Roztroušeně se vyskytující podzemka rostoucí pod smrky, především ve vyšších polohách. Nejčastěji lze na plodnice narazit při lesních cestách a pěšinách. Patrně nejhojnější zástupce rodu u nás. Oříškovec Tulasneův (Hydnotrya tulasnei), od kterého nebyl dlouho odlišován, roste pod listnáči (případně borovicí) a liší se mikroskopicky převážně biseriátními vřecky (oříškovec Bailův je má převážně uniseriátní).

Hydnotrya baillii Krásná, Travný, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, sub Picea, 21.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hydnotrya baillii Krásná, Travný, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, sub Picea, 21.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Gerhardtia incarnatobrunnea, Calocybe borealis, Calocybe ciivilis

Vzácnější drobnější čirůvka rostoucí od pozdního léta do podzimu pod jehličnany (smrk, borovice) na živinami chudých půdách, často na lokalitách s dalšími vzácnými druhy (čirůvky, lošáky). Pach nevýrazný nebo slabě moučný. Mikroskopicky význačná absencí přezek na hyfách, siderofilními granulemi v bazdiích a bradavčitými eliptickými až téměř válcovitými sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh). Někdy až překvapivě podobně může vypadat penízovka prodloužená kroucená (Rhodocollybia prolixa var. distorta) rostoucí na obdobných stanovištích s ostrým hrbolem na klobouku a neornamentovanými téměř kulovitými sporami.

Gerhardtia borealis PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 6.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Gerhardtia borealis PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 6.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (borovice, smrk), vzácně i listnáčů. Mikroskopicky význačný cystidami zakončenými "střapatými agregáty" krystalků a asymetricky ztlustlou stěnou. Spory alantoidní. Z hymenia této houby byl popsán parazitický heterobazidiomycet Colacogloea allantospora. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Tubulicrinis calothrix PP Deštěnské pastviny, dubohabřina, větev Pinus, 10.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tubulicrinis calothrix (cystidy, 5% KOH, 1000x), 30.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius paragaudis subsp. oenochelis

Pavučinec rostoucí ve vyšších polohách pod jehličnany, zejména smrkem na vlhkých kyselých půdách. Rozšíření v ČR málo známo. Velum hnědorůžové. Bez fialových tónů v lupenech a dužnině třeně. Spory široce vejčité až téměř kulovité 8.5-9.5 x 6-7 μm. Existuje více podobných druhů s červenavým velem a ± téměř kulovitými sporami (např. Cortinarius paragaudis) obvykle mají menší spory. Viz pavučinec náramkovitý (Cortinarus armillatus) se živě oranžovým velem a eliptickými sporami.

Cortinarius luteo-ornatus Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius luteo-ornatus Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius luteo-ornatus (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadný pyrenomycet rostoucí na odumřelých větvičkách dříšťálu (Berberis).

Diaporthe detrusa Kobyla, lesní lem, větvička Berberis, 25.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Diaporthe detrusa Kobyla, lesní lem, větvička Berberis, 25.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Diaporthe detrusa Kobyla, lesní lem, větvička Berberis, 25.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Diaporthe detrusa Kobyla, lesní lem, větvička Berberis, 25.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Podostroma leucopus, Trichoderma leucopus

Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí v opadu a mechu pod jehličnany (smrk, modřín), často ve společnosti lopatičky kyjovité (Spathularia flavida). Askospory i konidie hyalinní. Fertilní část zřetelně oddělená, po usušení neměnící výrazně barvu. Patrně nejhojnější kyjovenka v ČR. Podobná kyjovenka bělonohá (Hypocrea alutacea), za kterou byla dlouho zaměňována, tvoří stromata na dřevě listnáčů a má anamorfu se zelenými konidiemi. Hypocrea seppoi roste též v opadu, ale perithecia sbíhají na třeň, stromata se po usušení zbarvují do okrova. Hypocrea nybergiana tvoří až 10 cm vysoká stromata se sytě zbarvenou fertilní částí (červeno- až oranžově hnědou), roste v opadu v severní Evropě.

Hypocrea leucopus Prunéřov, rekultivovaná výsypka, sub Betula, Larix, soc. Spathularia flavida, 22.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea leucopus Tschierv [CH], horská smrčina, sub Picea, Larix, 8.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea leucopus Tschierv [CH], horská smrčina, sub Picea, Larix, 8.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, ve střední Evropě převážně ve vyšších polohách. Od ostatních druhů rodu se pozná eliptickými sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Athelopsis subinconspicua PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Athelopsis subinconspicua NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, kmen Picea, 5.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Athelopsis subinconspicua PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, padlý kmen Populus, 18.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Athelopsis subinconspicua PR Na Skalách, acidofilní bučina, kmen Picea, 12.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, spíše v nižších polohách. V rámci rodu význačný elipsoidními až vejčitými, velmi jemně bradavčitými sporami a hladkými či nanejvýš jemně ornamentovanými hyfami v subikulu. Skupina pavučiníků s relativně drobnými eliptickými až vejčitými sporami je komplikovaná a patrně vyžaduje revizi. Pavučiník ojíněný (Botryobasidium pruinatum) je velmi podobný, odlišuje se výrazně ornamentovanými hyfami v subikulu. Botryobasidium asperulum má zřetelněji ornamentované spory.

Botryobasidium laeve PR Království, dubohabřina, ležící větev Quercus, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Scutellinia badioberbis s. auct.

Málo známý druh kosmatky rostoucí na mrtvém dřevě, pravděpodobně častěji v zachovalých lesích.

Scutellinia cf. colensoi PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Acer pseudoplatanus, 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Scutellinia cf. colensoi (spory, cotton blue, 1000x), 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, ale i řapících kapradin a různém jiném detritu. V rámci rodu význačná hladkým hymeniem, ventrálně konkávními bradavčitými sporami a přítomností nepohlavního stadia. Kornatec hladký (Trechispora laevis) a kornatec dimitcký (Trechispora dimitica) mají podobné spory, ale menší, obě nemají nepohlavní stadium a u T. dimitica jsou navíc v subikulu skeletové hyfy a na hyfách přítomné hojné jehlicovité krystalky. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Trechispora caucasica PR Království, tvrdý luh, kmen Alnus, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadný pavučinec z podrodu Telamonia (telamonka, pásenka) rostoucí v jehličnatých lesích pod jehličnany (borovice) na chudých kyselých půdách, často ve společnosti lišejníků. Pach nevýrazný. Patří do skupiny druhů (dále C. sordidemaculatus, C. anisatus) s tendencí k černání, hlíznatým třeněm a malými sporami, v rámci níž je význačný plodnicemi se sytějšími červenohnědými tóny a mikroskopicky slabě a pravidelněji ornamentovanými sporami se zaobleným apexem. Cortinarius sordidemaculatus má tlumenější barvy a roste se smrkem na živinami o něco bohatších půdách.

Cortinarius neofurvolaesus Světlík, kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Syn.: Cortinarius subdecoloratus

Pavučinec z podrodu Phlegmacium rostoucí v jehličnatých i smíšených lesích, často svazčitě. Opomíjený druh, rozšíření nedostatečně známé. Z příbuzných druhů viz např. pavučinec páchnoucí (Cortinarius olidus), p. mokravěslizký (Cortinarius papulosus), Cortinarius luteobrunnescens p. zlatohnědý (Cortinarius percomis). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cortinarius ochraceobrunneus NP Šumava, Povydří, rašelinná smrčina, sub Picea, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

= Cortinarius flos-paludis s. Cortinarius Flora Photographica?

Nedávno popsaný pavučinec z podrodu Telamonia (telamonka, pásenka) rostoucí pod jehličnany (smrk, jedle) na vlhkých stanovištích, často v rašeliníku. Rozšíření málo známo, vyskytuje se v Evropě i Severní Americe, dříve byl některými autory označován jako Cortinarius flos-paludis. Třeň bývá typicky vřetovitý. Druh byl popsaný na základě molekulárních znaků bez zásadní snahy o morfologické vymezení vůči příbuzným taxonům.

Cortinarius sphagnoravus NPR Velká Niva, rašelinný bor, sub Betula, Pinus, Picea, 29.9.2020, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius sphagnoravus NP Šumava, Povydří, rašelinná smrčina, sub Picea, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius sphagnoravus NP Šumava, Povydří, rašelinná smrčina, sub Picea, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Syn.: Protocrea stipata, Hypocrea stipata

Vřeckovýtrusá houba rostoucí na větvičkách listnáčů i jehličnanů či různém detritu, je možné, že parazituje na některých dřevních houbách. Přehlížený druh. Rod Arachnocrea je význačný pavučinovitým subikulem a kuželovitými sporami dozrávajícími ve vřecku po dvou. Uvedený v Červeném seznamu (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Arachnocrea stipata NPR Velká niva, kulturní smrčina, hromada smrkových větví, větev Picea, 13.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Arachnocrea stipata NPR Velká niva, kulturní smrčina, hromada smrkových větví, větev Picea, 13.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Arachnocrea stipata (spory ve vřeckách, H₂O, 1000x), 13.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Drobná helmovka rostoucí na (často mechaté) kůře živých i nedávno odumřelých listnáčů, převážně během chladnějších období bohatých na srážky. Velmi podobná helmovka přeútlá (Mycena tenerrima) se odlišuje zřetelněji vytvořenými diskem na bázi třeně, ale zejména mikroskopicky: eliptickými sporami (téměř kulovité u M. corynephora), hladkými kaulocystidami a cheilocystidami obvykle s dlouhým zobánkem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Mycena corynephora PR Království, tvrdý luh, borka stojícího mrtvého kmene Fraxinus, 28.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena corynephora PR Království, tvrdý luh, borka stojícího mrtvého kmene Fraxinus, 28.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena corynephora EVL Království, tvrdý luh, borka padlého mechatého kmene Alnus, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena corynephora NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, opadlá borka Quercus, 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Mycena corynephora EVL Království, tvrdý luh, borka padlého mechatého kmene Alnus, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena corynephora Topoľové hony, tvrdý luh, mechatá borka na živém kmeni Quercus, 10.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycena corynephora NPR Libický luh, tvrdý luh, borka ležící větve Tilia, 3.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mycena corynephora (kaulocystidy, Congo red, 1000x), 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Nedávno popsaný druh závojenky rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (smrk, jedle), patrně spíše ve vyšších polohách a zachovalejších lesích. Klobouk často s drobnými šupinkami. Pach nevýrazný. Pokožka klobouku s cytoplazmatickým i inkrustujícím pigmentem, spory heterodiametrické. Podobná závojenka Entoloma fernandae se liší růstem na zemi a menšími výtrusy. Viz např. i Entoloma xanthocaulon a Entoloma defibulatum. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Entoloma piceinum PR Zemská brána, potoční luh, silně rozložený kmen listnáče, 14.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma piceinum PR Zemská brána, potoční luh, silně rozložený kmen listnáče, 14.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Nápadný a těžko zaměnitelný druh muchomůrky rostoucí od léta do časného podzimu v teplomilných doubravách na kyselém i bazickém podloží. Českou republikou probíhá severní hranice jejího areálu, vyskytuje se tak jen v nejteplejších oblastech - v Čechách jen velmi ojediněle, na Moravě je o něco málo hojnější, zvláště v okolí Brna. V jižní Evropě jde o hojně sbíraný a konzumovaný druh, v ČR je ji však, vzhledem k vzácnosti, nutno chránit. I proto se jedná o zvláště chráněný druh podle vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb. (kriticky ohrožený druh), zároveň uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a zůstává mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích. Viz muchomůrka červená (Amanita muscaria) a m. královská (Amanita regalis).

Amanita caesarea Brno, acidofilní teplomilná doubrava, sub Quercus, 9.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Amanita caesarea Brno, acidofilní teplomilná doubrava, sub Quercus, 9.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Amanita caesarea Brno, acidofilní teplomilná doubrava, sub Quercus, 9.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů i listnáčů. Druh s celosvětovým rozšířením, pro nenápadnost pravděpodobně přehlížený. Vyobrazený materiál se odlišoval převážně bisporickými bazidiemi, skupina by patrně vyžadovala taxonomickou revizi.

Basidiodendron radians aff. PR Sedloňovský vrch, horská polokulturní smrčina, větev Picea, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Vřeckovýtrusá houba rostoucí v proudící vodě na vlhkém dřevě vyšších poloh. Vřecka i medulla neamyloidní, výtrusy spirálovité, nerozpadající se. Forma fiscella se liší kratšími výtrusy. Taxonomicky komplikovaná skupina, viz např. nehojnější druh s plodnicemi bez dlouhé stopky - míhavka žlutozelená (Vibrissea flavovirens).

Vibrissea filisporia PR Sedloňovský vrch, luční prameniště, větev Picea, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Vibrissea filisporia PR Sedloňovský vrch, luční prameniště, větev Picea, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cytospora tiliae, Amphiporthe hranicensis, Cryptodiaporthe hranicensis, Diaporthe hranicensis

Drobný pyrenomycet s pertihecii zanořenými v kůře lip. Rozšíření málo známo, patrně značně přehlížená.

Amphiporthe tiliae Stěžery, intravilán, trčící větev Tilia, 25.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Amphiporthe tiliae Stěžery, intravilán, trčící větev Tilia, 25.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Amphiporthe tiliae Stěžery, intravilán, trčící větev Tilia, 25.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus trisporus

Vzácný hnojník rostoucí na trusu býložravců. Význačný silnou nepříjemnou chemicko-kvasnicovou vůní (podobně jako příbuzný hnojník omamný - Coprinopsis narcotica) a zejména mikroskopicky - bazidiemi jen se třemi sterigmaty.

Coprinopsis trispora PR Hraniční louka, vlhká pcháčová louka, trus býložravce, 3.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná či přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě jehličnanů v horských potůčcích. Od podobných druhů rodu se odlišuje mikroskopickými znaky a ekologií.

Lasiobelonium pseudocorticale (ex situ) PR Pod Vrchmezím, smrkobukový les, dřevo jehličnanu v potoce, 12.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phellinidium pouzarii

Dosti vzácný rozlitý víceletý choroš rostoucí na padlých kmenech mohutných jedlí v zachovalých pralesovitých porostech. Plodnice se nezřídka vyskytují na řezných plochách kmenů. Význačný silným nasládlým pachem, který může být za příhodných podmínek cítit až na několik metrů. Viz ohňovec rezavohnědý (Phellinus ferrungineofuscus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Phellinus pouzarii NPR Salajka, jedlobučina, řezná plocha kmene Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus pouzarii NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus pouzarii NPR Salajka, jedlobučina, řezná plocha kmene Abies, 21.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus pouzarii NPR Salajka, jedlobučina, řezná plocha kmene Abies, 21.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná drobnější vřeckovýtrusá houba rostoucí od časného léta do podzimu ve smrčinách vyšších poloh. Způsob výživy není zcela znám, pravděpodobně parazituje na kořenech smrků. Patří do primitivní skupiny (Taphrinomycotina), dosti vzdálené naprosté většině ostatních vřeckovýtrusých hub tvořících plodnice. S tím souvisí například i absence parafýz v hymeniu (theciu). Podobné, avšak zcela nepříbuzné jsou lopatička kyjovitá (Spathularia flavida) mj. s většími plodnicemi a jehlicovitými, příčně septovanými sporami či čapulka bahenní (Mitrula paludosa) na zbytcích vegetace ve vodě a s většími, téměř válcovitými sporami. Oba tyto druhy mají samozřejmě v hymeniu parafýzy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Neolecta vitellina Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Neolecta vitellina Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Neolecta vitellina Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Neolecta vitellina Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, 21.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Neolecta vitellina Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Neolecta vitellina Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Neolecta vitellina Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Neolecta vitellina Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Neolecta vitellina (vřecka, H₂O, 1000x), 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující podzemka rostoucí pod jehličnany (smrk, jedle) na vápníkem bohatších půdách. Od ostatních druhů rodu Hysterangium se pozná okrovkou převážně s kulovitými buňkami a spíše menšími sporami (12-14 x 4-5 μm u vyobrazeného materiálu). Nejbližším druhem je H. coriaceum se sporami kratšími než 12 μm. Loupavka výběžkatá (Hysterangium stoloniferum) a loupavka ledvinitá (Hysterangium nephriticum) mají naopak spory větší (> 16 μm). Ostatní druhy rodu mají okrovku z vláknitých buněk.

Hysterangium crassum Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hysterangium crassum Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hysterangium crassum (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Diaporthe tessella, Valsa tesella, Engizostoma tessellum, Diaporthe glyptica

Drobná vřeckovýtrusá houba tvořící perithecia pod kůrou vrb. Význačná stromaty obkrouženými nápadnou černou linkou a velmi velkými dvoubuněčnými sporami (ca 45-65 x 8-11 μm). Rozšíření v ČR málo známo, patrně se jedná spíše o vzácnější (horský?) druh. Allantoporthe decedens roste na lísce a má menší spory.

Allantoporthe tessella Staré Hamry, křoviny při okraji silnice, větev Salix, 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Allantoporthe tessella Staré Hamry, křoviny při okraji silnice, větev Salix, 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Allantoporthe tessella Staré Hamry, křoviny při okraji silnice, větev Salix, 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Allantoporthe tessella Staré Hamry, křoviny při okraji silnice, větev Salix, 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Allantoporthe tessella Staré Hamry, křoviny při okraji silnice, větev Salix, 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Allantoporthe tessella (spory, H₂O, 1000x), 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Dacrymyces phragmitis

Drobná nepohlavní vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých stéblech travin, nejčastěji rákosu (Phragmites) a chrastice (Phalaris), na vlhkých stanovištích. Konidiomata mohou svým tvarem připomínat apothecia, avšak pohlavní stadium není známé.

Microdiscula phragmitis Šanov, potoční luh, stéblo Phalaris arundinacea, 15.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Microdiscula phragmitis Šanov, potoční luh, stéblo Phalaris arundinacea, 15.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Microdiscula phragmitis Šanov, potoční luh, stéblo Phalaris arundinacea, 15.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácná tenká kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů. Rod Brevicellicium je mikroskopicky význačný krátkými a nápadně rozšířenými hyfovými segmenty v subhymeniu. Spory 4-6 x 3-3.5, neamyloidní, hladké; cystidy nepřítomny; hyfy s přezkami. Hojnější brevicelicium zrnité (Brevicellicium olivascens) má zoubkatý hymenofor a téměř kulovité (někdy až trochu trojúhelníkovité v bočním pohledu) spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Brevicellicium exile NPR Velká niva, vrchoviště, větev Pinus, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Brevicellicium exile NPP Hrabanovská černava, borový lesík, větev Pinus, 19.5.2023, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od pozdního jara do podzimu na živinami bohatých, často člověkem ovlivněných stanovištích (komposty, okraje cest, skleníky, smetiště, ...). Jedlý a nejčastěji pěstovaný druh houby vůbec.

Agaricus bisporus Tupadly, kompost, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus kubickae

Drobný hnojník rostoucí na podmáčených místech na zbytcích jednoděložných rostlin (rákos, ostřice apod.). Patrně přehlížený druh. Od ostatních drobných druhů s obdobnou ekologií (Coprinopsis tigrinella, Coprinopsis phaeospora, Coprinopsis friesii, Coprinopsis urticicola aj.) se pozná mikroskopickými znaky (např. tenkostěnné hyfy vela, široce elipsoidní spory). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Coprinopsis kubickae NPP Hrabanovská černava, slatiniště, stéblo Phragmites, 12.6.2020, (c) Lucie Zíbarová