Stromata této vřeckovýtrusé houby lze nalézt po celý rok na poměrně čerstvě odumřelém dřevě buku (Fagus), houba žije však jako endofyt uvnitř živých rostlinných pletiv, přechod k saproparazitickému způsobu života může způsobit například stres hostitelské dřeviny. Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh, spíše v teplejších oblastech na vysychavých půdách. Pravděpodobně slabý parazit, který se aktivuje vodním stresem. Výtrusy tmavě hnědé, s klíční štěrbinou po celé délce spory. Podobná káčovka střemchová (Biscogniauxia granmoi) roste na dřevinách z rodu Prunus (zejm. střemcha). Podobné plodnice tvoří i káčovka šedoliláková (Biscogniauxia cinereolilacina) na lípě (Tilia) a káčovka středomořská (Biscogniauxia mediterranea) na různých dřevinách (dub, líska, buk) s výrazněji vystouplými ostiolami a většími sporami. Při nezkušenosti může být zaměněna za zástupce rodu korovitka (Diatrype), vzhledem k substrátu (buk) především za korovitku bukovou (Ditarype decorticata) s nepravidelnými a neohraničenými plodnicemi nebo mohem menší korovitku trečovitou (Ditarype disciformis), tyto však mají pod mikroskopem alantoidní okrověžluté výtrusy.

Biscogniauxia nummularia NPR Břehyně-Pecopala, větev Fagus, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia nummularia PR Libochovka, květnatá bučina, větev Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia nummularia NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, větev Fagus, 26.4.2012, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia nummularia PR Kozinecká stráň, vápnomilná bučina, větev Fagus, 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia nummularia PR Kozinecká stráň, vápnomilná bučina, větev Fagus, 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová