Z našich pěti druhů václavek (Armillaria) s prstenem se jedná o nejvýrazněji teplomilný druh. Roste na podzim ze dřeva listnáčů v teplomilných doubravách a lužních lesích. Prsten blanitý, klobouk v mládí s olivovými barvami s jemnými, olysávajícími šupinkami, bazidie bez přezek na bázi. Jště výrazněji teplomilná je václavka bezprstenná (Armillaria socialis), bez prstenu a v ČR jen na Moravě. Viz václavka severská (Armillaria borealis), v. smrková (Armillaria ostoyae), v. hlíznatá (Armillaria gallica) a v. cibulkotřenná (Armillaria cepistipes). Václavka bažinná (Armillaria ectypa) roste na zemi mezi rašeliníkem a nemá prsten.

Armillaria mellea PR Holý vrch, dubohabřina, kořeny listnáče, 14.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Armillaria mellea NPR Malý a Velký Štít, teplomilná doubrava, pařez listnáče (Carpinus?), 18.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Armillaria mellea NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, báze pahýlu Fagus, 29.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Armillaria mellea CHÚ Sihoť [SK], tvrý luh, silně rozložený kmen listnáče, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Armillaria mellea CHÚ Sihoť [SK], tvrý luh, silně rozložený kmen listnáče, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová