Syn.: Amania inaurata, Amanita strangulata s. auct.

Vzácnější (byť místy hojnější) muchomůrka bez prstenu (pošvatka) rostoucí od časného léta do počátku podzimu pod listnáči (vzácně i pod jedlí) v teplomilných doubravách a dubohabřinách, především na bazickém substrátu, v nižších, teplejších polohách. V rámci podrodu Amanitopsis (pošvatka) tvoří poměrně velké plodnice. Význačná šedým, dosti křehkým velem (složené převážně z kulovitých buněk), které tvoří na klobouku bradavky a na bázi třeně příčné pásky na místě pochvy, třeň po poranění tmavne. Spory kulovité, neamyloidní. Středomořská muchomůrka Amanita meridioceciliae je makroskopicky i mikroskopicky téměř totožná. Podobné druhy: muchomůrka šedopochvá (Amanita submembranacea) ve vyšších polohách pod buky(?) a smrky na kyselých půdách, muchomůrka Amanita olivaceogrirsea podobná předchozí, ale pod listnáči, m. olšová (Amanita friabilis) pod olšemi - obě s podobně křehkým charakterem vela víceméně šedavé barvy; m. Beckerova (Amanita beckeri), taktéž s křehkým velem, ale okrovějícími bradavkami, m. šedožlutavá (Amanita lividopallescens) s bělavým velem a dobře vyvinutou pochvou. Nicméně pošvatky jsou taxonomicky značně nedořešená skupina s velkým množstvím špatně poznatelných a nepopsaných druhů. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh).

Amanita ceciliae Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, sub Tilia, Picea, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Amanita ceciliae Kobeřice u Brna, teplomilnáí doubrava, sub Quercus, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Amanita ceciliae Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, sub Tilia, Picea, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Amanita ceciliae Velké Karlovice, kulturní jehličnatý les, sub Abies, Picea, 29.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Amanita ceciliae Kobyla, dubohabřina, sub Quercus, Carpnius, Fagus, Crataegus, 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

Amanita ceciliae Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Carpinus, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová