Syn.: Hyaloscypha bulbopilosa, Hyalopeziza leuconica var. bulbopilosa
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě lisnáčů, méně jehličnanů. Druh určitelný pouze podle charakteru mikroznaků. Od typické variety (var. leuconica) se odlišuje přitomností háků (croziers) na bázi vřecek. Některými autory považována za samostatný druh. Podobné druhy: např. kustřebička (Hyaloscypha fuckelii), s tenkostěnnými a kratšími chloupky na okraji plodnice.
Hyaloscypha leuconica var. bulbopilosa NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, větev Fagus, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha leuconica var. bulbopilosa NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, větev Fagus, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů (smrk, borovice, jedle, modřín, ... ), vzácně i listnáčů. Podobně jako další kornatcovité houby je určení možné jen za pomoci mikroskopu. Kornatec kožověžlutý (Hyphodontia alutaria) má větší spory a hojnější inkrustované šídlovité cystidy.
Hyphodontia pallidula NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, kmínek Picea, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia pallidula Solopysky, vápnomilná bučina, kmínek Picea, 10.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia pallidula Šanov, potoční luh, kmen Salix, 10.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia pallidula NPR Ve Studeném, jedlobučina, kmen Abies, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia rimosissima
Hojná kornatcovitá houba rostoucí po celý rok především na dřevě listnáčů (často dub, habr), méně jehličnanů. Dosti komplikovaná skupina, odlišení jednotlivých druhů je možné pouze mikroskopicky. Viz kornatec drsný (Xylodon asperus).
Xylodon rimosissimus PP Černovice, suchá acidofilní doubrava, opadlá větev Quercus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon rimosissimus Kyšperk, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 21.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon rimosissimus PP Ronov, dubohabřina, kmínek Caprinus, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon rimosissimus NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen Fagus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon rimosissimus NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, větev Fagus, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů i listnáčů, případně rostlinných zbytcích aj. Makroskopicky nenápadný druh, od podobných nažloutlých povlaků rozpoznatelný jen mikroskopicky. Patrně nejhojnější zástupce rodu v ČR význačného dichotomicky větvenými dextrinoidními skeletovými hyfami. Pro tento druhy jsou význačné malé eliptické spory (3-3,5x2-2,5 µm) a nepřítomnost přezek na hyfách. Viz vidlenka nažloutlá (Vararia investiens) makroskopicky podobná, avšak s mnohem většími vřetenovitými sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Vararia ochroleuca NPR Karlštejn, dubohabřina, padlý kmen listnáče, 25.4.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca NPR Karlštejn, dubohabřina, padlý kmen listnáče, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca NPR Karlštejn, dubohabřina, padlý kmen Populus tremula, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca Ročov, květnatá bučina, větev Fagus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca PR Myslivna, suťový les, větev Tilia, 17.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca PP Kozinecká stráň, dubohabřina, větev Fagus, 2.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca NPP Slatinná louka u Velenky, acidofilní smíšený les, větev Padus, 25.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca Ročov, vápnomilná bučina, kmínek Picea, 2.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Incl.: Sarcosphaera crassa
Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí pozdě na jaře (květen-červen) pod listnáči (buk) i jehličnany (borovice, smrk), převážně na vápnitých půdách. Nápadná a nezaměnitelná houba pro své fialové hymenium (rouško, avšak existuje i bílá var. nivea) a masité, paprskovitě rozpraskávající plodnice. Plodnice se zakládají jako duté koule. Jedovatá. Ve střední Evropě se vyskytují dva druhy - baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria) a b. borová (Sarcosphaera crassa). Rozlišení obou druhů není jednoduché, liší se do jisté míry ekologií - b. borová (S. crassa) roste především pod borovicí na teplých lokalitách, vzácně pod jinými dřevinami (buk, smrk); b. velkokališná (S. coronaria) pod smrkem, bukem nebo jedlí. Určité rozdíly jsou i ve velikosti výtrusů, nicméně patrně jsou třeba zralé výtrusy z výtrusného prachu a validitu znaku je ještě nutné ověřit. Zcela spolehlivé rozlišení obou druhů je tak patrně možné jen na základě molekulárních znaků. Fialové hymenium mají i některé druhy z rodu řasnatka (Peziza, např. řasnatka nafialovělá - Peziza violacea), s drobnějšími a tenčími plodnicemi. Podobně rozpraskává např. řasnatka písečná (Peziza ammophila) s odlišnou ekologií a bez fialových tónů či druhy rodu hrobenka (Geopora), taktéž bez fialových odstínů. Oba druhy (S. coronaria i S. crassa) jsou uvidené v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh)
Sarcosphaera crassa PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Crataegus,, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera crassa PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Crataegus,, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera crassa PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Crataegus,, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera crassa PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Crataegus,, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera coronaria cf. Kounov, Rovina, okroticová bučina, sub Fagus, 1.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera coronaria cf. PR Vápenka, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 3.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera crassa Přestavlky, opuštěná vojnská základna, sub Pinus, 8.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera crassa Přestavlky, opuštěná vojenská základna, sub Pinus, 8.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera coronaria (spory z výtrusného prachu, H20, 1000x), 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sny.: Stromatoscypha fimbriata
Zajímavý druh cyfeloidní houby rostoucí na dřevě listnáčů (vz. jehličnanů), zpravidla na spodní straně větví, ale plodnice mohou prorůstat ze dřeva i na opad, rostlinné zbytky apod. Dospělé plodnice připomínají rozlité plodnice chorošů (např. některé pórnatky z r. Ceriporia), od kterých se liší vývojem 'rourek', které se zakládají jako samostatné kulovité plodničky. Význačná nápadnými bělavými rhizomorfami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Porotheleum fimbriatum EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, lesní prameniště, kmen Alnus, 24.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum PR Pod Trlinou, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum PR Pod Trlinou, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, lesní prameniště, kmen Alnus, 24.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum NPR Karlovské bučiny, vápnomilná bučina, opadlé větve Fagus, 19.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum Kounov, Rovina, okroticová bučina, silně rozložená větev Fagus, 5.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum (stará plodnice) NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, kmínek Picea, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum NPR Pochválovská stráň, suťový les, opad smíšený se zbytky dřeva, 23.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum NPR Pochválovská stráň, suťový les, větev listnáče, 23.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum (stará plodnice) NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, kmínek Picea, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, kmínek Picea, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Porotheleum fimbriatum Vinařice, vápnomilná bučina, větev Fagus, 21.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů. Uspořádání hymenoforu může být poměrně variabilní. Od podobných druhů rozpoznatelná pouze mikroskopicky (eliptické až vřetenovité neamyloidní cyanofilní spory s nepravidelně uspořádanými, protáhlými bradavkami a krátkými hřebeny).
Lindtneria panphyliensis NPR Horný les [SK], tvrdý luh, fragmnt kmene Fraxinus(?), 11.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Lindtneria panphyliensis Domoušice, vápnomilná bučina, větev Fagus, 27.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lindtneria panphyliensis NPP U Nového mlýna, výsadba lípy, silně rozložená větev Tilia, 22.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lindtneria panphyliensis PP Údolí Podbradeckého potoka, lužní les, opadlá kůra Populus, 5.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lindtneria panphyliensis Radejčín, potoční luh, fragment kmene Salix, 6.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lindtneria panphyliensis Ústí nad Labem, Staré Předlice, zalesněná halda, kmen Populus cf. balsamifera, 6.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lindtneria panphyliensis (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 6.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Myxarium podlachicum s. auct.
Rozlité voskovité poloprůsvitné a nafialovělé plodnice na dřevě listnáčů. Plodnice vznikají splynutím jednotlivých drobných pustulátních plodniček. Poměrně hojný druh. Podobný charakter má i Myxarium minutissimum s užšími sporami a Myxarium crystallinum naopak se široce eliptickými sporami. Viz Myxarium podlachicum.
Myxarium grilletii Hovězí skály u Vysoké Pece, acidofilní bučina, kmínek Sorbus, 24.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hojná drobnější houba rostoucí na jaře (duben-květen) na šiškách borovic. Význačná ekologií a mírně nahořklou chutí. Na obdobném substrátu a ve stejnou dobu roste i penízovka provázková (Strobilurus stephanocystis), která se odlišuje zcela mírnou chutí a jiným tvarem cystid. Na borových šiškách hoste hojně i lžičkovec šiškový (Auriscalpum vulgare). Viz též penízovka smrková (Strobilurus esculentus), rostoucí brzy zjara na šiškách smrku a penízečka drobnovýtrusá (Baeospora myosura) též obvykle na šiškách smrku a s hustými lupeny.
Strobilurus tenacellus EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, šiška Pinus sylvestris, 16.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Strobilurus tenacellus NPP U Nového mlýna, výsadba borovice černé, šiška Pinus nigra, 22.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Strobilurus tenacellus (spory a pleurocystidy, Congo Red, 1000x), 16.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů (buk, líska, habr, dub, ..). Povrch plodnice často hrbolatý či radiálně žilnatý a na první pohled tak může připomínat některé zástupce rodu žilnatka (Phlebia), které však mají voskovitou konzistenci. Velmi podobná (i mikroskopicky) je kůrovka oříšková (Phanerochaete avellana) s mírně užšími výtrusy a jen omezeně vyvinutým subikulem.
Phanerochaete tuberculata PR Myslivna, dubohabřina, větev Fraxinus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete tuberculata PP Nemošická stráň, dubohabřina, větev Carpinus, 9.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete tuberculata PR Losenice II, potoční luh, větev Alnus incana, 29.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete tuberculata Markvarec, teplomilná doubrava, větev Quercus, 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete tuberculata PR Myslivna, potoční luh, větev Populus, 3.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia gossypina
Méně běžná kornatcovitá houba se zubatým hymenoforem rostoucí na dřevě listnáčů (typicky topolu a vrby), vzácně i jehličnanů. Hojnější v nižších polohách, zejm. v lužních lesích. V rámci široce pojímaného rodu Hyphodontia význačná dimitickým hyfovým systémem a tubulárními (pseudo-)cystidami. Viz též kornatec vousatý (Kneiffiella barba-jovis) a kornatec jedlový (Kneiffiella abieticola). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Fibrodontia gossypina PR Gajc [SK], měkký luh, opadlá větev Populus, 14.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Fibrodontia gossypina CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, větev Populus, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Fibrodontia gossypina NPR Horný les [SK], tvrdý luh, fragment kmene Populus, 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Fibrodontia gossypina PR Myslivna, potoční luh, kmínek Populus, 3.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Fibrodontia gossypina PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, fragment Populus, 12.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Fibrodontia gossypina PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, fragment kmene Ulmus, 6.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Fibrodontia gossypina PR Pístecký les, tvrdý luh, větev Populus, 10.1.2018, (c) Lucie Zíbarová
Fibrodontia gossypina PR Ostrovné lúčky [SK], měkký luh, větev Populus, 5.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Fibrodontia gossypina PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, opadlý větev Populus, 18.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Fibrodontia gossypina PR Myslivna, lužní les, silně rozložený kmen Populus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh tvrdohouby rostoucí na dřevě listnáčů (líska, habr, jiné dřeviny?). Podobná je např. polštářnatka dubová (Diatrypella quercina) na dubech, p. buková (Diatrypella melaleuca) na buku, polštářnatka březová (Diatrypella favacea) na břízách (a olších?) a p. olšová (Diatrypella tocciaeana) na olši. Nicméně poslední druhy se často synomizují, ačkoli se kromě hostitelů se druhy liší mj. i mikroskopickými znaky, každopádně komplex vyžaduje taxonomickou revizi. Rod je v tradičním pojetí význačný vřecky s velkým množstvím spor.
Diatrypella verruciformis Kobyla, dubohabřina, kmínek Caprinus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Diatrypella verruciformis Kobyla, dubohabřina, kmínek Caprinus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Diatrypella verruciformis Kobyla, dubohabřina, kmínek Caprinus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Diatrypella verruciformis PR Myslivna, dubohabřina, kmen Caprinus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Diatrypella verruciformis PR Myslivna, dubohabřina, kmen Caprinus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Tento hojný druh vytváří tenké voskovité plodnice na dřevě silně rozloženém dřevě listnáčů, které jsou dobře viditelné jen za vlhkého počasí. Basidie podélně septované, v hymeniu hojné gleocystidy. Od druhů z komplexu dřevovníku našedlého (Basidodenrdon caesiocinereum) se pozná hladkými, neornamentovanými a menšími výtrusy, které jsou často širší než delší.
Basidiodendron eyrei PR Údolí Teplé, náletové dřeviny, opadlá větev Corylus, 4.5.2023, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron eyrei PR Myslivna, dubohabřina, silně rozložená větev Corylus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron eyrei Vápenný Podol, zarůstající haldy, větev Corylus, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron eyrei NPR Ruda, nálet osiky, vlhký kmínek Populus tremula, 12.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron eyrei NPR Ruda, nálet osiky, vlhký kmínek Populus tremula, 12.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron eyrei NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, kmínek Corylus, 20.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron eyrei Ročov, suťový les, větev Fagus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Drobný chlupáček rostoucí na rostlinných zbytcích jednoděložných rostlin ve vlhkém prostředí (ostřice, rákos apod.). Význačný drobnými sporami a dalšími mikroznaky (válcovité chloupky, přítmnost háků (crozies), parafýzami s hojnými kapénkami aj.). Existuje více druhů s podobnými mikroskopickými znaky (např. Lachnum tenuipilosum, Lachnum "longipilosum") odlišujícími se v rozměrech spor, chloupků, parafýz apod. Další podobné druhy na obdobném substrátu: např. hojný chlupáček tenoučký (Lachnum pudicellum), ch. červenající (Lachnum controversum) či Lachnum winteri.
Lachnum carneolum PR Maštale, rašeliniště, stéblo jednoděložné, 19.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum carneolum PR Zemská brána, potoční luh, listy Phalaris arundinacea, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum carneolum NPR Ruda, přechodové rašeliniště, listy Glyceria maxima, 12.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů, rostlinných zbytcích, zemi, starých plodnicích chorošů a dalších substrátech. Basidie s 6-8 sterigmaty. Forma hymenia poměrně proměnlivá od jemných zrníček po zřetelné zuby. Je schopna vstupovat do biotrofní symbiózy s kořeny rostlin podobné mykorhize.
Sistotrema brinkmannii NPR Ruda, nálet osiky, fragment padlého kmene Populus tremula, 12.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Sistotrema brinkmannii NPR Ruda, nálet osiky, fragment padlého kmene Populus tremula, 12.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Sistotrema brinkmannii NPP Rečkov, mokřadní olšina, kmen Alnus, 27.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Sistotrema brinkmannii NPR Ve Studeném, suťový les, kmen Fagus, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná hojná kornatcovitá houba tvořící jemné, pavučinovité plodnice na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, někdy i na starých plodnicicíh chorošů. Od dalších druhů poměrně obtížného rodu se pozná pouze mikroskopicky, avšak poměrně snadno (přítomnost přezek na všech septech, absence cystid a nepohlavní fáze, tvar a velikost výtrusů).
Botryobasidium subcoronatum Černý vrch u Želnavy, suťový les, padlý kmen Picea, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium subcoronatum NPP Jestřebské slatiny, olšina, kmínek Alnus, 30.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium subcoronatum NPP U Nového mlýna, jasenina, větev Fraxinus, 22.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium subcoronatum PP V Hlubokém, dubohabřina, větev Carpinus, stará plodnice Phellinus contiguus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium subcoronatum NPP Peklo, mokřadní olšina, silně rozložený kmen Alnus, 30.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium subcoronatum PP Domaslavické údolí, suťový les, kmen Fraxinus 13.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium subcoronatum PR Žernov, dubohabřina, vnitřní strana borky Pinus, 6.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium subcoronatum Bílichov, kulturní smrčina, pařez Picea, 23.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium subcoronatum PR Choltická obora, zámecký park, opadlá kůra Pseudotsuga, 29.3.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lepiota audrae
Vzácný druh bedly rostoucí na živinami bohatých či narušených stanovištích pod listnáči i jehličnany. Rozšíření v ČR není příliš známo. Podobná může být bedla ohňopochvá (Lepiota ingnivolvata), která typicky roste v humózních bučinách a má větší výtrusy. Viz také bedla Kühnerova (Lepiota subgracilis). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Lepiota cortinarius NPR Řežabinec, smíšený porost při břehu rybníka, sub Quercus, Betula, Salix, Pinus, 13.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Lepiota cortinarius Proboštov, odkaliště, sub Betula, Populus tremula, Alnus, 12.11.2020, (c) Lucie Zíbarová
Lepiota cortinarius var. audreae Skolov, rekultivovaná výsypka, sun Picea, Betula, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující jarní závojenka rostoucí pod listnáči i jehličnany, především na úživnějších půdách. Význačná okurkově-moučnou vůní, která může přecházet v pach po rybím tuku (podobně jako u cystidovky rybovonné - Macrocystidia cucumis) a mikroskopicky přítomností cheilocystid (sterilní ostří lupenů). Těmito znaky se odlišuje i od hojnější závojenky jarní (Entoloma vernum) rostoucí ve stejném obodobí roku a která dává přednost spíše kyselejším půdám. Nicméně oba druhy je možné nalézt i na stejné lokalitě.
Entoloma hirtipes Lipová u Brodců, humózní dubohabřina, sub Quercus, Fagus, Lonicera, 7.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma hirtipes Lipová u Brodců, humózní dubohabřina, sub Quercus, Fagus, Lonicera, 7.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma hirtipes PR Velký Vápenný, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Larix, 12.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Poměrně hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů, vzácněji i listnáčů, zejména ve vyšších či inverzních polohách. V rámci rodu zdaleka nejčastěji nalézaný druh, patrně i pro relativně(!) rozsáhlé a nápadné plodnice (většina ostatních rourkovců tvodí tenké a drobné plodnice). Pro rod Tubulicrinis jsou význačné mohutné a nápadné silnostěnné cystidy (přítomnost cystid viditelná již pod lupou) s tenkostěnným zakončením, protože u většiny druhů jsou amylodní (tj. zbarvují se v roztoku jódu do (šedo)modra) nejlépe se pozorují v Melzerově reagens, naopak v hydroxidech se rozpouštějí. Pro určování je důležitý tvar zakončení cystid, který může být hlavičkatý (např. Tubulicrnis accedens, Tubulicrinis accedens, Tubulicrinis sororius), téměř hlavičkatý (např. Tubulicrinis strangulatus, Tubulicrinis borealis), tupý (např. Tubulicrinis medius, Tubulicrinis glebulosus, Tubulicrinis calothrix) či zašpičatělý (Tubulicrinis subulatus, Tubulicrinis hirtellus, Tubulicrinis effugiens). Vzhledem k tomu, že zakončení je tenkostěnné, má často tendenci u starších či špatně usušených plodnic kolabovat. Rourkovec blankovitý je význačný kromě mohutných zašpičatělých amyloidních a zčásti inkrustovaných cystid i úzkými, alantoidními sporami. Viz též cystidovec štětinkatý (Tubulicrinis hirtellus) a cystidovec pomíjivý (Tubulicrinis effugiens) oba s útlejšími cystidami a širšími sporami.
Tubulicrinis subulatus Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, fragment kmene Pinus, 7.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Tubulicrinis subulatus Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, fragment kmene Pinus, 7.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Tubulicrinis subulatus PP Stodůlecký vrch, rašelinná smrčina, kmínek Pinus, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Tubulicrinis subulatus Ročov, výsadba borovice černé, větev Pinus nigra, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Tubulicrinis subulatus Klení, Vysoký Kámen, suťový les, větev Abies, 9.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobná pseudothecia této vřeckovýtrusé houby můžeme nalézt na mrtvém dřevě či starých plodnicích pyrenomycetů. V druhém případě může na první pohled připomínat rážovku houbomilnou (Nectria episphaeria). Význačná přehrádkovanými sporami, bitunikátními vřecky a svazky krátkých, tmavě pigmentovaných chloupků.
Tubeufia cerea PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, větev Fagus, 17.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Tubeufia cerea NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, stará stromata Hypoxylon fuscum, 4.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující víceletý druh choroše rostoucí na osice, vzácně i jiných příbuzných druzích topolů, zpravidla na místě odlomení větví. Dobře poznatelný pro typicky prudce se svažující a rozpraskanou svrchní stranu klobouků. Viz vzácný ohňovec topolový (Phellinus populicola) a ohňovec obecný (Phellinus igniarius).
Phellinus tremulae NPR Čtvrtě, rozpadající se porost osiky, pahýl Populus tremula, 3.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus tremulae NPR Čtvrtě, rozpadající se porost osiky, pahýl Populus tremula, 3.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Poměrně neobvyklý druh sazovky rostoucí na spáleném dřevě listnáčů, typicky č. břízovitých (Betulaceae). Podobná a na obdobných substrátech rostoucí sazovka D. loculata se odlišuje mikroznaky a má spíše severské rozšíření. Viz sazovka nalakovaná (Daldinia vernicosa). Poměrně taxonomicky komplikovaný rod, dříve se většina sběrů označovala jako sazovka kruhatá (Daldinia concentrica).
Daldinia loculatoides Oblík, sad, spáleniště, pařízek Betula, 6.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Poměrně hojný druh kruhatky rostoucí na dřevě listnáčů, obvykle olší, typicky na čerstvě odumřelých částech ještě živého stromu. Taxonomicky obtížný rod, viz sazovka kruhatá (Daldinia concentrica).
Daldinia petriniae Dluhoště, hráz rybníka, pahýl Alnus incana, 11.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Daldinia petriniae PR Amálino údolí, potoční luh, pahýl Alnus incana, 30.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Daldinia petriniae PP Zadní rybník, olšina, pařez Alnus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná jemná chrošovitá houba jejíž zcela rozlité plodnice nalezneme na spodní straně dřeva listnáčů i jehličnanů, převážně v chladnější polovině roku. Několik podobných druhů, rozpoznatelných pouze mikroskopicky, např. výrazně hojnější pórnovitka blanitá (Trechispora hymenocystis) s plodnicemi s tendencí k žloutnutí, vakovitými útvary v subhymeniu a jiným charakterem krystalků na hyfách. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Trechispora mollusca NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, kmen Picea, 29.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora mollusca NPR Žofínský prales, jedlobučina, větev Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora mollusca NP Šumava, U Kaplička (I. zóna), suťový les, borka Abies, 29.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora mollusca Vyšný, smíšený les na vápenci, větev Corylus, 28.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Drobná cyfeloidní (číšovcovitá) houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Číšovec trubkovitý (Henningsomyces candidus) se odlišuje nepýřitými plodnicemi a mikroznaky. Viz též číšovec osikový (Phaeosolenia densa). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Henningsomyces puber PR Kostelcké bory, reliktní bor, opadlá větev Betula, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Henningsomyces puber PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 4.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Henningsomyces puber PP Stráně Hlubokého dolu, teplomilná doubrava, větev Quercus, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Henningsomyces puber Poněšice, zarůstající smrková paseka, vykotlaný pařez Picea, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Henningsomyces puber Litvínov, Pekelské údolí, porost náletových dřevin, kmínek Betula, 29.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Henningsomyces puber Poněšice, zarůstající smrková paseka, vykotlaný pařez Picea, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Poměrně hojná kornatcovitá houba se zubatým hymenoforem rostoucí na dřevě listnáčů, méně často jehličnanů. Druh význačný zubatým hymenoforem, mikroskopicky pak uspořádáním subhymenia do krátkých buněk a téměr kulovitými až turbinátními sporami (cca 5-6 μm v průměru).
Brevicellicium olivascens PR Děťanský chlum, teplomilná doubrava, dřevo Poulus tremula, 2.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens PP Dobřínský háj, tvrdý luh, větev Corylus, 4.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens Lázně Bohdaneč, potoční olšina, větev Alnus, 7.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens Hřivice, porost lísky na opuce, větev Corylus, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens Chotyně, pískovna, ležící větev Salix caprea, 31.8.2018, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, kmínek Clematis, 9.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Brevicellicium olivascens NPR Karlštějn, dubohabřina, fragmnt kmene Fagus, 26.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadný, roztroušeně se vyskytující rozlitý druh heterobasidiomycetu rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Podobé tenké šedavomodravé voskovité plodnice má mnoho dalších heterobasidiomycetů a kornatcovitých hub, třeba mikroskopovat. Od dalších zástupců rodu dřevovník (Basidiodendron) se odlišuje zejména eliptickými sporami (10-11 x 6-7 μm), většina ostatní zástpuců rodu má spory široce eliptické až kulovité. Viž dřevovník Eyreův (Basidiodendron eyrei) a d. našedlý (Basidiodendron caesiocinereum) a další.
Basidiodendron cinereum Vinařice, potoční luh, opálená silná větev Salix alba, 27.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Basidiodendron cinereum NPP Peklo, mokřadní olšina, silně rozložený kmen Alnus, 30.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na dřevě jehličnanů, především smrku ve vyšších polohách. Dává přednost dřevu v počátečním stadiu rozkladu na rozdíl od běžného krásnorůžku lepkavého (Calocera viscosa). Obtížně rozlišitelný od krásnorůžku rohovitého (Calocera cornea), který se sporadicky též vyskytuje na dřevě jehličnanů, spolehlivě pouze mikroskopicky (k. rohovitý má spory (0-)1 septy, k. vidlený s (0-)1-3 septy).
Calocera furcata PR Kostelecké bory, reliktní bor, padlý kmen Pinus, 15.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Calocera furcata EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, kulturní smrčina, padlý kmen Picea, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Calocera furcata NP České Švýcarsko, Horní soutěska, inverzní smrčina, padlý kmen Piceae, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Calocera furcata Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, kmen Picea, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Irpex oreophilus
Méně hojná polokloboukatá ostnitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji krušiny, vrby, olše a břízy, s oblibou na vlhčích stanovištích ve středních až vyšších polohách. Podobná je bránovitka mléčná (Irpex lacteus) s většími a mohutnějšími plodnicemi a úplnou absencí přezek na hyfách. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Steccherinum oreophilum NPP Jestřebské slatiny, podmáčená smrčina, větev Frangula alnus, 3.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum PP Černovice, kulturní smíšený les, opadlá větev Populus tremula, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum PR Niva Doubravy, kulturní smrčina, větev Populus tremula, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum NPR Mohelenská hadcová step, potoční luh, větev Fraxinus, 18.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum (detail hymenia s patrnými cystidami) NPP Peklo, potoční luh, trčící větev Frangula, 5.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum Senomaty, křovité vrbičky, větev Salix, 10.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum NPP Jestřebské slatiny, podmáčená smrčina, větev Frangula alnus, 3.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Steccherinum oreophilum NPP Klokočka, mokřadní olšina, větev Frangula alnus, 27.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější (či spíše přehlížená?) jarní závojenka rostoucí na bazických půdách pod jilmy (a růžovitými dřevinami?), na mezích, lesních pláštích, v parcích apod. Pach okurkově-moučný. Podobných jarních závojenek je více, od častější závojenky podtrnky (Entoloma clypeatum) se pozná mj. slídovitě-vláknitým povrchem klobouku a jen nevýrazně hranatými sporami, taktéž hojná závojenka sadovka (Entoloma saepium) se odlišuje i tendencí dužniny k oranžovění. Pod jilmy na jaře roste i závojenka dubnová (Entoloma aprile). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Entoloma saundersii NPR Kněžičky, křovinatá stráň, sub Pyrus, Acer campestre, Ulmus, Prunus spinosa, 21.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma saundersii NPR Kněžičky, křovinatá stráň, sub Pyrus, Acer campestre, Ulmus, Prunus spinosa, 21.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
