Lucie Zíbarová

Lucie Zíbarová

Vzácný či přehlížený, zcela rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (smrk, borovice) velmi vzácně i listnáčů, často v blízkosti starých plodnic bránovitců (Trichaptum spp.) či přímo na nich. Druh význačný velmi drobnými a úzkými, alantoidními sporami (3.5-4.5 x 0.75-1 μm). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

 

Skeletocutis kuehneri

Skeletocutis kuehneri Ročov, květnatá bučina, kmínek Picea, 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis kuehneri

Skeletocutis kuehneri Papradno [SK], kulturní smrčina, kmínek Abies, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis kuehneri

Skeletocutis kuehneri PP Zadní rybník, bor s lískou, kmen Pinus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis kuehneri

Skeletocutis kuehneri Papradno [SK], kulturní smrčina, kmínek Abies, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Patrně přehlížený druh rostoucí na neodkorněném dřevě krušiny olšové (Frangula alnus). Význačná čtyřmi sporami ve vřecku a substrátem.

 

Pezicula frangulae

Pezicula frangulae PP Noldenteich, přechodové rašeliniště, větev Frangula, 13.5.2019, (c) Lucie Zíbarová5

 

Pezicula frangulae

Pezicula frangulae NPP Peklo, potoční luh, větev Frangula, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Sparassis nemecii

Vzácný kotrč rostoucí saproparaziticky na kořenech jedlí, méně často i smrků, buků a modřínů. Dříve se odlišoval kotrč Němcův (Sparassis nemecii), jak se však ukázalo, jedná se o pouhou formu k. štěrbákového (Petersen et al. 2016). Běžnější kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) má více zprohýbané koncové větve a roste převážně na borovicích, mikroskopicky se odlišuje přezkami na hyfách tramy a dalšími bazidiemi. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

 

Sparassis nemecii

Sparassis brevipes f. nemecii  NPR Salajka, jedlobučina, báze Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Sparassis nemecii

Sparassis brevipes f. nemecii NPR Salajka, jedlobučina, báze Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Sparassis nemecii

Sparassis brevipes f. nemecii NPR Salajka, jedlobučina, báze Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Sparassis nemecii

Sparassis brevipes f. nemecii NPR Salajka, jedlobučina, báze Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Sparassis nemecii

Sparassis brevipes f. nemecii NPR Salajka, jedlobučina, báze Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Sparassis nemecii

Sparassis brevipes f. nemecii PR Milešický prales, jedlobučina, kořeny jedle, 26.8.2004, (c) Anna Lepšová

 

Sparassis nemecii

Sparassis brevipes f. nemecii Neuschönau [DE], jedlobučina, kořeny jedle, 23.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

čtvrtek, 19 leden 2017 11:03

Skeletocutis odora (Kostrovka páchnoucí)

Syn.: Poria tschulymica

Vzácný jednoletý rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, vzácně i listnáčů, především v pralesovitých porostech. Za čerstva se vyznačuje silnou nepříjemnou vůní (špinavé zapařené ponožky), která se však u exsikátů ztrácí. Viz pórnatka Stellina (Skeletocutis stellae). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

 

Skeletocutis odora

Skeletocutis odora PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis odora

Skeletocutis odora NPR Klenovský Vepor, jedlobučina, padlý kmen Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis odora

Skeletocutis odora PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 3.5.2005, (c) Anna Lepšová

 

Skeletocutis odora

Skeletocutis odora PP Jilmová skála, suťový les, opadlá větev Picea, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis odora

Skeletocutis odora NP Šumava, Stožec (1. zóna), jedlobučina, asanovaný kmen Picea, 18.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis odora

Skeletocutis odora NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 27.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis odora

Skeletocutis odora NP Šumava, Stožec (1. zóna), jedlobučina, asanovaný kmen Picea, 18.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Velmi vzácný rozlitý víceletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména smrku. Loňské rourky se zbarvují do okrova. Plodnice nepříjemně páchnou. Též vzácná kostrovka páchnoucí (Skeletocutis odora) je podobná, má však větší póry a jednoleté plodnice. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, padlý kmen Picea, 22.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae NP Šumava, Povydří, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, padlý kmen Picea, 5.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae NPR Velká niva, podmáčená smrčina, kmen Picea, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmen Picea, 24.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, padlý kmen Picea, 22.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 3.5.2005, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 3.5.2005, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, padlý kmen Picea, 22.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae NPR Rejvíz, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 14.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Skeletocutis stellae

Skeletocutis stellae PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 3.5.2005, (c) Anna Lepšová

 

Pavučinec z podrodu pahřib (Phlegmacium) rostoucí na podzim v listnatých i smíšených lesích na vápnitých půdách. Význačný modravými plodnicemi s vrostle vláknitým kloboukem, třeněm s výraznou hlízou a tendencí ke žloutnutí a eliptickými sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

 

Cortinarius mairei

Cortinarius mairei Hříškov, dubohabřina, sub Fagus, Quercus, Pinus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius mairei

Cortinarius mairei Hříškov, dubohabřina, sub Fagus,Tilia, Quercus, Pinus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová (conf. DNA)

 

Cortinarius mairei

Cortinarius mairei Velký Vřešťov, smíšený kuturní les, sub Fagus, Quercus, Picea, 28.9:2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius mairei

Cortinarius mairei Velký Vřešťov, smíšený kuturní les, sub Fagus, Quercus, Picea, 28.9:2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Cortinarius misermontii

Málo známý pavučinec z podrodu Phlegmacium rostoucí na podzim pod (především?) listnáči (alespoň typická varieta) na vápnitých půdách. Význačný (jen někdy?) hořkou dužninou a zemitým pachem (či "po kukuřičných vousech" jak píší Francouzi). Značně variabilní druh (i co se udávaných rozměrů výtrusů týče), popsáno více vnitrodruhových variet. Patrně nejhojnější zástupce sekce Glaucopodes v ČR. Viz Cortinarius magicus a Cortinarius glaucopus.

 

Cortinarius olidoamarus

Cortinarius olidoamarus Hříškov, dubohabřina, sub Tilia, Corylus, Pinus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

 

Cortinarius olidoamarus

Cortinarius olidoamarus Horní Planá, smrčina s jedlí, sub Picea, Abies, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

 

Cortinarius olidoamarus

Cortinarius olidoamarus NPP Kotýz, dubohabřina, sub Quercus, Crataegus, Carpinus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius olidoamarus

Cortinarius olidoamarus NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 11.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Útlá bedlička rostoucí vzácně ve sklenících a podobných vytápěných prostorech. Význačná plodnicemi bez fialových tónů, vzhůru směřujícím prstenem, často s černým lemováním, mikroskopicky pak krátkými utriformními až krátce lahvicovitými cheilocystidami a eliptickými, dextrinoidními sporami bez klíčního póru. Podobná bedla kanárská (Leucocoprinus canariensis) se odlišuje delšími cystidami a mírně fazolovitými sporami; dedla Leucoagaricus melanotrichus pak nedextrinoidními sporami.

 

Leucocoprinus heinemannii

Leucocoprinus heinemannii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 6.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Leucocoprinus heinemannii

Leucocoprinus heinemannii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Leucocoprinus heinemannii

Leucocoprinus heinemannii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Leucocoprinus heinemannii

Leucocoprinus heinemannii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 28.12.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Leucocoprinus heinemannii

Leucocoprinus heinemannii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 10.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Leucocoprinus heinemannii

Leucocoprinus heinemannii (spory a cheilocystidy, Melzerovo reagens, 1000x) 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

pátek, 30 prosinec 2016 20:36

Conocybe moseri (Sametovka Moserova)

Vzácnější či přehlížená sametovka rostoucí v lesích i mimo ně, často kolem cest a pěšin, někdy i v květináčích a sklenících. Význačná tmavými plodnicemi, exsikáty s kontrastujícím šedočerným kloboukem a světlým narůžovělým třeněm a mikroskopickými znaky: absence lecythiformních kaulocystid, tetrasporické bazidie a okrovými, spíše drobnějšími (8-10 x 5-6 μm) sporami se zřetelně dvojitou stěnou a klíčním pórem. Sametovka Conocybe nigrescens, známá pouze ze skleníků, je podobná, avšak s relativně širšími, tenkostěnnými sporami. Další druhy sekce Pilosellae májí plodnice v živějších barvách, např. sametovka okrová (Conocybe ochrostriata) či s. zobánkatá (Conocybe rostellata).

 

Conocybe moseri

Conocybe moseri PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina, sub Alnus, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Conocybe moseri

Conocybe moseri Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Conocybe moseri

Conocybe moseri Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Conocybe moseri

Conocybe moseri (spory, 5% vodný roztok KOH, 1000x), 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

pátek, 30 prosinec 2016 20:26

Conocybe umbonata (Sametovka)

Vzácná sametovka v Evropě známá jen ze skleníků. Význačná tenkým, rýhovaným, postupně uvadajícím kloboukem, bílým třeněm a výrazně zploštělými, silnostěnnými a téměř šestiúhelníkovými sporami (cca 9 x 6.5 x 5 μm). Sametovka šestiúhleníkovýtrusá (Conocybe hexagonospora) nemá čiště bílý třeň a má robustnější klobouk.

 

Conocybe umbonata

Conocybe umbonata Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Conocybe umbonata

Conocybe umbonata Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 27.12.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Conocybe umbonata

Conocybe umbonata Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 27.12.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Conocybe umbonata

Conocybe umbonata (spory a cheilocystidy, 5% vodný roztok KOH, 1000x), 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

pátek, 23 prosinec 2016 16:17

Trechispora byssinella (Kornatec hedvábný)

Vzácnejší kornatcovitá houba rostoucí na rostlinných zbytcích, detritu, silně rozloženém dřevě, starých choroších či na půdě. Druh význačný mikroskopickými znaky: hyfový systém monomitický; hyfy s přezkami a inkrustované hvězdicovitě uspořádnými krystaly; basidie tetrasporické, <10 μm dlouhé; spory úzce eliptické, mírně silnostěnné, neamyloidní, cyanofilní, 3.5-4 x 2.25-2.5 μm.

 

Trechispora byssinella

Trechispora byssinella Průhonice, stará plodnice Phellinus cavicola, 21.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Trechispora byssinella

Trechispora byssinella NPR Šúr, mokřadní olšina, stará plodnice Fomes, 10.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

čtvrtek, 22 prosinec 2016 08:01

Phellinus cavicola (Ohňovec dutinový)

Syn.: Fomitiporiella cavicola

Velmi vzácný druh víceletého rozlitého choroše rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (kmeny, větve, dutiny pařezů). Význačný mikroskopickými znaky (hnědavé spory, absence set v hymeniu). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

 

Phellinus cavicola

Phellinus cavicola Průhonice, zámecký park, v dutině torza pařezu Acer pseudoplatanus, 21.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Phellinus cavicola

Phellinus cavicola Průhonice, zámecký park, v dutině torza pařezu Acer pseudoplatanus, 21.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Vzácná holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod listnáči (zejm. buk, méně habr, lípa, dub) na humózních půdách. Význačná bílým výtrusným prachem a mírnou chutí.

 

Russula emeticicolor

Russula emeticicolor Obírka, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

úterý, 13 prosinec 2016 19:35

Hygrocybe chlorophana (Voskovka citronová)

Roztroušeně se vyskytující voskovka rostoucí na nehnojených loukách a pastvinách, v parcích i vzácně i v listnatých lesích. Význačná žlutými barvami, úzce připojenými lupeny, lepkavým kloboukem a suchým či lepkavým třeněm; mikroskopicky pak eliptickými až vejčitými, obvykle nezaškrcovanými sporami a regulární tramou lupenů. Voskovka vosková (Hygrocybe ceracea), je drobnější, má široce připojené až sbíhavé lupeny, válcovité, obvykle zaškrcované spory a subregulární tramu lupenů. Voskovka stálá (Hygrocybe persistens) má vláknitý povrch třeně a obvykle špičatý klobouk. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

 

Hygrocybe chlorophana

Hygrocybe chlorophana Žerotín, okraj sadu, sub Cerasus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Hygrocybe chlorophana

Hygrocybe chlorophana PR Děťanský chlum, lesostepní doubrava, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Hygrocybe chlorophana

Hygrocybe chlorophana Žerotín, okraj sadu, sub Cerasus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Hygrocybe chlorophana

Hygrocybe chlorophana PR Hořečky, horská louka, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

úterý, 13 prosinec 2016 15:19

Hygrocybe splendidissima (Voskovka nádherná)

Syn.: Hygrocybe punicea var. splendidissima

Dosti vzácná voskovka rostoucí na nehnojených loukách a pastvinách. Od podobné voskovky granátové (Hygrocybe punicea) se odlišuje štíhlejšími plodnicemi, žlutou dužninou ve třeni, který je často z boku smáčklý a není na povrchu vláknitý a sladkým pachem po medu u zasychajících plodnic. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

 

Hygrocybe splendidissima

Hygrocybe splendidissima PR Hořečky, horská louka, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Hygrocybe splendidissima

Hygrocybe splendidissima PR Hořečky, horská louka, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

úterý, 13 prosinec 2016 11:36

Hygrocybe ceracea (Voskovka vosková)

Jedna z hojnějších voskovek rostoucí roztroušeně od léta do podzimu na nehnojených loukách a pastvinách, v parcích, méně v humózních lesích. Význačná žlutými tóny, široce připojenými až sbíhavými lupeny, lepkavým kloboukem a suchým třeněm. Mikroskopicky pak úzkými často zaškrcenými sporami a subregulární tramou lupenů. Voskovka kluzkonohá (Hygrocybe glutinipes) má slizký třeň a regulární tramu lupenů, voskovka citronová (Hygrocybe chlorophana) má úzce připojené lupeny, širší spory a regulární tramu lupenů. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

 

Hygrocybe ceracea

Hygrocybe ceracea NPR Oblík, sad, sub Cerasus, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Hygrocybe ceracea

Hygrocybe ceracea NPR Břehyně-Pecopala, suchý písčitý acidofilní trávník, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Hygrocybe ceracea

Hygrocybe ceracea NPR Oblík, suchý trávník, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Hygrocybe ceracea

Hygrocybe ceracea PR Polom, potoční luh, sub Picea, Alnus, Acer, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Hygrocybe ceracea

Hygrocybe ceracea NPR Oblík, sad, sub Cerasus, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Hygrocybe ceracea

Hygrocybe ceracea PR Hořečky, horská louka, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 11 prosinec 2016 11:05

Cosmospora coccinea (Rážovka krásivkovitá)

Syn.: Dialonectria cosmariospora, Nectria cosmariospora

Patrně přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých plodnicích rezavců, nejčasteji rezavce uzlinatého (Inonotus nodulosus) a r. horského (Inonotus hastifer). Druhové jméno odkazuje na podobnost spor se skupinou řas krásivek (Desmidiales).

 

Nectria cosmariospora

Cosmospora coccinea NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, stará plodnice Inonotus nodulosus, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Nectria cosmariospora

Cosmospora coccinea PR Milešický prales, jedlobučina, stará plodnice Inonotus hastifer, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Nectria cosmariospora

Cosmospora coccinea NPR Trčkov, horská bučina, stará plodnice Inonotus hastifer, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Nectria cosmariospora

Cosmospora coccinea (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

neděle, 11 prosinec 2016 10:47

Inonotus hastifer (Rezavec horský)

Syn.: Mensularia hastifera

Roztroušeně se vyskytující jednoletý choroš rostoucí na čerstvě odumřelém dřevě listnáčů, především buku. Hojnější ve vyšších polohách. Způsobuje bílou hnilobu. Hojnější rezavec uzlinatý (Inonotus nodulosus), tvoří zpravidla úzké klobouky, roste i v nižších polohách a mikroskopicky se odlišuje mj. nepřítomností setovitých hyf v tramě rourek, které jsou u r. horského hojné. Na starých plodnicích roste rážovka krásivkovitá (Nectria cosmariospora).

 

Inonotus hastifer

Inonotus hastifer NPR Trčkov, horská bučina, větev Fagus, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Inonotus hastifer

Inonotus hastifer PR Komáří vrch, horská bučina, větev Fagus, 15.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Inonotus hastifer

Inonotus hastifer NPR Trčkov, horská bučina, větev Fagus, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hojný pyrenomycet (tvrdohouba) tvořící plodnice na čerstvě odumřelém dřevě břízy (a olše?). Stromata se tvoří pod kůrou. Viz poštářnatka bradavičnatá (Diatrypella verruciformis) s drobnějšími sporami, rostoucí zejména na lísce a habru a p. olšová (Diatrypella tocciaeana) na olši a rovněž s drobnějšími sporami.

 

Diatrypella favacea

Diatrypella favacea EVL Království, náletové dřeviny, kmínek Betula, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Diatrypella favacea

Diatrypella favacea EVL Království, náletové dřeviny, kmínek Betula, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Diatrypella favacea

Diatrypella favacea EVL Království, náletové dřeviny, kmínek Betula, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

pátek, 09 prosinec 2016 08:58

Phellinus populicola (Ohňovec topolový)

Vzácný víceletý choroš z komplexu ohňovce vrbového (Phellinus igniarius). Roste na různých druzích topolů, zejména osice. Plodnice mohou dosahovat značných rozměrů. Podobný ohňovec osikový (Phellinus tremulae), rostoucí na osikách, se odlišuje ostře se svažujícími klobouky, výrazným pachem aktivně rostoucích plodnic a mikroskopicky paralelně uspořádanými skeletovými hyfami v tramě rourek. Viz též ohňovec Pilátův (Phellinus pilatii). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

 

Phellinus populicola

Phellinus populicola Lázně Bohdaneč, potoční luh, silná větev Populus, 6.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Thelephora testaceogilva

Roztroušeně se vyskytující vatičkovitá houba rostoucí na spodní straně mrtvého dřeva, zbytcích vegetace či na půdě, pod listnáči na živinami bohatších půdách, spíše v teplejších oblastech. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

 

Tomentella testaceogilva

Tomentella testaceogilva NPP Polabská černava, porost křovitých vrb, opadlá větev Salix, sub Salix, Alnus, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Tomentella testaceogilva

Tomentella testaceogilva Rusovce [SK], tvrdý luh, kůra Tilia, 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Tomentella testaceogilva

Tomentella testaceogilva (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Velmi vzácná kropilka rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (smrk, borovice). Od ostatních druhů se pozná velkými, široce vejčitými až téměř kulovitými sporami, 15-17 x 10-12 μm, které jsou v dospělosti podélně i příčně septované. Přezky na hyfách přítomny. Podobný tvar a septování výtrusů mají i kropilky Unilacryma bispora a Unilacryma unispora. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

 

Dacrymyces ovisporus

Dacrymyces ovisporus (rehydratovaná plodnice) Krkonoše, Růžová hora, polokulturní horská smrčina, pahýl Picea, 25.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Dacrymyces ovisporus

Dacrymyces ovisporus (bazidie a spory, Melzerovo reagens, 1000x), 25.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

čtvrtek, 01 prosinec 2016 16:52

Clitocybe subspadicea (Strmělka pupkovitá)

Vzácnější strmělka rostoucí na podzim v humózních listnatých a jehličnatých lesích, zejména bučinách. Klobouk hygrofánní, takřka bez prosvítavého čárkování. Pach slabý, či velmi slabě nitrózní. Výtrusný prach bělavý. Hyfy v pokožce klobouku neinkrustované.

 

Clitocybe subspadicea

Clitocybe subspadicea NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Clitocybe subspadicea

Clitocybe subspadicea cf. NPP Polabská černava, křovité vrbičky, sub Salix, Euonymus, Swida, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

čtvrtek, 01 prosinec 2016 14:55

Lactarius aspideus (Ryzec lemovaný)

Vzácný ryzec rostoucí od léta do podzimu na zamokřených stanovištích pod vrbami. Význačný ekologií a bílým mlékem, jež v kontaktu s dužninou fialoví. Chuť nahořklá. Severský Lactarius flavoaspodeus má klobouk s citronovými odstíny a ornamentika na sporách nevytváří síťku. Další severský druh Lactarius flavopalustris je sytěji žlutě zbarvený a roste pod břízami.  Viz též ryzec žlutavý (Lactarius flavidus) a ryzec vodnatý (Lactarius uvidus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

 

Lactarius aspideus

Lactarius aspideus Dluhoště, Dálava, porost křovitých vrb, sub Salix, Alnus, 7.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius aspideus

Lactarius aspideus NP Krkonoše, Modrý důl, břeh potůčku, sub Salix, Sorbus aucuparia, Picea, 3.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius aspideus

Lactarius aspideus Trhová Kamenice, lesní prameniště, sub Salix, Alnus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius aspideus

Lactarius aspideus Povydří, vlhká smrčina, sub Picea, Salix, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius aspideus

Lactarius aspideus Dluhoště, Dálava, porost křovitých vrb, sub Salix, Alnus, 7.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius aspideus

Lactarius aspideus (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 3.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

čtvrtek, 01 prosinec 2016 11:31

Galerina mniophila (Čepičatka měříková)

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí v mechatých trávnících v lese i mimo les. Význačná tlumenými barvami, absencí moučného pachu a mikroskopickými znaky (přezky přítomny; cheilocystidy lahvicovité; pleurocystidy chybí; bazidie tetrasporické; spory hladké, nekalyptrátní, 10-11.5 x 6-7 μm).

 

Galerina mniophila

Galerina mniophila NPR Karlštejn, dubohabřina, mechatý kmen Quercus, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina mniophila

Galerina mniophila Malonty, Hodonický potok, lesní palouk, 8.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Vzácnější pavučinec z podrodu pahřib (Phlegmacium) rostoucí na podzim pod jehličnany (borovice, vz. smrk), na živinami chudých stanovištích. Hojnější v severských zemích. Lupeny a apex třeně s prchavým fialovým odstínem. Bez výrazného pachu. Reakce s KOH negativní. Význačný drobnými a velmi slabě ornamentovanými sporami (6-7 x 3,5-4,5 μm).

 

Cortinarius leucophanes

Cortinarius leucophanes Dluhoště, Vysoký Kámen, vřesoviště, sub Pinus, Picea, 9.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

středa, 30 listopad 2016 18:15

Typhula spathulata (Paluška lopatkovitá)

Syn.: Typhula erumpens

Patrně přehlížený drobný druh rostoucí na větvičkách listnáčů. Sklerocium přítomno, přezky chybí, spory amyloidní.

 

Typhula spathulata

Typhula spathulata Sokolov, Antonín, větvička listnáče (Carpinus?), 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Typhula spathulata

Typhula spathulata EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, větvička Ulmus, 25.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Roztroušeně se vyskytující druh čirůvky rostoucí na podzim pod dvoujehličkatými borovicemi, na různých typech půd. Klobouk suchý, brzy rozpraskávající v přitisklé šupinky. Pach nevýrazný, chuť nahořkle-moučná. Viz čirůvka kravská (Tricholoma vaccinum) rostoucí pod smrky s odstálými šupinkami. Vzácná čirůvka hnědočervenavá (Tricholoma inodermeum) je subtilnější a má světlejší nešupinkatý klobouk (nicméně interpretace tohoto taxonu je nejednotná). Pod modříny by měla růst též podobná čirůvka vřetenonohá (Tricholoma subfusipes). Viz též čirůvka modřínová (Tricholoma psammopus). Pod borovicemi rostou i jiné čirůvky, avšak s kloboukem, který je za vlhka lepkavý, např. čirůvka bělohnědá (Tricholoma albobrunneum).

 

Tricholoma imbricatum

Tricholoma imbricatum Sokolov, Antonín, sub Pinus, Quercus, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Tricholoma imbricatum

Tricholoma imbricatum Doksy, intravilán, sub Pinus, Corylus, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

středa, 30 listopad 2016 16:41

Spathularia flavida (Lopatička kyjovitá)

Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí na podzim pod jehličnany (smrk, modřín), častěji spíše na bázemi bohatších půdách. Podobná je lopatička Neesova (Spathularia rufa), která se odlišuje zbarevním plodnic (bledší fertilní část, okrový či šedookrový třeň). Někdy bývá doprovázena kyjovenkou bělonohou (Hypocrea leucopus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

 

Spathularia flavida

Spathularia flavida Stará Lesná [SK], park u hotelu, sub Larix, Betula, 12.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Spathularia flavida

Spathularia flavida Sokolov, Antonín, lesní cesta, v mechu, sub Picea, Larix, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Spathularia flavida

Spathularia flavida Stará Lesná [SK], park u hotelu, sub Larix, Betula, 12.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Spathularia flavida

Spathularia flavida Stará Lesná [SK], park u hotelu, sub Larix, Betula, 12.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Spathularia flavida

Spathularia flavida Sokolov, Antonín, lesní cesta, v mechu, sub Picea, Larix, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

středa, 30 listopad 2016 16:25

Psathyrella spadicea (Křehutka čokoládová)

Syn.: Homophron spadiceum, Homophron sarcocephalus?, Psathyrella sarcocephala?

Roztroušeně se vyskytující masitá křehutka rostoucí od léta do podzimu roztroušeně na a při bázi pařezů a pahýlů listnatých stromů (nejčastěji topolů), vzácně i na živých stromech a kmenech. Význačná silnostěnnými hymeniálními cystidami s krystalky tvořícmi "hvězdičky" na vrcholu a velmi světlými sporami. Podobná křehutka slonovinová (Psathyrella papyracea), vybledá do světlejší barvy, krystalky tvoří na apexu cystid čepičku a má tmavší spory.

 

Psathyrella sarcocephala

Psathyrella spadicea Sokolov, Antonín, báze pahýlu Populus, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella sarcocephala

Psathyrella spadicea PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, báze Populus, 19.11.2021, (c) Lucie Zíbarová