Syn.: Amanita echinocephala

Roztroušeně se vyskytující druh muchomůrky rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (dub, hab, líska, lípa, buk), zpravidla na těžších půdách bohatších na báze. Vyskytuje se nejen v lesích, ale s oblibou i v parcích, stromořadích nebo na hřibitovech. Snadno poznatelný druh pro nepříjemný pach a jehlancovité bradavky. Viz muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Amanita solitaria NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, 30.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria Dlouhopolsko, intravilán, parčík, sub Pinus, Tilia, 18.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria Ústí nad Labem - Klíše, zahrada, sub Tilia, 1.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria Ústí nad Labem - Klíše, zahrada, sub Tilia, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria EVL Vrbka, Quercion pubescenti-petrae, sub Quercus, Crataegus, 15.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, Tilia, 22.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria EVL Vrbka, výsadba lípy, sub Tilia sp., 15.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Amanita solitaria EVL Evaňská rokle, Quercion pubescenti-petrae, sub Quercus, 7.9.2010, (c) Lucie Zíbarová