Vzácnější bedla rostoucí od pozdního léta do podzimu v listnatých lesích, především na živinami a bázemi bohatších půdách. Druh význačný olivovým středem klobouku. Spory eliptické, pokožka kloboku typu trichoderm. Další bedly se zelenavými tóny na klobouku jsou výrazněji a více jednolitě zbarvené: bedla šedozelenavá (Lepiota griseovirens) a b. Grangeova (Lepiota grangei). Bedla štětinkatá (Lepiota echinella) nemá na klobouku olivové tóny a má menší spory. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Lepiota forquignonii NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Fagus, 16.10.2024, (c) Lucie Zíbarová