Čepičatka rostoucí nejčastěji v červnu až červenci, ve vlhkých porostech rašeliníků, typicky na přechodových rašeliništích, oligotrofním vrchovištím se spíše vyhýbá. Na vhodných stanoviších se jedná o hojný druh. Význačná živými barvami, ojíněným třeněm, nepřítomností výrazného vela a mikroskopickými znaky: přezky na hyfách nepřítomny, cheilocystidy tibiiformní (hlavičkaté s rozšířenou bází), pleurocystidy chybí, bazidie tetrasporické, spory mandlovité, s ± rovnou adaxiální stranou, bradavčité, slabě dextrinoidní, s naznačeným klíčním pórem (calus) cca 9.5-10.5 x 5.5 μm. Podobná čepičatce kosťovité (Galerina mairei) s pozdnější fenologií a širšími (> 6 μm) a odlišně tvarovanými výtrusy, a s cheilocystidami s výrazným bříškem, od které nebyla dlouho odlišována. Lze zaměnit i s čepičatkou Galerina sphagnicola s odlišně tvarovanými cheilocystidami a přítomností pleurocystid. Na rašeliništích je hojná např. i čepičatka močálová (Galerina paludosa) a č. rašelinná (Galerina sphagnorum).

Galerina hybrida NPP Jestřebské slatiny, přechodové rašeliniště, in Sphagnum, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Galerina hybrida NPP Swamp, rašeliniště, Sphagnum, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Galerina hybrida NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, in Sphagnum, 4.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Galerina hybrida NPP Swamp, rašeliniště, Sphagnum, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Galerina hybrida NPP Swamp, rašeliniště, Sphagnum, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová