tuhý (Panellus ringens) roste převážně na listnáčích a má menší výtrusy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Panellus violaceofulvus NPR Velká Niva, kulturní les, ořezaná větev Abies, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Panellus violaceofulvus NPR Velká Niva, kulturní les, ořezaná větev Abies, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Panellus violaceofulvus NPR Velká Niva, kulturní les, ořezaná větev Abies, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Panellus violaceofulvus NPR Trojmezná, horská smrčina, větev Picea, 16.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Panellus violaceofulvus NPR Klenovský Vepor, jedlobučina, větev Abies, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Panellus violaceofulvus NPR Velká Niva, kulturní les, ořezaná větev Abies, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Panellus violaceofulvus Horní Planá, kluturní smrčina s jedlí, větev Abies, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Panellus violaceofulvus NPR Velká Niva, kulturní les, ořezaná větev Abies, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

V ČR poměrně vzácná dřevokazná houba rostoucí na dřevě listnáčů, především dubu. Výrazně teplomilný druh vyskytující se v Evropě i Americe. Plodnice by měly ve tmě slabě světélkovat. Zelená reakce pokožky klobouku s KOH. V Evropě se vyskytují dva druhy - hlívovník olivový (Omphaloptus olearius) a h. klamný (Omhalotus illudens), pojetí obou druhů se však v literatuře liší - někdy se ve střední Evropě za pravý hlívovník olivový považují sběry ze Středomoří (převážně z olivovníků) s tmavými klobouky a středoevropská houba za h. klamný. Ve skutečnosti však ve střední Evropě a Středomoří roste totožný druh; převážně severoamerický hlívovník klamný se odlišuje bledšími plodnicemi s vyhrblými klobouky, hojnými světlolomnými hyfami v pokožce klobouku a o něco menšími sporami. Viz pařezník pozdní (Sarcomyxa serotina) a hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Omphalotus olearius Dlouhopolsko, dubohabřina, pařízek Carpinus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Omphalotus olearius Dlouhopolsko, dubohabřina, pařízek Carpinus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Omphaloptus olearius Dlouhopolsko, dubohabřina, pařízek Carpinus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Omphaloptus olearius Dlouhopolsko, dubohabřina, pařízek Carpinus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Omphalotus olearius Převýšov, dubohabřina, větev Carpinus, 14.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Omphalotus olearius Dlouhopolsko, dubohabřina, pařízek Carpinus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Omphalotus olearius Převýšov, dubohabřina, větev Carpinus, 14.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Omphalotus olearius Dlouhopolsko, dubohabřina, pařízek Carpinus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Omphalotus olearius Převýšov, dubohabřina, větev Carpinus, 14.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Langermannia gigantea, Lycoperdon giganteum

Roztroušeně, místy hojně se vyskytující břichatkovitá houba rostoucí od časného léta do počátku podzimu na živinami bohatých loukách, v parcích, křovinách a humózních lesích. Význačná plodnicemi bez nebo jen s velmi omezeně vyvinutou sterilní bází (subglebou), které mohou dosahovat až desítky centimetrů v průměru. Jedlá.

Calvatia gigantea Libochovany, dubohabřina, sub Quercus, Acer, Fraxinus, 27.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Calvatia gigantea PR Huluboký důl, dubohabřina, sub Quercus, Acer, 13.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Calvatia gigantea Mikulovický vrch u Kadaně, smíšený kulturní les, sub Larix, Carpinus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější ryzec rostoucí od léta do podzimu na chudých kyselých půdách pod břízou a borovicí, často podél lesních cest. Hojnější v jižních Čechách. Mléko bílé, po zaschnutí šedozelené, palčivé. Viz ryzec kroužkatý (Lactarius circellatus) rostoucí pod habrem.

Lactarius flexuosus České Budějovice - Stromovka, sub Pinus, Betula, Populus tremula, 20.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius flexuosus Stará Lesná [SK], park u hotelu, sub Larix, Betula, Picea, 22.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius flexuosus Borkovice, smíšený les, okraj cesty, sub Betula, Pinus, Picea, 20.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius flexuosus Kamenná, Kamenská hora, kulturní smrčina, okraj cesty, sub Betula, Pinus, Picea,, 15.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tenký nafialovělý povlak, který roste na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. Od ostatních zástupců rodu se pozná pouze mikroskopicky.

Tulasnella pruinosa Broumov, Rožmitál, jedlobučina, silně rozložený pařez Abies, 24.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tulasnella pruinosa NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 14.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tulasnella pruinosa PR Studený vrch, suťový les, větev Fraxinus, 16.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější houba rostoucí na mrtvém, často silně rozloženém dřevě jehličnanů, převážně v přirozených porostech a ve vyšších polohách. Viz trhanka pospolitá (Clitocybula familia). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Clitocybula lacerata PR Milešický prales, jedlobučina, silně rozložený kmen jehličnanu, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata  NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies?, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, silně rozložené dřevo Picea, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies?, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata NPP Hojná voda, jedlobučina, silně rozložený kmen jehličnanu, 16.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, silně rozložené dřevo Picea, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata NPR Žofínský prales, jedlobučina, větev Abies, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata NPR Žofínský prales, jedlobučina, větev Abies, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata NPP Hojná voda, jedlobučina, silně rozložený kmen jehličnanu, 16.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata PR Libochovka, suťový les, silně rozložený kmen jehličnanu, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ciboria dumbirensis

Vzácnější vřeckovýtrusá houba rostoucí od léta do podzimu na mrtvém dřevě listnáčů, převážně v pralesovitých bučinách. Druh popsaný ze Slovenska. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Tatraea dumbirensis  NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Fagus, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Tatraea dumbirensis NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Fagus, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Tatraea dumbirensis NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Fagus, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Tatraea dumbirensis Domaslavické údolí, acidofilní bučina, kmen Fagus, 15.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Tatraea dumbirensis NPP Hojná voda, jedlobučina, kmen Fagus, 22.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Tatraea dumbirensis Černý vrch u Želnavy, suťový les, kmen Fagus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů vzácně i listnáčů. Nápadný voskovitou konsistencí, jemně zoubkatým hymenoforem (někdy ovšem téměř hladkým) a mikroskopicky dvěma typy cystid: 1) s krystaly na apexu uspořádenými do hvězdičky (asterocystidy) a 2) hlavičkatými halocystidami s rezinózním materiálem na apexu. Příbuzný ostnáček otrubičnatý (Resinicium furfuraceum) má mj. víceméně hladký hymenofor a nemá asterocystidy.

Resinicium bicolor NPP Medník, kulturní smrčina, pařez Picea, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium bicolor NPP Medník, kulturní smrčina, pařez Picea, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium bicolor Poněšice, zarůstající paseka po smrčině, pařez Picea, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium bicolor PP Jilmová skála, suťový les, padlý kmen Picea, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium bicolor Mravenčák, dubohabřina, ohořelý fragment kmene Larix, 7.4.2015, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium bicolor Břínkov, teplomilná doubrava, kmínek Picea, 12.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium bicolor Verneřice, potoční luh, kmen Salix, 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Resinicium bicolor NPR Lichnice, suťový les, kmen Picea, 31.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Orbilia delicatula, O. leucostigma

Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů, často vlhčím. Pravděpodobně jeden z nejhojnějších zástupců rodu. Rod Orbilia je velmi taxonomicky složitý a bez mikroskopu není určování vůbec možné (a upřímně řečeno většinou ani s ním ne). Často se vyskytuje i forma bez žlutého barviva.

Orbilia xanthostigma PR Komáří vrch, horská bučina, větev Fagus, 15.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Orbilia xanthostigma NPP Medník, dubohabřina, větev Carpinus, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Orbilia xanthostigma PP V Hlubokém, dubohabřina, větev Carpinus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Orbilia xanthostigma NPP Medník, dubohabřina, větev Carpinus, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tarzetta patavina, Leucoscypha patavina

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí nejčastěji na holé půdě, mezi mechy, časteji na vápnitých substrátech.

Pustularia patavina NPP U Nového mlýna, okraj cesty, sub Sambucus, Swida, 8.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Perenniporia tenuis s. auct. eur.

Patrně vzácnější teplomilný choroš rostoucí na dřevě listnáčů, velmi vzácně i jehličnanů. Od příbuzné pórnatky chlebové (Perenniporia medulla-panis) se liší většími póry a většími rozměry výtrusů. Většina sběrů pórnatky jižní byla dříve určována jako pórnatka tenká (Perenniporia tenuis), která je severoamerickým druhem a v Evropě je vzácná, odlišuje se menšími a protáhlejšími nedextrinoidními výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Perenniporia meridionalis NPR Břehyně-Pecopala, dubobukový les na třetihorních vulkanitech, trčící větev na ohořelém kmeni Quercus, 21.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia meridionalis PR Holý vrch u Jílového, suťový les, padlý kmen listnáče, 3.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia meridionalis Bílinka, náletové dřeviny při okraji skalní stepi, opadlá větev Cerasus, 11.2.2022, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia meridionalis NPR Koda, teplomilná doubrava, padlý kmen Quercus, 14.6.2022, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia meridionalis PP Vojenské cvičistě Bzenec, nálet borovic, větev Pinus, 9.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia meridionalis NPR Koda, teplomilná doubrava, padlý kmen Quercus, 14.6.2022, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia meridionalis PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, opadlá větev Quercus, 10.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia meridionalis PR Kopáčsky ostrov [SK], lesostep, fragment kmene Quercus, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia meridionalis NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, fragment kmene listnáče, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia meridionalis NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Acer campestre, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia meridionalis (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 11.2.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Nectria episphaeria

Roztroušeně až hojně se vyskytující drobné plodnice této vřeckovýtrusné můžeme nalézt v průběhu celého roku na starých stromatech tvrdohub, nejčastěji korovitek (Diatrype) nebo dřevomorů (Hypoxylon s.l.). Zasychající plodničky májí apex často ze stran smáčklý. Komplex většího počtu druhů s preferencí pro různé hostitele

Dialonectria episphaeria agg. PR Velký Vápenný, květnatá bučina, větev Fagus, staré stroma Diatrype, 12.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Dialonectria episphaeria agg. NPP Medník, dubohabřina, větev Carpinus, staré stroma Diatrype, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Dialonectria episphaeria agg. Deštnice, teplomilná doubrava, staré stroma Diatrype, 28.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Dialonectria episphaeria agg. NPP Medník, dubohabřina, větev Carpinus, staré stroma Diatrype, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Dialonectria episphaeria agg. NPR Ve Studeném, dubohabřina, větev Carpinus, staré stroma Diatrype, 10.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Ryzotroušeně se vyskytující druh pevníku rostoucí na dřevě jehličnanů, nejčastěji jedle, méně i smrku. Příbuzný a hojnější pevníkovec ztlustlý (Amylostereum areolatum) se odlišuje tlustšími plodnicemi, výraznější tendencí k tvorbě klobouků a často i nafialověvými tóny v hymeniu. Pevníkovec hladký (Amylostereum laevigatum) roste na jalovcích a tisech a netvoří klobouky vůbec. Viz pevník dovubarvý (Laxitextum bicolor).

Amylostereum chailletii NPR Ve Studeném, jedlobučina, větev Abies, 10.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Amylostereum chailletii Vodná, jedlina, větev Abies, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Amylostereum chailletii NPR Velká Niva, kuturní les, ořezaná větev Abies, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až hojně se vyskytující štítovka, hojná zejména v pralesovitých bučinách, rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů. Nápadná červenohnědým kloboukem s jemně svraskalým a lesklým povrchem, nažloutlým třeněm a mikroznaky. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Pluteus phlebophorus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 10.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus phlebophorus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 10.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus phlebophorus NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 22.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphoderma puberum

Velmi hojná kornatcovitá houba rostoucí na šiokém spektru mrtvého dřeva listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Pod mikroskopem nápadná hojnými metuliodními cystidami v hymeniu, pro jejichž přítomnost se jeví povrch plodnice jako ojíněný až jemně pýřitý. Hyfy s přezkami, spory úzce elitptické až téměř válcovité 7-10 x 4-5 µm.

Peniophorella pubera PP V Hlubokém, dubohabřina, kmínek Carpinus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera (detail hymenia) PR Loužek, tvrdý luh, kmen Fraxinus, 19.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera Houština u Mašťova, květnatá bučina, kmínek Fagus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera (detail hymenia) PP V Hlubokém, dubohabřina, kmínek Carpinus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera Hřivice, vápnomilná bučina, silná větev Fagus, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera NPP Rečkov, mokřadní olšina, větev Alnus, 9.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera Domoušice, paseka, pařez Fagus, 26.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera NPR Ve Studeném, suťový les, kmen Fagus, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Peniophorella pubera Bohdaneč, dubohabřina, padlý kmen Betula, 16.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Gloiothele citrina, Gloeocystidiellum citrinum

Hojná kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na dřevě jehličnanů, méně často listnáčů, většinou ve vyšších polohách. Nápadný bohatými rhizomorfami na okraji plodnice, nažloutlým hymeniem a mikroznaky (absence přezek, přítomnost gloeocystid, amyloidní a takřka kulovité, amyloidní spory o průměru 4.5-5.5 μm). Viz voskovec mléčící (Gloiothele lactescens) se široce eliptickými sporami.

Vesiculomyces citrinus Tetřevská slať, podmáčená smrčina, kmen Picea, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vesiculomyces citrinus PR Děťanský chlum, teplomilná doubrava, fragmet kmene Pinus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Vesiculomyces citrinus PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Vesiculomyces citrinus Obírka, suťový les, kmen Abies, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vesiculomyces citrinus NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, kmen Abies, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vesiculomyces citrinus PP Jilmová skála, suťový les, padlý kmen Picea, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Málo známý druh vláknice rostoucí pod listnáči na kyselých i zásaditých půdách. Význačná ojíněným třeněm, žlutavým kloboukem, odsazenou hlízou, mikroskopicky pak výtrusy s velmi výraznými bradavkami. Plodnice při sušení mají tendenci k černání. Podobná vláknice hlízkatá (Inocybe praetervisa) je větší, má méně výrazné bradavky, roste spíše ve vyšších polohách a jen hnědne. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Inocybe xanthomelas NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová