Syn.: Suillus cavipes

Hojný mykorhizní druh hřibovité houby vázané na modřín. Nápadný dutým třeněm a sbíhavými rourkami s nepravidelnými a velkými póry. Takřka nezměnitelný druh, který se vyskytuje ve dvou formách lišících se barvou klobouku - typická forma má klobouk rezavohnědý, zlatá forma (f. aureus) má klobouk chromově žlutý. Obě formy rostou často pospolu. Jedlý. Při velké nepozornosti by mohl být považován za klouzek kravský (Suillus bovinus) bez prstenu a s lepkavým, nikoli plstnatým, kloboukem. Pod modřínem roste i klouzek modřínový (Suillus grevillei), k. slizký (Suillus viscidus) a k. tridentský (Suillus tridentinus).

Boletinus cavipes Vyšné, osamělý modřín v kulturní smrčině, sub Larix, Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes Klapice, dubohabřna, sub Larix, Carpinus, Quercus, Corylus, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes f. aureus Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, mladá výsadba modřínu, sub Larix, Betula, 2.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes PR Maštale, kulturní smíšený les Larix, Picea, Pinus, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes Vyšné, osamělý modřín v kulturní smrčině, sub Larix, Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes Žerotín, kuturní smíšený les, sub Larix, Pinus, Quercus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes Žerotín, kuturní smíšený les, sub Larix, Pinus, Quercus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tricholoma fulvum?

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující čirůvka rostoucí na podzim na kyselých půdách pod smrkem, vz. i jedlí. Pravděpodobně totožná s čirůvkou plavohnědou (Tricholoma fulvum), která však roste pod břízou.

Tricholoma pseudonicticans Vyšné, kulturní smrčina, sub Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma pseudonicticans Malonty, vlhká smrčina, sub Picea, 20.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Hojná a pohledná saprotrofní houba rostoucí od pozdního léta do podzimu v opadu ze zbytků dřeva v listnatých i jehličnatých lesích. Prsten výrazný, ostří lupenů bělavé (přítomnost cheiloleptocystid). Podobná a přibližně stejně hojná límcovka modrá (Stropharia caerulea) nemá prsten ani bělavé ostří lupenů a roste častěji na ruderálních stanovištích. Viz límcovka namodralá (Stropharia pseudocyanea).

Stropharia aeruginosa Hajnice v Zadním lese, složiště dřeva, zbytky dřeva a vegetace, 7.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia aeruginosa Benešov nad Černou, kulturní smíšený les, pařez listnáče, 7.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia aeruginosa Prášily, mladá kulturní smrčina, zbytky dřeva ukryté pod povrchem, 28.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia aeruginosa Lomy u Kunžaku, kulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 14.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia aeruginosa Prášily, mladá kulturní smrčina, zbytky dřeva ukryté pod povrchem, 28.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Trametes multicolor, Trametes zonata

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na dřevě listnáčů. Způsobuje bílou hnilobu. Podobné druhy: outkovka pýřitá (Trametes pubescens), o. pestrá (T. versicolor), o. chlupatá (T. hirsuta).

Trametes ochracea NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, padlý kmen Betula, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Poměrně hojná houba podmáčených a horských smrčin. Roste na mrtvém, sliněji rozloženém dřevě jehličnanů, zpravidla smrku. Jedovatá! Pach a chuť nevýrazná. Spory takřa kulovité 5-7.5 x 4-6 μm, cheilocystidy a přezky na hyfách přítomny. Z hlív rodu Pleurotus na dřevě jehličnanů najdeme nejčastěji hlívu dubovou (Pleurotus dryinus) s plstnatým až plstnatě šupinkatým kloboukem, zbtyky vela na jeho okraji a na třeni, který je obvykle dobře a zřetelně vyvinutý, vzácně i hlívu smrkovou (Pleurotus abieticola), v poslední době se na jehličnanech často vyskytuje i hlíva ústřicná (Pleurotus ostreatus) a h. plicní (Pleurotus pulmonarius). Na dřevě jehličnanů v počátečním stadiu rozkladu roste i drobný pařezník jemný (Panellus mitis). Viz též hlívička stopkatá (Hohenbuehelia auriscalpium) s gelatinózní vrstvičkou pod kloboukem a drobná hlíva nejbělejší (Cheimonophyllum candidissimum). Trepkovitky (Crepidotus, např. Crepidotus applanatus) mají hnědý výtrusný prach.

Pleurocybella porrigens NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, silně zetlelý kmen Picea, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NP České Švýcarsko, Jelení louže, rašeliniště, silně zetelý pařez Picea, 25.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, silně zetlelý kmen Picea, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, silně zetlelý kmen Picea, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NP České Švýcarsko, Divoká soutěska, inverzní smrčina, řezná plocha kmene Picea, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NP České Švýcarsko, Divoká soutěska, inverzní smrčina, řezná plocha kmene Picea, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NP Krkonoše, Labský důl, polokulturní smrčina, pařez Picea, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Fuscoporia viticola

Typický choroš horských smrčin. Způsobuje bílou voštinovou hnilobu. Spory alantoidní, nedextrinoidní 7-9 x 1.5-2 μm. Na stejných stanovištích roste i vzácnější a podobný ohňovec ohraničený (Phellinus nigrolimitatus), s mohutnějšími plodnicemi, drobnějšími póry a růstem na spodní části kmenů. Ohňovec smrkový (Phellinus chrysoloma) zpravidla roste v nižších polohách a má eliptické spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Phellinus viticola NP Krkonoše, Svorová hora, horská smrčina, stojící mrtvý kmínek Picea, 7.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus viticola Labský důl - Pančavská jáma, horská smrčina, pahýl Picea, 19.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus viticola Horní Malá Úpa, kulturní smrčina, kmen Picea, 26.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus viticola NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 30.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus viticola PR V Podolánkách, rašelinná smrčina, kmen Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus viticola PR Údolí Teplé, smrkoborový les, padlý kmínek Picea, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Dřevní helmovka typická zejména pro pralesovité smrčiny rostoucí od léta do podzimu na mrtvém dřevě jehličnanů, především smrku. Druh kromě ekologie význačný bělavými barvami, tuhým a za vlhka lepkavým třeněm a mikroskopickými znaky. Pach nevýrazný. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Mycena laevigata PP Malá niva, okraj blatkového rašeliniště, kmen Picea, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Mycena laevigata NP Šumava, Spáleniště, suťový les, kmen Picea, 4.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Mycena laevigata NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena laevigata NPR Boubínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena laevigata NPR Velká Niva, rašelinná smrčina, padlý kmen Picea, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena laevigata NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh typický pro podzimní aspekt převážně kyselých bučin. Nápadná vrostle vláknitým kloboukem, palčivou chutí a šednoucími lupeny. Podobná čirůvka žíhaná (Tricholoma virgatum) roste pod smrky, především ve vyšších polohách.

Tricholoma sciodes Drmaly, acidofilní bučina, sub Fagus, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma sciodes Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 5.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma sciodes NPR Břehyně-Pecoapala, květnatá bučina s vtroušeným habrem, sub Fagus, Carpinus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus plicatilis

Hojný drobný hnojník rostoucí od jara do podzimu především na otevřených travnatých stanovištích, okrajích lesních cest, parcích, zahradách atd., vzácně i v listnatých lesích. Objevuje se často krátce po deštích. Klobouk bez set. Od podobných druhů se bezpečně pozná pouze mikroskopicky, viz např. hnojník bělohlavý (Parasola lactea), h. Kühnerův (Parasola kuehneri), h.velkovýtrusý (Parasola megasperma), hnojník zlatovlasý (Parasola auricoma), hnojník ubohý (Parasola misera), hnojník Parasola crataegi a další.

Parasola plicatilis NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, větvičky Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Parasola plicatilis PR Polom, květnatá bučina, břeh vyschlého potůčku, sub Fagus, Fraxinus, Picea, Acer, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Parasola plicatilis Březno, zámecký park, v trávě a na dřevní štěpce, 19.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Parasola plicatilis (detail klobouku) Březno, zámecký park, v trávě a na dřevní štěpce, 19.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hojný pavučinec z podrodu telamonka (Telamonia) rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči na kyselých i bazických substrátech. Nápadný statnými plodnicemi, bohatě vyvinutým, bělavým univerzálním velem tvořícím prsten a botku na třeni, řídkými lupeny, a nepříjemným ovocným pachem připomínajícím pavučinec kozlí (Cortinarius traganus).

Cortinarius torvus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina s vtroušeným habrem, sub Fagus, Carpinus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius torvus NPR Břehyně-Pecopala, habřina, sub Carpinus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius torvus Deštnice, mladá výsadba habru, sub Carpinus, Fagus, 5.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius torvus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina s vtroušeným habrem, sub Fagus, Carpinus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius torvus Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 8.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Collybia irina

Roztroušeně se vyskytující saprotrofní houba rostoucí na podzim v listnatých lesích, parcích, zahradách atp., často v 'čarodějných kruzích', dává přednost substrátům bohatým na dusík a báze. Nápadná nasládlým pachem, který nemusí být vždy výrazný. Viz čirůvka fialová (Lepista nuda).

Lepista irina Stoupno, mokřadní olšina, sub Alnus, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Lepista irina NPR Břehyně-Pecopala, hráz, nitrofilní stanoviště, sub Fagus, Ulmus, Acer, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lepista irina NPR Břehyně-Pecopala, hráz, nitrofilní stanoviště, sub Fagus, Ulmus, Acer, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lepista irina NPR Břehyně-Pecopala, hráz, nitrofilní stanoviště, sub Fagus, Ulmus, Acer, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lepista irina PP Deštenské pastviny, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Pinus, 8.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lepista irina Malá Bělá, Velký Rečkov, okraj olšiny, sub Alnus, Betula, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lepiota ventriosospora

Velmi hojný druh bedly z příbuzenstva bedly vlnaté (Lepiota clypeolaria), od které se liší většími výtrusy a žlutavým velem na třeni. Roste v opadu listnatých i jehličnatých lesů.

Lepiota magnispora NPR Břehyně-Pecopala, ruderalizovaný porost u cesty, sub Larix, Alnus, Frangula, Betula, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota magnispora Horní Slavkov, opuštěný lom, sub Betula, 6.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od pozdního léta do podzimu ve světlých listnatých lesích, sadech, parcích, loukách atp. často tvoří větší skupiny plodnic uspořádané do 'čarodějných kruhů'.

Melanoleuca grammopodia Poplze, neobhospodařovaný sad, sub Prunus cerasus, 1.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Melanoleuca grammopodia Poplze, neobhospodařovaný sad, sub Prunus cerasus, 1.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná saprotrofní houba rostoucí od léta do podzimu v trávnících, parcích, stromořadích atd., často na nitrofilních stanovištích, někdy i ve sklenících. Dužnina bílá, jen někdy mírně žloutnoucí nebo hnědnoucí. Lupeny bílé nebo růžové. U citilvějších jedniců může způsobovat lehké otravy.

Leucoagaricus leucothites Poplze, trávník v obci, 1.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Leucoagaricus leucothites Hradec Králové, parčík, sub Aesculus, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojná šťavnatka rostoucí na podzim pod dubem. Význačná čistě bílými plodnicemi slizkými po celém povrchu a nepříjemným aromatickým pachem po larvě drvopleně, který vydrží na rukách i několik hodin a negativní rekací na KOH po celé plodnici. Interpretace druhu v minuloti neustálená. Podobné druhy s nepříjemným pachem ale s odlišnou ekologií a/nebo reakcí na KOH: šťavnatka slonovinová (Hygrophorus eburneus), š. Hedrychova (H. hedrychii) a š. rezavějící (H. discoxanthus).

Hygrophorus cossus Koněprusy, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus cossus PP Eváňská rokle, černýšová dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 1.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus cossus Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Betula, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus cossus Deštnice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 5.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus cossus Vintířov, teplomilná doubrava, sub Quercus, 6.6.2022 (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně s vyskytující šťavnatka rostoucí na podzim pod lískou, zpravidla na bázemi bohatších půdách. Štavnatka habrová (Hygrophorus carpini) vypadá prakticky totožně, jen je vázána na habr. Viz šťavnatka jednobarvá (Hygrophorus unicolor) pod bukem a s ± suchým třeněm. Podobná šťavnatka terčovitá (Hygrophorus discoideus) roste pod jehličnany a má tmavší lupeny.

Hygrophorus lindtneri Evaň, smíšený les, sub Pinus, Corylus, Fraixnus, Swida, 25.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus lindtneri NPP Pochválovská stráň, kulturní smrčina, sub Corylus, Picea, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh vláknice rostoucí od léta do podzimu pod listnáči na úživnější půdě. Nápadná odsazenou hlízou na bázi třeně, třeněm ojíněným po celé délce a výtrusy s výraznými, kónickými a pravidelnými bradavkami.

Inocybe asterospora NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe asterospora NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe asterospora Domoušice, dubohabřina, sub Pinus, Quercus, 27.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe asterospora EVL Království, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe asterospora (spory a hymeniální cystidy, 10% KOH, 1000x), 7.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojná podzimní houba květnatých bučin. Význačná čistě bílými plodnicemi a nepříjemným, nasládle-chemickým pachem. Od podobných druhů (Hygrophorus cossus, H. discoxanthus, H. hedrychii) se odlišuje charakterem (pozitivní - rezavá - pouze na bázi) reakce na KOH.

Hygrophorus eburneus NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus eburneus PR Březina, květnatá bučina, sub Fagus, 22.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amanita mappa var. alba

Roztroušeně se vyskytující bílá odrůda muchomůrka citronové (Amanita citrina var. citrina). Pach po syrových bramborách. Vyznačuje se podobnou ekologií jako typická varieta. Nejedlá či mírně jedovatá.

Amanita citrina var. alba Lipová u Brodců, květnatá bučina, sub Fagus, Querucs, Picea, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Amanita citrina var. alba Staré Splavy, vrch Šroubený, acidofilní doubrava, sub Quercus, Pinus, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až hojně se vyskytující druh pavučince z podrodu Myxacium rostoucí pod jehličnany i listnáči na chudých i úživnějších půdách. Značně variabilní druh (či spíše komplex druhů) se širokou ekologickou amplitudou.

Cortinarius delibutus NPP Jestřebské slatiny, okraj mořkadní olšiny, sub Alnus, Betula, Picea, Frangula, 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius delibutus PR Fabián, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 7.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius delibutus PP Tiské stěny, mladá acidofilní bučina, sub Fagus, 1.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius delibutus PR Údolí Doubravy, potoční luh, sub Picea, Populus tremula, Alnus, Acer, 17.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius delibutus Kovářská, Vápenka, vytěžený vápencový lůmek, sub Picea, 12.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius delibutus NPP Swamp, vlhká březina, sub Betula, Frangula, Salix, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius delibutus NPP Swamp, vlhká březina, sub Betula, Frangula, Salix, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius delibutus NPP Swamp, vlhká březina, sub Betula, Frangula, Salix, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius delibutus PR Myslivna, mokřadní olšina, sub Alnus, Populus, 9.9.2014,, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: C. pithyophila, Collybia phyllophila

Velmi hojná bělavá strmělka rostoucí od léta s maximem výskytu na podzim, v opadu listnáčů i jehličnanů, převážně na živinami bohatších stanovištích. Význačná bílým hygrofánním, silně ojíněným kloboukem, světle růžovým výtrusným prachem, pachem po ovoci či posečené trávě. Jedovatá!

Clitocybe phyllophila PR Čabel, kulturní smíšený les, okraj cesty, sub Fagus, Pinus, Betula, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe phyllophila NPR Libický luh, tvrdý luh, sub Carpinus, Quercus, Populus, Ulmus, 31.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe phyllophila NPP Swamp, podmáčená březina, sub Betula, Frangula, Salix, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe phyllophila NPR Lovoš, suťový les, sub Acer campestre, 7.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh drobnější pečárky rostoucí v listnatých lesích na úživnějších stanovištích. Po poranění žloutne. Slabý pach po hořkých mandlích. Podobná pečárka odlišná (Agaricus semotus) je bez šupinek. Taoxonomická situace ve skupině dosti problematická.

Agaricus porphyrizon NPP Swamp, vlhká březina, sub Frangula, Salix, Betula, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější, jen lokálně hojnější (Třeboňsko, Dokesko) lošákovitá houba rostoucí na podzim pod borovicemi na písčitých půdách. Stejně jako většina ostatních lošákovitých hub druh v druhé polovině dvacátého značně ustoupil vlivem imisí, v poslední dekádách se však místy do lesů vrací. Podobný lošák jelení (Sarcodon imbricatus), od kterého nebyl dlouhou dobu odlišován, roste pod smrky spíše na bázemi bohatších půdách, má odstálé šupiny na klobouku a delší ostny. Další druhy rodu Sarcodon jsou u nás vzácné. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Sarcodon squamosus Staré Splavy, mladý kulturní bor, sub Pinus, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodon squamosus Provodín, pískovna, sub Pinus, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodon squamosus Doksy, písčitý bor, okraj cesty, sub Pinus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodon squamosus Doksy, písčitý bor, okraj cesty, sub Pinus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodon squamosus PR Kostelecké bory, mladý bor, sub Pinus, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hojná sametovka rodu Pholiotina. Roste na podzim v lesích v na zemi na živinami bohatých stanovištích, podél cest apod. Nápadná dobře vyvinutým prstenem a bělavým třeněm, bezpečně určitelná však pouze mikroskopicky.

Pholiotina arrhenii NPR Libický luh, tvrdý luh, sub Quercus, Acer, Fraxinus, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina arrhenii NPR Libický luh, tvrdý luh, sub Quercus, Acer, Fraxinus, Alnus, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina arrhenii Domaslavické údolí, ptoční luh, okraj lesní cesty, sub Fraxinus, 15.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina arrhenii NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina arrhenii PP Údolí Podbradeckého potoka, potoční luh, sub Alnus, Fraxinus, Sambucus, 1.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina arrhenii Nová ves u Loun, potoční luh, sub Corylus, Alnus, Populus tremula, 21.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina arrhenii PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, okraj cesty, sub Populus, Betula, Salix, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Pholiotina arrhenii Nečemice, potoční luh, lesní cesta, sub Fraxinus, Tilia, 24.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lyophyllum boudieri, Tephrocybe boudieri

Saptrotrofní houba rostoucí na podzim v opadu pod listnáči na úživnějších až vápnitějších substrátech, zejména v bučinách. Intenzivní okurkově-moučný pach. Více podobných, bez mikroskopu obtížně rozlišitelných druhů. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Tephrocybe boudieri NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe boudieri NPR Špraněk, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe boudieri NPP Jeskyně na Pomezí, suťový les, okraj pěšiny, sub Acer, Fagus, Picea, Fraxinus, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe boudieri Domoušice, suťový les, sub Fagus, 7.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe boudieri NPR Libický luh, tvrdý luh, sub Quercus, Acer, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe boudieri Domoušice, vápnomilná bučina, báze pařezu, sub Fagus, Picea, 27.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe boudieri NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, 19.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Pavučinec z podrodu kožnatka (Dermocybe). Vyskytuje se vzácně (místy však poměrně hojně) pod listnáči (buk, habr) převážně na úživnějších substrátech. Od ostatních druhů podrodu Dermocybe se liší nevýraznými barvami s olivovými odstíny a ekologií (růst v mezofilních listnatých lesích). Pach po jodoformu. Někdy se může podobat některým formám pavučince žlutozeleného (Cortinarius venetus), který se však liší ředkvovým pachem, takřka kulovitými výtrusy a růstem pod jehličnany. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Cortinarius olivaceofuscus Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, sub Fagus, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius olivaceofuscus Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 5.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius olivaceofuscus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zbytky dřeva, sub Fagus, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius olivaceofuscus EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, zřicenina hradu, sub Abies, Corylus, Tilia, 24.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius olivaceofuscus Drmaly, květnatá bučina, sub Fagus, 13.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius diasemospermus s. auct., Cortinarius pelargonioobtusus, Cortinarius conocyboides, Cortinarius altipes, Cortinarius distinctus, Cortinarius pseudorigidus, Cortinarius udolivascens var. lilacinostipitatus

Hojný drobný pavučinec rostoucí pod různými listnáči (dub, buk, bříza, vrba?) na vlhkých i sušších stanovištích spíše na lehčích kyselých půdách. Pach po pelargoniích s příměsí růžových květů. Patří do složité skupiny kolem pavučince pelargoniového (Cortinarius flexipes), který má obvykle výrazně oděný klobouk a třeň s výraznou špičkou, fialové tóny a více pronikavý a nepříjemný pelargoniový pach. Pavučinec Cortinarius fagetorum je podobný, ale má více dextrinoidní výtrusy a méně inkrustovanou tramu lupenů.

Cortinarius pilatii PR Kostelecké bory, osamělý buk v boru, sub Fagus, Pinus, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius pilatii PR Kostelecké bory, (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clavaria rosea var. subglobosa

Vzácná luční kyjankovitá houba z komplexu kyjanky růžové (Clavaria rosea). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Clavaria rosea var. subglobosa Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, Violion caninae, 28.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Geoglossum glutinosum

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na podzim na pastvinách, loukách, sadech apod. zpravidla na živinami chudých a kyselých stanovištích. Nápadný slizkými plodnicemi. Jeden z hojnějších taxonů v rámci rodu, který ustoupil vlivem intenzifikace zemědělství. V současnosti je známo, že se jedná o komplex více druhů. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Glutinoglossum glutinosum Doksy, písčitý trávník, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Glutinoglossum glutinosum Doksy, písčitý trávník, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Glutinoglossum glutinosum Doksy, písčitý trávník, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Glutinoglossum glutinosum s.l. Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, Violion caninae, 28.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Glutinoglossum glutinosum s.l. Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, Violion caninae, 28.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Glutinoglossum glutinosum s.l. Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, Violion caninae, 28.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Glutinoglossum glutinosum PR Dětanský chlum, krátkostébelný trávník, 27.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný, jen lokálně hojnější druh pavučince z podrodu Myxacium, vázaný na bory na kyselých a chudých půdách. Podobný a hojný pavučinec plavooranžový (Cortinarius collinitus) se vyskytuje pod smrky v podmáčených a rašelinných smrčinách.

Cortinarius mucosus Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius mucosus Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 28.10.2012, (c) Lucie Zíbarová