Velmi hojná vláknice rostoucí pod listnatými (bříza, osika, vrba jíva) a jehličnatými (borovice) dřevinami, na narušených (okraje cest) a časně sukcesních stanovištích na surových minerálních kyselých (vyhýbá se bázím) půdách s chybějící či tenkou vrstvou humusu. Dobře poznatelná podle úzkých a hladkých spor. Komplex více druhů, vláknice moravská (Inocybe moravica) by se měla odlišovat nikoli bělavou ale šedavou velipellis, více šupinatým kloboukem, širšími a méně uniformními sporami a kratšími kaulocystidami. Inocybe helobia drobnějšími plodnicemi, hladším povrchem klobouku a sporami se zvlněnými či hranatým profilem a kratšími hymeniálními cystidami. Další podobné druhy jsou např. Inocybe pluppiana a I. impexa. Taxonomie stále neustálená.

Inocybe lacera agg. NPR Břehyně-Pecopala, boreokontinentální bor, lesní cesta, sub Betula, Pinus, 11.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lacera agg. NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, sub, Betula, populus tremula, Pinus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lacera agg. NPP Jestřebské slatiny, mladá vlhká smrčina, vyschlý odvodňovací příkop, sub Picea, Betula, 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lacera agg. Lítovská výsypka, sub Pinus, 10.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe lacera agg. (helobia?) Tušť, pískovna, nálet borovice, sub Pinus, 11.9.2010, (c) Lucie Zíbarová