Syn.: Hygrophorus ligatus s. auct.

Vzácná šťavnatka rostoucí na podzim pod borovicí na bázemi bohatších půdách. Od podobných druhů se pozná slizovitým prstenem na třeni (který však může v dospělosti mizet) a ekologií. Celá plodnice slizká, klobouku uprostřed naokrovělý. Pach nevýrazný. Štavnatka smrková (Hygrophorus piceae) je víceméně čistě bílá, má klobouk z vlhka pouze lepkavý a rychle osychající a roste pod smrkem. Velmi vzácná šťavnatka krémová (Hygrophorus subviscifer) má lupeny se šedohnědým odstínem, obvykle tmavší než klobouk, který je jen lepkavý a nemá slizovitý prsten; roste pod smrkem pod bázemi bohatších půdách. Štavnatka Karstenova (Hygrophorus karstenii) má lupeny se zprvu nažloutlým v dospělosti až broskvově oranžovým odstínem a lepkavý, nikoli slizký klobouk, roste pod různými jehličnany spíše na kyselých půdách. Šťavnatka Quelétova (Hygrophorus queletii) má jen lepkavý klobouku, nažloutlé lupeny, chybí ji slizovitý prsten a roste pod modříny. Štavnatky z okruhu š. slonovinové (Hygrophorus eburneus) mají výrazný aromatický pach, chybí jim slizovité velum a rostou pod listnáči. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Hygrophorus gliocyclus PR Miletínky, hadcový bor, sub Pinus, Picea, 27.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus gliocyclus Nepomyšl, kulturní bor, sub Pinus, Crataegus, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová