Syn.: Trichoderma sinuosum
Hojný druh vřeckovýtrusé houby rostoucí na dřevě listnáčů. Nápadná stromaty s nepravidelným obrysem a zelenými výtrusy. Příbuzná masenka rosolovitá (Hypocrea gelatinosa) se liší průsvitnými, až rosolovitými plodnicemi.
Hypocrea sinuosa NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmínek Padus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea sinuosa PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmen Salix, 21.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea sinuosa NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmínek Padus, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea sinuosa PR Libochovka, lipová doubrava, větev Fagus, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea sinuosa PR Myslivna, svahové prameniště, fragment dřeva listnáče, 9.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pulvinula constellatio
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na obnažené půdě, často na minerálním, na humus chudém substrátu. Mykorhizní. Nedořešná taxonomická skupina.
Pulvinula convexella Poněšice, aréal terénní stanice AVU, pata zídky, sub Betula, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Pulvinula convexella Srní u České Lípy, pískovna, okraj lesní cesty, sub Pinus, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Pulvinula convexella Papradno [SK], potoční luh, sub Petasites, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Široce rozšířená a hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, vz. jehličnanů, plodnice tvoří nejčastěji později na podzim. Nápadná voskovitýmí plodnicemi s nafialovělými odstíny v mladších částech, pach po naftalínu, oranžovými ve starších a mikroskopickými znaky (silnostěnné široce eliptické spory, cca 6-8 x 5,5-7,5, které mohou být hladké nebo velmi jemně ornamentované, přítomnost řídce větvených hyfidií v hymeniu, hyfy s přezkami, bazidie tetrasporické, cystidy nepřítomny). Viz též struhák Radulomyces rickii.
Radulomyces confluens NPR Libický luh, tvrdý luh, kmen Ulmus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Radulomyces confluens NPP Polabská černava, potoční luh, kůra padlého kmene Salix alba, 20.12.2015, (c) Lucie Zíbarová
Radulomyces confluens PR Žernov, mokřadní olšina, kmen Alnus, 6.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Radulomyces confluens Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, větev Acer pseudoplatanus, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Radulomyces confluens PR Libochovka, lipová doubrava, větev Fagus, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Skvortzovia furfuracea
Nenápadná voskovitá kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Ve vyšších a chladnějších polohách patrně nepříliš vzácný a dosti proměnlivý druh. Příbuzný a hojný ostnáček dvobarvý (Resinicium bicolor) roste předvším na jehličnanech, se liší přítomností cystid s hvězdicovitě uspořádanými krystaly a zubatým hymenoforem.
Resinicium furfuraceum NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen jehličnanu, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Resinicium furfuraceum Kyjov, podmáčená smrčina, fragment Picea, 2.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Resinicium furfuraceum Velká Javorská, Bobří soutěska, suťový les, kmen Abies, 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová
Resinicium furfuraceum NPP Peklo, inverní smrčina, kmen Picea, 25.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinicium furfuraceum PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, kmen Pinus, 27.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Resinicium furfuraceum PR Libochovka, květnatá bučina, padlý kmen Picea, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Resinicium furfuraceum NPP Peklo, inverzní smrčina, padlý kmen Picea, 23.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Skrytě rostoucí kornatcovitá houba tvořící plodnice od léta do podzimu ze spodu kmenů a větví, v dutinách pařezů apod., často na silně rozloženém dřevě, jejíž pavučinovité plodnice s rhizomorfami a snadno oddělitelné od substrátu lze nalézt na dřevě listnáčů (zejm. buku), vz. jehličnanů. V rámci velkého rodu Trechispora paří do skupiny s hladkými sporami bez bradavek. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky, viz. trechispora hedvábitá (Trechispora byssinella) s eliptickými sporami či Trechispora confinis s plodnicemi pevně přirostlými k substrátu a menšími sporami. Zaměnitelná i např. s kristinií zrnitou (Cristinia helvetica).
Trechispora cohaerens PR Stříbrný luh, suťový les, fragment dřeva jehličnanu, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora cohaerens Bouřňák, acidofilní bučina, silná větev Fagus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora cohaerens EVL Údolí Lužince a Vlásenického potoka, suťový les, dutina silně rozloženého pařezu jehličnanu, 18.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora cohaerens PR Myslivna, dubohabřina, větev Tilia, 2.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora cohaerens Bouřňák, acidofilní bučina, silná větev Fagus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Aleurodiscus disciformis
Vzácná (patrně však i často přehlížená) kornatcovitá houba rostoucí na kůře živých listnáčů, nejčastěji dubu. Zdá se, že se v poslední době šíří. Podobné druhy např. pevník korkovitý (Stereum rugosum), kornatec pórkový (Dendrothele alliacea). Viz škrobnatec Aleurocystidiellum subcruentatum na jehličnanech ve vysokých polohách. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Aleurocystidiellum disciforme PR Pod Trlinou, acidofilní bučina, borka Quercus, 14.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Aleurocystidiellum disciforme PP Kozinecká stráň, kůra Quercus, 30.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Aleurocystidiellum disciforme Veverská Býtíška, Sokolí skály, suťový les, borka Quercus, 19.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Aleurocystidiellum disciforme PR Kulivá hora, bazifilní teplomilná doubrava, borka Qercus, 17.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Aleurocystidiellum disciforme EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suchá acidofilní doubrava, borka živého Quercus, 16.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Aleurocystidiellum disciforme NPP Americká zahrada, arboretum, kůra Quercus, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Aleurocystidiellum disciforme PP Kozinecká stráň, kůra Quercus, 30.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující nenápadný druh závojenky rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů, často v pokročilém stadiu rozkladu. U nás nejhojnější zástupce podrodu Claudopus. Poměrně často se lze potkat s odr. drobnovýtrusou (var. microsporum) lišící se pouze velikostí výtrusů. Vzhledem může připomínat např. některé kržatky (zvl. kržatku jazykovitou - Simocybe rubi), avšak má, podobně jako ostatní závojenky, hranaté výtrusy a narůžovělý výtrusný prach.
Entoloma byssisedum Chlum u Radonic, výsadba lípy, větev Tilia, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma byssisedum Kobeřice u Brna, dubohabřina, fragment listnáče, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma byssisedum NPP Jeskyně na Pomezí, květnatá bučina, silně rozložené dřevo, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma byssisedum NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, opadlá vlhká větev Salix, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma byssisedum PP Chudenická bažantnice, lipina, kmínek Tilia, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hygrocybe laeta
Vzácnější voskovka rostoucí převážně na otevřených stanovištích (nehnojené louky a pastviny, parky), méně pak ve vlhkých listnatých lesích. Význačná typickou barvou a gelatinizovaných ostřím lupenů. Podobná může být např. voskovka cihlová (Gliophorus sciophanus). Viz též voskovka papouščí (Gliophorus psittacinus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Gliophorus laetus Bouřňák, horská mezofilní louka, 20.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Gliophorus laetus Bouřňák, horská mezofilní louka, 20.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Gliophorus laetus PR Hořečky, horský krátkostébelný trávník, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Gliophorus laetus NPP Americká zahrada, arboretum, mechatý trávník, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh rozlitého vícelétého choroše rostoucího na dřevě listnáčů, nejčastěji dubu, často ještě na živých stromech. Dává přednost nižším polohám. Silně hořká. Viz o něco hojnější pórnatka jižní (Perenniporia meridionalis). Další rozlité druhy rodu rostoucí ve střední Evropě jsou pórnatka narymská (Perenniporia narymica), pórnatka nakyslá (Perenniporia subacida) a pórnatka tenká (Perenniporia tenuis). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Perenniporia medulla-panis PP Chudenická bažantnice, v prasklině čerstvě padlého kmene Quercus, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Perenniporia medulla-panis PP Chudenická bažantnice, v prasklině čerstvě padlého kmene Quercus, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Perenniporia medulla-panis PP Chudenická bažantnice, v prasklině čerstvě padlého kmene Quercus, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující rozlitý jednoletý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, vz. jehličnanů, převážně v chladnější polovině roku. Způsobuje bílou hnilobu. Podobně zbarvená může někdy být i o výrazně hojnější pórnatka purpurová (Ceriporia purpurea) a další příbuzné druhy, které se však odlišují pozitivní reakcí na roztok KOH a mikroznaky (mj. větší spory). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Ceriporia excelsa NPR Ve Studeném, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia excelsa PR Vlčí důl, suťový les, stará plodnice Fomes fomentarius, 19.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hypochnicium analogum
Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na odkorněném dřevě listnáčů, často ještě poměrně tvrdém. Zřejmě dává přednost zachovalým přirozeným lesům s dostatkem dřeva. Ačkoli na první pohled připomíná některé zástupce rodu Phanerochaete (např. kůrovku sametovou - Phanerochaete velutina) je snadno poznatelný i makroskopicky podle pronikavého sladce-chemického pachu, který vytrvává i u herbářových položek. Pod mikroskopem je nápadné (téměř) kulovité neamyloidní ornamentované tlustostěnné spory a hojné gloeocystidy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Gloeohypochnicium analogum PR Polom, květnatá bučina, silná větev Fagus, 17.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Gloeohypochnicium analogum NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Gloeohypochnicium analogum NPR Ve Studeném, suťový les, kmen Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Gloeohypochnicium analogum NPR Libický luh, měkký luh, větev Populus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Gloeohypochnicium analogum Rusovce [SK], měkký luh, větev Platanus, 5.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Gloeohypochnicium analogum PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, kmen Ulmus, 19.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Gloeohypochnicium analogum PR Hrubovodské sutě, suťový les,, padlý kmen Ulmus?, 14.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Gloeohypochnicium analogum PR Stříbrný luh, suťový les, opadlá silná větev Fagus, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Gloeohypochnicium analogum (spory, bazidie a gloeocystidy, Melzerovo reagens, 1000x), 13.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Rhizomarasmius setosus
Hojná drobná špička rostoucí na podzim na tlejících listech listnáčů, nejčastěji buku. Druh makroskopicky význačný třeněm s chloupky a dobře vyvinutými lupeny netvořícími kolárek. Zaměnit ji je možná za jiné druhy špiček, např. hojnou špičku listovou (Marasmius epiphyllus) s redukovanými lupeny, či helmovek, např. helmovku vlasovou (Mycena capillaris).
Marasmius setosus NPP Jeskyně na Pomezí, květnatá bučina, opad Fagus, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius setosus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, řapík listu Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius setosus Domoušice, suťový les, listy Fagus, 26.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná drobná helmovka rostoucí na podzim a na počátku zimy na tlejících listech buku. Od velmi podobné helmovky mnohobratré (Mycena polyadelpha) rostoucí zpravidla na dubových listech se liší úzce připojenými lupeny. Na podobných stanovištích jako h. vlasová roste běžně i špička listožijná (Marasmius setosus).
Mycena capillaris NPR Ve Studeném, květnatá bučina, list Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Mycena capillaris PR Hrubovodské sutě, květnatá bučina, list Fagus, 14.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Mycena capillaris PR Údolí Doubravy, suťový les ,listy Fagus, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Nectria peziza
Drobná vřeckovýtrusá houba jejíž oranžová perithecia vyrůstají ve velkých skupinách na dřevě listnáčů, starých plodnicích chorošů či zbytcích vegetace. Široce rozšířená, avšak nejspíše přehlížená.
Hydropisphaera peziza PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, kmínek Sorbus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hydropisphaera peziza NPR Ve Studeném, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hydropisphaera peziza PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, kmínek Sorbus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hydropisphaera peziza NPR Ve Studeném, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hydropisphaera peziza PR Údolí Oslavy a Chvojnice, dubohabřina, kmen Fagus, 17.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Grandinia corrugata, Odontia corrugata, O. junquillea, O. fibrosissima, O. horridula, O. livida
Kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů. Význačná zoubkatým hymenoforem, na apexu každého zoubku je svazeček inkrustovaných cystid. Hyfy bez přezek, bazidie tetrasporické (35–65×6–10 μm), spory široce eliptické, neamyloidní (8-11 x 5-7 μm). Příbuzný kornatec Hyphodermella rosae má menší spory (5.5-8 x 3.5-6 μm) a kratší bazidie (17-38 x 5-8 μm) (Telleria et al. 2010).
Hyphodermella corrugata NPP U Nového mlýna, jasenina, padlý kmínek Fraxinus, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodermella corrugata PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, větev Cornus mas, 11.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodermella corrugata CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, vnitřní strana borky na padlém kmeni listnáče, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornatcovitá houba rostoucí po většinu roku na dřevě listnáčů, méně často i jehličnanů, především od nížin do středních poloh, vzácněji i v horách. Mikroskopicky snadno určitelný druh pro kombinaci dvou typů cystid: 1) dlouhé válcovité a septované hlavičkaté a 2) menší šídlovité inkrustavané v hymeniu a zřetelně zubatý až ostnitý hymenofor. Kornatec kožověžlutý (Hyphodontia alutaria) a kornatec bledavý (Hyphodontia pallidula) jsou mikroskopicky podobné, liší se však hladkým hymenoforem.
Hyphodontia arguta NPP U Nového mlýna, porost xerotermních krořvin, padlý kmen Picea, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia arguta NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Prunus padus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia arguta NPP U Nového mlýna, porost křovin, pařez Picea, 8.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia arguta PP Údolí Podbradeckého potoka, jasenina, kmínek Fraxinus, 16.12.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia arguta PR Rač, dubohabřina, kmen Pinus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia arguta Bělušice, křovinatá mez, větev Rosa, 20.3.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia arguta NPR Šúr [SK], měkký luh, fragment větve Populus, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia arguta PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, kmínek Clematis vitalba, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná drobná houba rostoucí na dřevě listnáčů, vz. jehličnanů. Plodnice lze nalézt po celý rok, nejčastěji však během chladnější poloviny roku. Podobný je i stejně hojný hlívečník štětinatý (Resupinatus trichotis) s tmavými štětinami v místě přirůstání klobouku k substrátu (h. přijatý však může mít světlé štětiny). Hlívečník Resupinatus striatulus se odlišuje mj. prosvítavě rýhovaným kloboukem. Některé druhy rodu Resupinatus nemají lupeny vůbec, např. džbánovka pórnatkovitá (Resupinatus poriaeformis).
Resupinatus applicatus NPR Drbákov-Albertovy skály, acidofilní teplomilná doubrava, opadlá větev Sorbus, 31.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus applicatus Radostice, křovinatá mez, větev Corylus, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus applicatus Chotyně, rekultivovaná skládka, větev Cytisus scoparius, 31.8.2018, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus applicatus Havraní ostrov, lužní les, věte Salix, 29.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus applicatus NPR Salajka, jedlobučina, větev Fagus, 22.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus applicatus NPP U Nového Mlýna, jasenina, silná větev Fraxinus 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus applicatus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá, padlý kmen Fagus, 31.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na podzim na listech listnatých dřevin. Rozlišení od podobných druhů je s jistotou možné pouze mikroskopicky.
Hymenoscyphus caudatus Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, řapík Acer pseudoplatanus, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus caudatus NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, řapík Populus tremula, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus caudatus PR Na Černčí, lesostepní bor, listy Betula, 31.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus caudatus (spory a vřecka, H20 a Lugolův roztok, 1000x), 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus impatiens, Tulosesus impatiens
Roztroušeně se vyskytující hnojník rostoucí na podzim na zemi v detritu v listnatých lesích na humózních, živinami bohatých půdách. Druh význačný absencí vela na klobouku, neautolyzujícími se lupeny a mikroskopickými znaky.
Coprinellus impatiens PR Holý vrch, dubohabřina,, sub Quercus, Acer campestre, Corylus, 14.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus impatiens Domoušice, vápmnomilná bučina, sub Fagus, Corylus, 27.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus impatiens Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Quercus, Tilia, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus impatiens NPP U Nového mlýna, habřina, v opadu, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hojně se vyskytující houba tvořící voskovité plodnice na mrtvém, často silněji rozloženém dřevě jehličnanů i listnáčů. Až do nedávna byl taxon pojímaný velmi široce, ve skutečnosti zahrnuje větší počet obtížně odlišitelných druhů. Oproti tradičnímu pojetí je Basidiodendron caesiocinereum s. str. druh s hladkými výtrusy rostoucí na listnáčích. Vyobrazený materiál patrně odpovídá hlavně B. trachysporum (revize nutná!), druhu s bradavčitými výtrusy a rostoucím na silněji rozloženém dřevě jehličnanů. Basidiodendron cinerellum má též bradavčité spory, roste na dřevě převážně jehličnanů v počátečních stádiích rozkladu a bazidie jsou slepeny ve shluky cyanofilním gelatinózním obalem. Basidiodendron walleynii ma bradavčité výtrusy, roste na tvrdém dřevě listnáčů, má suché, negelatinizované plodnice a vyčnívající polymorfní cystidy. Basidiodendron groningae má jako jediný z evropských druhů ostnité výtrusy. Basidiodendron glaucum roste téměř výhradně na jehličnanech a má malé a hladké výtrusy.
Basidiodendron caesiocinereum s.l. Chlum u Radonic, výsadba jehličnanů, kmen Larix(?), 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron trachysporum Deštnice, teplomilná doubrava, fragment kmene Pinus, 7.3.2015 , (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron caesiocinereum s.l. NPP Peklo, mokřadní olšina, kmínek Picea, 30.4.2015 , (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron trachysporum Chocerady, jedlobučina, kmen Picea, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Taxon ze složitého komplexu druhů okolo běžné kornatečky obecné (Athelia epiphylla), od které se liší velikostí a tvarem výtrusů a šířkou hyf. Některé druhy rodu Athelia jsou schopné žít v symbiose s řasami.
Athelia nivea Chlum u Radonic, výsadba lípy, kmínek Tilia, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Athelia nivea PR Maštale, kulturní smrčna, kmen Picea, 20.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na suchých větvích olše (méně často jiných listnáčů), zpravidla ještě v koruně. Plodnice se zakládají pod kůrou, kterou typicky odchlipují. Podobná a ještě hojnější je větvovka ojíněná (Vuilleminia comedens) bez načervenalého odstínu, s odlišnými mikroznaky a rostoucí na jiných dřevinách. Poslední práce však oba druhy spojují, což není, vzhledem variabilitě a překryvu mikroskopických znaků, příliš překvapivé. Na lískách roste větvovka lísková (Vuilleminia coryli). Další druhy rodu jsou již u nás poměrně vzácné, např. větvovka teplomilná (Vuilleminia cystidiata) na růžovitých dřevinách.
Vuilleminia alni NPP Swamp, olšina, větev Alnus glutinosa, 2.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia alni Dluhoště, Dálava, větev Alnus incana, 24.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphoderma praetermissum
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Stejně jako většina kornatcovitých hub je určitelný pouze za pomocí mikroskopu (přítomnost přezek, spory neamyloidní cca 8-11 x 4,5-5,5 μm, tři typy cystid: 1) subulatní vřetonovité gloeocystidy, 2) válcovité subkapitátní projektující cystidy s inkrustací na apexu a 3) kulovité stephanocysty. Jedná se o komplex více druhů, jednotlivé taxony lze od sebe spolehlivě rozlišit pouze genetickými metodami. Viz též kornatec bledá (Peniophorella pallida) s užšími sporami a bez cystid s inkrustacemi a kornatec jedlovcový (Peniophorella tsugae) s obdobnými rozměry spor, ale s cystidami pokrytými hojným resinózním materiálem.
Peniophorella praetermissa Chlum u Radonic, výsadba lípy, větev Rosa canina aff., 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella praetermissa NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, kmen Picea, 29.3.2013, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella praetermissa Markvarec, vápnomilná bučina, silná větev Fagus, 30.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella praetermissa Ročov, smíšená doubrava, větev Quercus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella praetermissa Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, větev Fagus, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella praetermissa Břínkov, teplomilná doubrava, kmínek Pinus, 3.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella praetermissa PR Žernov, dubohabřina, kůra Pinus, 6.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě převážně růžovitých dřevin (v ČR hloh, růže, trnka), méně často jiných dřevin, konkrétně suchých větvích v koruně, vz. i na větvích ležících na zemi. Suché plodnice jsou často nápadně bělavé, příčně rozpraskané a s tmavým okrajem. Vzácnější, hlavně však spíše přehlížený druh, rostoucí v teplých oblastech v křovinách, lesních lemech a světlých lesích. Pod mikroskopem význačná alantoidními výtrusy (cca 13-16 x 3,5-4,5 μm) a špičatými cystidami v hymeniu. Mnohem hojnější u nás je větvovka ojíněná (Vuilleminia comedens), typicky na dubech, ale i jiných dřevinách, včetně růžovitých, liší se nepřitomností cystid a většími sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Vuilleminia cystidiata Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, větev Crataegus, 20.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia cystidiata NPP U Nového mlýna, teplomilné křoviny, větev Crataegus, 12.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia cystidiata Nepomyšl, pískovna, větev Rosa, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia cystidiata Chlum u Radonic, křovinatá stráň, větev Rosa canina aff., 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia cystidiata Vápenný Podol, zarůstající haldy, větev Crataegus, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia cystidiata Bělušice, křovinatá mez, větev Crataegus, 21.3.2017, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná, roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba se zubatým hymenoforem rostoucí po celý na mrtvém dřevě, především listnáčů. Spory drobné (cca 3,5 - 4 x 2,5), silnostěnné, neamyloidní, eliptické, výrazně bradavčité. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky (přítomnost hojných kosočtvrečných krystalků v subikulu, nepřítomost konidií). Viz též kornatec moučnatý (Trechispora farinacea) bez krystalků a s nápadně zkrácenými a širokými hyfami v ostnech a kornatec Stevensonův (Trechispora stevensonii) též bez krystalů a s obvykle přítomnou nepohlavní fází.
Trechispora nivea Houština u Mašťova, květnatá bučina, větev Fagus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora nivea PP Na Plachtě, porost náletových dřevin, větev Salix, 26.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora nivea Houština u Mašťova, suťový les, větev Tilia, 29.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora nivea PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora nivea NPP Jestřebské slatiny, vlhká smrčina, kmíněk Sorbus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Tomentella badiofusca, Thelephora humicola
Roztroušeně se vyskytující druh vatičky. Roste na dřevě, často na spodní straně kmenů a větví, vz. i na zemi. Mykorhizní druh rostoucí v jehličnatých, vzácněji i listnatých lesích s preferencí pro bazický substrát. Plodnice jsou oproti většině ostatních druhů rodu kompaktnější. Podobně jako většina druhů rodu je určitelná pouze mikroskopicky (mohutné bazidie v kontrastu s úzkými subikulárními hyfami). Vatička Tomentella nitellina sdílí většinu mikroskopických znaků, ale má hymenium zbarvené více do žluta, o něco větší spory a preferuje podmáčené smrčiny.
Tomentella terrestris NPR Malý a Velký štít, květnatá bučina, dřevo listnáče, sub Fagus, Quercus, 6.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycoaciella bispora, Mycoacia bispora
Vzácnější druh ostnité kornatcovité houby rostoucí na podzim na dřevě listnáčů, ovykle na silně podmáčených stanovištích v lužních lesích. Vyznačuje se mikroskopicky dimitickým (v tramě ostnů - genertativní + skeletové hyfy) až trimitickým (v subikulu - zde navíc i mikrovazbové hyfy) hyfovým systémem. Druhové jméno odkazující na bisporické bazidie je poněkud zavádějící, tento znak u druhu není stabilní. Reakce na roztok KOH negativní. Podobné druhy: hrotnatečka sladkovonná (Phlebia nothofagi), h. černavá (Phlebia fuscoatra) aj. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Phlebia bispora NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 6.11.2019, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, opadlá vlhká větev Salix, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPR Šúr [SK], porost křovitých vrb, opadlá větev Salix, 17.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPR Libický luh, mokřadní olšina, opadlá vlhká větev Alnus, 9.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPR Libický luh, měkký luh, padlý kmen Populus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPR Libický luh, mokřadní olšina, opadlá vlhká větev Alnus, 9.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia bispora NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, opadlá vlhká větev Salix, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycoacia fuscoatra
Roztroušeně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, s oblibou na lípě. S podobnou hrotnatečkou žlutou (Phlebia uda) má společnou vínovou reakci na roztok KOH, odlišuje se však ve stáří hnědnoucími až černajícícmi plodnicemi a mikroskopicky tvarem cystid. Hrotnatečka zlatavá (Phlebia aurea) má negativní reakci na KOH. Někdy špatně odlištelná, zejm. v exsikátech, je hrotnatečka sladkovonná (Phlebia nothofagi) jejíž plodnice začerstva výrazně voní, ikrustované hyfy v ose ostnů P. fuscoatra někdy mohou zasahovat až do vrstvy hymenia a v tomto případě připomínají inkrustované cystidy u P. nothofagi.
Phlebia fuscoatra PR Libochovka, suťový les, větev Acer, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia fuscoatra PP Chudenická bažantnice, lipová doubrava, padlý kmen Tilia, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia fuscoatra NPP Medník, suťový les, větev Fagus, 7.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia fuscoatra NPR Kaelštejn, dubohabřina, opadlá větev Carpinus, 9.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia fuscoatra Domoušice, květnatá bučina, kmínek Quercus, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia fuscoatra NPP Jestřebské slatiny, porost křovitých vrb, větev Salix, 20.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Rozlitý choroš z příbuzenstva pórnatky purpurové (Ceriporia purpurea). Od té se odlišuje hyfoidními cystidami v hymeniu (ne vždy jsou přítomné), nepravidelnými póry a zejména širšími výtrusy. Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh, dává přednost nižším a teplejším polohám. S KOH reaguje hnědovínově. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Ceriporia griseoviolascens Lipová u Brodců, křovinatá mez, větev Malus, 28.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, fragment kmene Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens NPR Šúr [SK], lužní les, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens Režný Újezd, porost náletových dřevin, větev Crataegus, 1.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens NPR Šúr [SK], dubohabřina, padlý kmen listnáče, 10.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens NPR Šúr [SK], porost křovitých vrb, padlý kmen Alnus, 17.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens PR Holý vrch, vysoké křoviny, padlý kmen listnáče, 14.12.2023, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia griseoviolascens NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Acer, 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hojná houba rostoucí na dřevě listnáčů, často vlhkém. Nápadnější (a hojnější) než samotná kornatcovitá plodnice je nepohlavní stadium Aegerita candida, které vytváří drobná kulovitá sklerocia.
Bulbillomyces farinosus Chabařovice, vrbina, větev Salix alba, 11.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Bulbillomyces farinosus (Aegerita candida) NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb, větev Salix sp., 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Bulbillomyces farinosus NPP Jestřebské slatiny, porost křovitých vrbiček, větev Salix, 3.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Bulbillomyces farinosus (Aegerita candida) NPP Žehuňský rybník, vrbina při břehu rybníka, větev Salix alba, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Bulbillomyces farinosus NPP Jestřebské slatiny, porost křovitých vrbiček, větev Salix, 3.10.2018, (c) Lucie Zíbarová