Vzácnější kuřátka rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (buk) vzácně jehličnany (jedle). Odlišení od podobných žlutých druhů je problematické, neobejde se bez mikroskopu. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů v kategorii DD (druh s nedostatečně známým rozšířením).

Ramaria flava PR Pod Trlinou, květnatá bučina, sub Fagus, 13.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria flava Staré Ransko, květnatá bučina, sub Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria flava PR Pod Trlinou, květnatá bučina, sub Fagus, 13.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria flava Papradno [SK], jedlobučina, sub Abies, Picea, Fagus, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria flava Papradno [SK], jedlobučina, sub Abies, Picea, Fagus, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria flava Papradno [SK], jedlobučina, sub Abies, Picea, Fagus, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ramaria largentii s. auct.

Vzácná kuřátka rostoucí od léta do časného podzimu pod jehličnany (smrk, jedle). Význačná oranžověžlutými barvami bez fialových tónů a mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Ramaria luteoaurantiaca Staré Ransko, kulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria luteoaurantiaca Východná, Kundrátovo, [SK], zarostlé pastviny, sub Corylus, Picea, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria luteoaurantiaca Staré Ransko, kulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria luteoaurantiaca Plánička, mechatá smrčina, sub Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phellodon cyathiformis

Vzácnější lošákovitá houba rostoucí pod jehličnany (zejména smrkem), vzácněji i pod listnáči. Význačný subtilními plodnicemi a soustřednými kruhy na klobouku. Komplex více kryptických druhů. Lošáček Phellodon castaneoleucus pod listnáči má klobouk často červenohnědými tóny a světlý třeň. Lošáček čískovitý (Phellodon tomentosus s.str.) roste pod borovicí na kyselém podloží a je bez růžových tónů po usušení. Lošáček Phellodon dititomentosus roste pod smrkem na bázemi bohatých půdách a po usušení má růžové tóny. Viz dále lošáček statný (Phellodon confluens), l. černý (Phellodon niger s.l.) a l. tmavý (Phellodon melaleucus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Phellodon tomentosus (P. dititomentosus?) Staré Ransko, podmáčená smrčina, sub Picea, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon tomentosus (P. dititomentosus?) Staré Ransko, podmáčená smrčina, sub Picea, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Boletus rhodopurpureus

Vzácný hřib rostoucí od léta do počátku podzimu v teplejších oblastech pod listnáči, zejména duby. Povrch klobouku často charakteristicky hrbolkatý. Plodnice po otlačení a na řezu intenzivně modrá. Jedovatý. Na svých lokalitách se může velmi vzácně vyskytovat se svou xanthoidní formou (Imperator rhodopurpureus f. xanthopurpureus). Vemli podobný a obtížně rozlišitelný je výrazně teplomilný hřib měďový (Imperator luteocupreus), který má v mládí na klobouku chromově žluté tóny, míň hrboklatou pokožku klobouku, sytěji červené póry a o něco výraznější síťku někdy připomínající až hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus). Oba druhy jsou ale dosti proměnlivé. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh) a navržen v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Imperator rhodopurpureus Valy u Přelouče, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 6.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Imperator rhodopurpureus Valy u Přelouče, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 6.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Imperator rhodopurpureus Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Imperator rhodopurpureus Valy u Přelouče, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 6.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů. V rámci rodu význačná tlustými plodnicemi, přítomností hyfidií, absencí pravých cystid a relativně malými sporami a basidiemi. Mikroskopicky podobná kornatka sibiřská (Hyphoderma sibiricum) vytváří velmi jemné a tenké plodnice, kornatka krémověbílá (Hyphoderma cremeoalbum) mávětší spory a rovněž tenké plodnice.

Hyphoderma crassescens NP Šumava, U Kapličky (I. zóna), suťový les, kmínek jehličnanu (Abies?), 29.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější voskovka rostoucí od léta do podzimu na kyselých, živinami chudých trávnících či rašeliništích. Význačná suchým, plstatým až jemně šupinkatým kloboukem a sbíhavými lupeny. Velmi podobná voskovka vroubkovaná (Hygrocybe coccineocrenata) se odlišuje tmavými šupinkami na klobouku. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hygrocybe cantharellus PR Chvojnov, přechodové rašeliniště, 9.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí pod jehličnany, zejména pod smrkem na podmáčených až rašelinných půdách. Palčivá. Výtrusný prach bělavý. Dužnina křehká a vodnatá, klobouk červený, ale často s fialovými odstíny. Reakce na guajak slabá. Holubinka vrhavka (Russula emetica) roste na podobných stanovištích, má negativní reakci na gaujak a čistě červený klobouk. Holubinka šednoucí (Russula grisescens) je velmi podobná, odlišuje se šednoucím třeněm, sbíhavými lupeny a modrozelenou reakcí na guajak.

Russula aquosa Kamenná, Kamenská hora, kulturní smrčina, zrašelinělý příkop, sub Picea, Betula, 15.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Russula aquosa NP Šumava, Poledník, rašelinná smrčina, sub Picea, 28.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Biatorella resinae, Zithia resinae

Vřeckovýtrusá houba rostoucí na ztrvdlé míze jehličnanů, zejm. smrku, avšak i modřínu a borovice. Patrně není vzácná, ale přehlížená. Udává se jako lichenizovaný druh, avšak nevytváří žádnou organizovanou stélku. Komplex více kryptických druhů. Sarea difformis má tmavá, černavá apotecia. Rod Sarea je význačný ekologií a polysporickými vřecky.

Sarea resinae Adolfov, modříny lemující silnici, ztvrdlá míza na živém kmeni Larix, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Sarea resinae NP Šumava, U Kapličky (I. zóna), kulturní jehličnatý les, ztvrdlá míza na padlém kmeni Larix, 29.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Incl. Trametes velutina

Vzácnější jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Plodnice jsou dosti krátkověké, bývají záhy napadeny hmyzem. Význačná nezónovaným, či jen pouze naznačeně zónovaným, bělavým kloboukem. Taxonomicky nedořešená skupina, nejasná je hranice mezi T. pubescens a T. velutina. Podobná je běžná outkovka chlupatá (Trametes hirsuta) s odstále chlupatým kloboukem. Rovněž hojná outkovka pásovaná (Trametes ochracea) a o. pestrá (Trametes versicolor) se odlišují výrazně zónovaným kloboukem.

Trametes pubescens PR Žežulka, potoční luh, padlý kmen Alnus incana, 30.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Trametes pubescens PR Žežulka, potoční luh, padlý kmen Alnus incana, 30.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Trametes pubescens PR Žežulka, potoční luh, padlý kmen Alnus incana, 30.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácný rozlitý heterobasidiomycet rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, méně listnáčů. Význačný mikroskopickými znaky, zejména velkými, téměř kulovitými sporami cca 8-10 x 7.5-9 μm a velkými basidiemi 16-19 x 16-18 μm (rozměry se vztahují ke studovanému materiálu). Nejhojnější dřevovník na dřevě jehličnanů - d. našedlý (Basidiodendron caesiocinereum s.l.) má menší a ornamentované výtrusy.

Basidiodendron rimosum Vltavský luh, vlhký bor, větev Picea, 18.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména borovic. Od blízce příbuzné kostrovky krémové (Skeletocutis subincarnata) se (alespoň podle literatury) pozná pravidelnějšími póry a o něco většími, rohlíčkovitými výtrusy se dvěma kapénkami. Rozšíření vzhledem k záměně s k. krémovou je v ČR málo známo, ale měl by to být hojnější druh z dvojice. Kostrovka šedavá (Skeletocutis carneogrisea) a kostrovka beztvará (Skeletocutis amorpha) jsou běžné na borovicích, nicméně mají chrupavčitou vrstvu pod vrstvou rourek a kratší výtrusy.

Skeletocutis biguttulata Vltavský luh, vlhký bor, kmen Pinus sylvestris, 18.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis biguttulata Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, větev Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis biguttulata Vltavský luh, vlhký bor, kmen Pinus sylvestris, 18.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis biguttulata Rejštejn, kulturní bor, kmen Pinus sylvestris, 2.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis biguttulata NPR Břehyně-Pecopala, mladý bor, kmínek Pinus, 1.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis biguttulata NPR Břehyně-Pecopala, mladý bor, kmínek Pinus, 1.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná drobná číšovcovitá houba rostoucí na mechaté borce stromů a křovin. Význačný kromě ekologie i hnědými, téměř kulovitými a ornamentovanými výtrusy, které v dospělosti zbarvují i hymenium. Připomíná miniaturní plodnice mušlovky plstnaté (Schizophyllum amplum). Podobný číšovec bledý (Crepidotus pallidus) není vázaný na mechy, má menší a užší výtrusy a hyfy bez přezek. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Chromocyphella muscicola Spáleniště, suťový les, mechatá větev Sambucus racemosa, 20.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná závojenka rostoucí od léta do podzimu v opadu listnáčů a ze zbytků silně rozloženého dřeva. Význačná nesbíhavými lupeny, které jsou zprvu bělavé, pak růžové a nemají barevně lemované ostří, dále pak fialovým třeněm, který je zejména v horní polovině vláknitý, šupinkatým kloboukem, jenž má jen prchavé fialovomodré tóny, které se u dospělých plodnic rychle ztrácí, a hranatými (s 5-7 úhly) výtrusy. Pach zatuchlý. Přezky na hyfách a cheilocystidy přítomny. Existuje více podobných, obtížně rozlišitelných druhů. Závojenka dvoubarvá (Entoloma dichroum) má podobné výtrusy jako E. allochroum, avšak modrý a výrazněji šupinkatý třeň. Závojenka hnědofialová (Entoloma tjallingiorum) má méně hranaté a větší výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Entoloma allochroum Kyšperk, suťový les, silně rozložený kmen listnáče (Acer?), 13.7.2022, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma allochroum Spáleniště, květnatá bučina, v opadu a ze zbytků oddenků kapradin, sub Fagus, Picea, 20.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Xerocomus engelii, Xerocomellus engelii, Xerocomus communis, Xerocomus declivatum

Roztroušeně až hojně se vyskytující druh rostoucí pod listnáči (dub, lípa). Význačný oranžovými skvrnami v dužnině báze třeně, jen slabě modrající dužninou (zejména nad rourkami), negativní (hnědavou) reakcí na zelenou skalici, mikroskopicky pak neuťatými a nežíhanými výtrusy a širokými a hrubě inkrustovanými hyfami v pokožce klobouku. Hřib meruňkový (Rheubarbariboletus armeniacus) je podobný, ale pokožka klobouku má silnější tendenci k rozpraskávání, má šedozelenou reakci dužniny se zelenou skalicí a jemnější inkrustaci hyf v pokožce klobouku. Hřib červený (Hortiboletus rubellus) má pak užší hyfy v pokožce klobouku.

Hortiboletus engelii Ústí nad Labem, intravilán, sub Tilia, Syringa, Acer, 10.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hortiboletus engelii Ústí nad Labem, intravilán, sub Tilia, Syringa, Acer, 10.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hortiboletus engelii Deštná, dubohabřina, sub Quercus, Cerasus, Corylus, 10.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lactocollybia angiospermarum?

Nenápadná bělavá lupenatá houba rostoucí na dřevě a dřevních zbytcích, ve střední EVropě jen ve vytápěných sklenících apod. Rod Lactocollybia má převážně tropické rozšíření, v Evropě se vyskytují jen zavlečené druhy, které jsou si navzájem dosti podobné a popisy se mezi autory líší. Lactocollybia epia se vyznačuje zejména vřetenovitými až mandlovitými výtrusy a růstem na dřevě. Lactocollybia cycadicola je podobná, má mít více excentrický třeň, růst na cykasech a delší a zejména širší výtrusy. Vyobrazený sběr by ekologií odpovídal druhému druhu, nicméně výtrusy jsou menší a relativně užší. Pach zatuchle-spermatický. Lactocollybia liciosae (L. variicystis s. auct) má mít +- eliptické spory a zatuchle moučnou vůni.

Lactocollybia epia Lednice, vytápěný skleník, kmínek Cycadaceae?, 8.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Velmi drobná bedla rostoucí ve vyhřívaných sklenících a na podobných stanovištích se stabilní vysokou teplotou a vlhkostí. Význačná silnostěnnými válcovitými elementy v pokožce klobouku. Podobné a s obdobnou ekologií jsou bedly Lepiota pseudorubella a Lepiota rubrobrunnea, které se liší tvarem terminálních elementů v pokožce kloboku - první druh je má kyjovité až téměř kulovité, druhý vřetenovité. Druhy rodů Leucoagaricus a Leucocoprinus mj. nemají přezky na hyfách.

Lepiota rubella Lednice, vytápěný skleník, na zahradnickém substrátu, 8.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota rubella Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 27.12.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Collybiopsis luxurians

Vzácná penízovka rostoucí od jara do podzimu trsnatě na dřevní štěpce, mulčovací kůře, zbytcích dřeva, kompostu, někdy (zdánlivě?) ze země, zpravidla na člověkem ovlivněných stanovištích (parky, skleníky).

Gymnopus luxurians Teplice, botanická zahrada, studený skleník, sub Gunnera, 5.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Drobná a patrně přehlížená helmovka rostoucí na dřevě, kůře a opadu různých dřevin, často vrb a olší. Význačná terčíkem na bázi plodnice a drobnými osténky pokrývajícími klobouk. Helmovka deskovitá (Mycena stylobates) je zpravidla větší, má osténky jen na vrcholu klobouku, rýhovaný bazální disk a pod mikroskopem jiný typ cheilocystid. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Mycena tenuispinosa Šanov, potoční luh, borka větve Salix, 3.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena tenuispinosa (detail klobouku a bazálního disku) Šanov, potoční luh, borka větve Salix, 3.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Dřevomor rostoucí na mrtvém dřevě olší (Alnus) a bříz (Betula). Od velmi podobného dřevomoru hnědého (Hypoxylon fuscum) se pozná fialovými barvivy, které se louhují do roztoku KOH a drobnějšími výtrusy. Další druhy s fialovými louhovatelnými barvivy jsou např. dřevomor fialový (Hypoxylon vogesiacum) či dřevomor tenký (Hypoxylon submonticulosum). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Hypoxylon fuscoides NPP Peklo, mokřadní olšina, větev Alnus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon fuscoides Mělnická Vrutice, mokřadní olšina, větev Alnus, 27.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon fuscoides PR Neratovské louky, potoční luh, větev Alnus, 24.4.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon fuscoides PR Mokřady horní Liběchovky, potoční luh, trčící větev na padlém kmínku Alnus glutinosa, 6.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon fuscoides (barviva v KOH), Sokolov, výyska Antonín, 28.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pyrenomycet tvořící stromata na čerstvě odumřelém dřevě listnáčů (dub, buk, líska aj.). Teplomilný druh, v ČR poprvé zaznamenaný v r. 2015. V jižní Evropě působí hospodářské škody - způsobuje odumírání stromů (charcoal disease), např. dubů korkových. Podobná je káčovka penízková (Biscogniauxia nummularia) vázaná na buk, která se odlišuje méně vystouplými ostiolami a menšími sporami. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Biscogniauxia mediterranea Vinařice, Teplá stráň, vápnomilná bučina, větev Fagus, 8.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia mediterranea PR Libochovka, květnatá bučina, větev Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia mediterranea PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, větev Corylus, 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia mediterranea Vinařice, Teplá stráň, vápnomilná bučina, větev Fagus, 8.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia mediterranea PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, větev Corylus, 2.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia mediterranea PR Libochovka, květnatá bučina, větev Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia mediterranea NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, větev Fagus, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia mediterranea NP České Švýcarsko, Mezní louka, spáleniště po acidofilní bučině, stojící mrtvý kmen Fagus, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mycena tenerrima

Drobná helmovka rostoucí vzácně od pozdního jara do podzimu na lískových oříšcích. Význačná terčíkem na bázi třeně, ekologií a mikroskopickými znaky. Někteří autoři ji považují za totožnou s helmovkou přeútlou (Mycena tenerrima).

Mycena nucicola Broumov, Rožmitál, úvoz lesní cesty, oříšek Corylus avellana, 7.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phanerochaete binucleospordida, Phanerochete conifericola, Phanerochaete velutina var. cremicolor

Hojná kornatcovitá houba z komplexu kůrovky smetanové (Phanerochaete sordida), od které nebyla dlouho odlišována. Od té se pozná pozitivní (červenou) reakcí na roztok KOH a drobnými rozdíly v mikroskopických znacích. Plodnice se po delší době uchovávání v herbáři zbarvují do oranžova. Roste na dřevě listnáčů i jehličnanů, zpravidla ve vyšších polohách.

Phanerochaete alnea PP Tiské stěny, březina, ležící kmen Betula, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phanerochaete alnea Labský důl - Navorská jáma, lavinový svah, větev Salix sp., 21.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Asi nejhojnější "květináčová bedla" - původem tropický druh, který se v mírném pásmu vyskytuje ve vyhřívaných prostorech - sklenících, květináčích v domech apod. Podobných žlutých druhů vyskytujících se na obdobných stanovištích je však více, viz např. bedla omytá (Leucocoprinus straminellus).

Leucocoprinus birnbaumii Teplice, botanická zahrada, květináč, sub Musa sp., 27.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Vanderbylia fraxinea, Fomes cytisinus

Vzácný víceletý choroš vyskytující se v lužních lesích a parcích na bázi živých i mrtvých listnáčů, nejčastěji jasanu a akátu, ale i na dalších dřevinách. Teplomilný druh, z ČR známý téměř výhradně jen z Moravy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Perenniporia fraxinea PR Litovelské luhy, báze Fraxinus, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia fraxinea Veselí nad Moravou, zámecký park, pařez Quercus, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia fraxinea PR Litovelské luhy, báze Fraxinus, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia fraxinea Veselí nad Moravou, zámecký park, pařez Quercus, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia fraxinea PR Litovelské luhy, báze Fraxinus, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia fraxinea (řez plodnicí) PR Litovelské luhy, báze Fraxinus, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Perenniporia fraxinea (detail rourek) PR Litovelské luhy, báze Fraxinus, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Scutellinia crucipila

Vřeckovýtrusá houba nepříliš vzácně rostoucí od pozdního jara do podzimu na holé vlhké půdě, na lesních cestách, při březích potůčků apod., vzácně i na spáleništích. Druh makro- i mikroskopickými znaky na pomezí mezi rody Cheilymenia a Scutellinia.

Cheilymenia crucipila Veselí nad Moravou, zámecký park, obnažená půda s pilinami, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cheilymenia crucipila Veselí nad Moravou, zámecký park, obnažená půda s pilinami, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.:  Grandinia pilaecystidiata, Hyphodontia pilaecystidiata, Deviodontia pilaecystidiata, Odontia pilaecystidiata

Vzácná kornatcovitá houba s ostnitým až lopatkovitým hymenoforem rostoucí na mrtvém, silně rozloženém dřevě vrb, často v dutinách, někdy i živých stromů. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopickými znaky, zejména nápadnými hlavatými cystidami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Kneiffiella pilaecystidiata PR Mokřady dolní Libechovky, potoční luh, silná trčící větev Salix 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella pilaecystidiata PR Mokřady dolní Libechovky, potoční luh, silná trčící větev Salix 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella pilaecystidiata NPR Čertoryje, potoční luh, dutina Salix, 10.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Plodnice po otlačení červenají. Taxonomicky nedořešená skupina, viz chlupáček svazčitý (Lachnum fasciculare) s kratšmi a užšími parafýzami s hnědavými olejovitými inkluzemi.

Lachnum crataegi NPR Čertoryje, dubohabřina, větev Crataegus, 10.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná hvězdovka rostoucí v řídkých lesích či pod solitérními listnáči v teplejších oblastech na úživnějších půdách, často na synantropních stanovištích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Geastrum coronatum Blíževedly, Skalka, ruderalizovaný borový lesík, sub Robinia, Pinus, Betula, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum coronatum Blíževedly, Skalka, ruderalizovaný borový lesík, sub Robinia, Pinus, Betula, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum coronatum (detail obústí) Blíževedly, Skalka, ruderalizovaný borový lesík, sub Robinia, Pinus, Betula, 8.10.2022,, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum coronatum (loňské plodnice) PP Vojenské cvičiště Bzenec, fragment jaseniny, sub Fraxinus, Tilia, 9.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Sepedonium microspermum

Vřeckovýtrusá houba parazitující na plodnicích hřibovitých hub. Obvykle se nalézá pouze v zlatožlutém prašnatém anamorfním stadiu (Sepedonium microspermum), které je obtížně rozlišitelné od nedohubu zlatovýtrusého (Hypomyces chrysospermus). Spolehlivě se oba druhy dají rozlišit jen na základě pohlavní fáze (velikost askospor), která se však vyskytuje jen dosti vzácně.

Hypomyces microspermus PR Kolébky, tvrdý luh, stará plodnice Xerocomellus sp., 9.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces microspermus PR Kolébky, tvrdý luh, stará plodnice Xerocomellus sp., 9.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ceriporia metamorphosa

Vzácný rozlitý jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Význačná přítomností oranžové prašnaté nepohlavní fáze v blízkosti pohlavní (pórnaté) plodnice s velkými nepravidelnými póry a mikroskopickými znaky. V případě, že nepohlavní fáze není přítomna, může připomínat některé druhy ostropórek (Oxyporus), od těch se ale odlišuje válcovitými až alantoidními sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Riopa metamorphosa NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, opadlá větev Fagus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Riopa metamorphosa NPR Čertoryje, dubohabřina, pařízek Quercus, 10.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Riopa metamorphosa Kyšperk, acidofilní bučina, padlý kmen Quercus, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová