Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba jejíž stromata lze nalézt po celý rok na dřevě různých listnáčů (buk, habr aj.). Od ostatních druhů z komplexu dřevomoru plazivého (Nemania serpens) se pozná pouze mikroskopicky podle podélně rýhovaných spor (imerze!). Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Nemania chestersii PR Maštale, smíšený kulturní les, paldý kmen Fagus, 20.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Nemania chestersii NPR Čtvrtě, dubohabřina, kmen Quercus, 8.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Nemania chestersii Vinařice, dubohabřina, kmínek Corylus, 14.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania chestersii NPR Čtvrtě, dubohabřina, kmen Quercus, 8.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Nemania chestersii Vinařice, dubohabřina, kmínek Corylus, 14.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania chestersii NPR Ve Studeném, suťový les, kmen Fagus, 26.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Nemania chestersii Konětopy, teplomilná doubrava, větev Quercus, 3.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania chestersii PP V Hlubokém, teplomilná doubrava, větev Quercus, 15.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nemania chestersii (spory a vřecka, Melzerovo reagens, 1000x), 27.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Ombrophila pura
Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba rostoucí později na podzim na dřevě listnáčů, nejčastěji buku a javoru klenu, typicky na relativně čerstvě odumřelém dřevě. Častější je v horských pralesovitých porostech. Pro své poloprůsvitné plodnice nezaměnitelná. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Neobulgaria pura var. pura Bouřňák, květnatá bučina, větev Fagus, 20.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Neobulgaria pura var. pura Bouřňák, květnatá bučina, větev Fagus, 20.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Neobulgaria pura var. pura PR V Podolánkách, smíšený kulturní smrko-bukový les, větev Fagus, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Neobulgaria pura var. pura PR Studený vrch, suťový les, kmen Fagus, 22.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Neobulgaria pura var. pura PR Studený vrch, květnatá bučina, kmen Fagus, 18.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Neobulgaria pura var. pura PR Vápenka, květnatá bučina, větev Fagus, 17.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus acuminatus
Hnojník z příbuzenstva hnojníku inkoustového (Coprinopsis atramentaria), od kterého se liší užšími (4-5 μm u C. acuminata, 5-6 μm u C. atramentaria) výtrusy a často i kloboukem s hrbolem. Vyskytuje se roztroušeně od léta do podzimu okolo zbytků dřeva, na pilinách, ruderálních stanovištích, apod.
Coprinopsis acuminata Radvanovické sedlo, příkop u lesní cesty, větve Acer pseudoplatanus, 11.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis acuminata Radvanovické sedlo, příkop u lesní cesty, větve Acer pseudoplatanus, 11.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis acuminata Radvanovické sedlo, příkop u lesní cesty, větve Acer pseudoplatanus, 11.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis acuminata Hříškov, kulturní smíšený les, lesní cesta, sub Quercus, Pinus, Picea, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od podzimu do zimy na dřevě jehličnanů, nejčastěji smrku. Od hnědavého pařezníku obecného (Panellus stipticus), rostoucího na listnáčích, se pozná mírnou chutí a bělavými plodnicemi, od podobných trepkovitek (Crepidotus spp.) vždy dobře vyvinutým třeněm i u dospělých plodnic a bělavým výtrusným prachem. Na dřevě jehličnanů roste i obvykle mnohem větší hlíva ušatá (Pleurocybella porrigens).
Panellus mitis Soumarský most, kulturní les, kmínek Picea, 11.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Panellus mitis NPR Břehyně-Pecopala, mladý kulturní bor, padlý kmínek Pinus, 15.11.2012, (c) Lucie Zíbarová
Panellus mitis Horní Malá Úpa, kulturní smrčina, větev Picea, 26.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Panellus mitis NPR Břehyně-Pecopala, mladý kulturní bor, padlý kmínek Pinus, 15.11.2012, (c) Lucie Zíbarová
Panellus mitis NPR Velká Niva, kulturní les, ořezaná větev Picea, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Hojně se vyskytující menší druh plaménky rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, především smrku. Spíše horský druh. Význačný výraznými oranžovými až oranžově-červenými barvami a mikroskopickými znaky. Podobná, avšak drobnější a výrazně vzácnější je plaménka drobnovýtrusá (Gymnopilus bellulus) s výrazně menšími sporami (4.5–6.0 × 3.0–3.5 μm). Viz též plaménka nevonná (Gymnoplius penetrans) a p. jedlová (Gymnopilus sapineus) s okrově rezavými, méně výrazně barevnými plodnicemi a mírně menšími a méně ornamentovanými výtrusy.
Gymnopilus picreus NPR Červené blato, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 12.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Gymnopilus picreus PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Gymnopilus picreus NP České Švýcarsko, Jelení louže, rašeliniště, kmen Pinus, 25.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Gymnopilus picreus Soumarský most, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 11.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Gymnopilus picreus NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, kmen Picea, 15.8.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Oligoporus fragilis, Fuscopostia fragilis
Roztroušeně se vyskytující jednoletý choroš, rostoucí na dřevě jehličnanů, především smrku, méně často borovice. Hojnější je ve vyšších polohách. Druh nápadný hnědnutím až rezavěním po otlačení. Podobná severská Postia lateritia roste na borovicích a liší se drobnými odlišnostmi v mikroznacích. Podobné druhy z příbuzenstva bělochoroše nahořklého (Postia calvenda, Postia rufescens) po otlačení nemění tak výrazně barvu a liší se mikroskopicky přítomností gloeocystid.
Postia fragilis NPR Velká Niva, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Postia fragilis Černý Kříž, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 18.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Postia fragilis NP České Švýcarsko, Vosí díra, inverzní pískovcová roile, kmen Pinus strobus, 22.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Postia fragilis Oparno, potoční luh, lavička, 22.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Postia fragilis PR Údolí Doubravy, suťový les, padlý kmen Pinus, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Postia fragilis Lipová u Brodců, acidofilní doubrava, padlý kmen Pinus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Postia fragilis PR Údolí Doubravy, suťový les, padlý kmen Pinus, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Postia fragilis (stará plodnice) PP Malá Niva, mladý bor, pahýl Pinus, 11.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Postia fragilis Houština u Mašťova, acidofilní doubrava, fragment kmene Pinus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lyophyllum ulmarium, Hypsizygus ulmarius, Hypsizygus marmoreus
Saproparazitická houba rostoucí roztroušeně na živých i mrtvých listnáčích, zejména na jilmech, jírovci, buku či javoru. Často vyrůstá ve vyšších partiích stromu. Variabilní druh, v rámci něhož se rozlišovalo víc druhů na základě pachu, přítomnosti a intenzitě mramorování na klobouku atd., podle výsledků molekulárních studií se však jedná o jeden taxon. Pach různorodý - nevýrazný, aromatický, ředkvový či moučný. Jedlá a někdy i pěstovaná. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Hypsizygus tessulatus PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hypsizygus tessulatus PR Libochovka, květnatá bučina, trčící větev Fagus, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hypsizygus tessulatus NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen Fagus, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hypsizygus tessulatus PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hypsizygus tessulatus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hypsizygus tessulatus PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hypsizygus tessulatus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hypsizygus tessulatus CHA Pečniansky les [SK], tvrdý luh, dutina v padlém kmeni Ulmus, 19.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypsizygus tessulatus Černý vrch u Želnavy, suťový les, silně rozložený kmen Ulmus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypsizygus tessulatus Černý vrch u Želnavy, suťový les, silně rozložený kmen Ulmus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující saprotrofní druh lupenaté houby rostoucí na podzim na zemi v listnatých i jehličnatých lesích, často na okrajích cest nebo nitrofilních stanovištích mezi kopřivami, ostružiníkem apod. Význačná pachem, který někdo popisuje jako okurkový, jiným lidem spíše připomíná rybinu, mikroskopicky pak nápadnými metuloidními hymeniálními cystidami. Nedořešený komplex více druhů.
Macrocystidia cucumis s.l. PR Kulivá hora, kulturní smíšený les, lesní cesta, sub Pinus, Carpinus, Quercus, 20.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Macrocystidia cucumis s.l. Arnoštov, Doupná hora, okraj lesní cesty, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Macrocystidia cucumis s.l. PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, silně zetlelý pařez Pinus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Macrocystidia cucumis s.l. České Žleby, okraj lesní cesty, 10.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hymenochaete mougeotii
Kornatcovitá houba nápadná svou karmínovou barvou a růstem na mrtvém dřevě jedlí, typicky na větvích v koruně, obvykle stále v kůře. V starších porostech jedlí není vzácná. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh). Na dřevě jehličnanů, zejména smrku roste kožovka chladnomilná (Hymenochaete fuliginosa).
Hymenochaete cruenta PR Zemská brána, smrko-buko-jedlový les, větev Abies, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hymenochaete cruenta Horní Planá, smrko-jedlový kulturní les, větev Abies, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hymenochaete cruenta NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, větev Abies, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hymenochaete cruenta Klení, Vysoký kámen, suťový les, větev Abies, 9.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hymenochaete cruenta EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, jedlina, větev Abies, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hymenochaete cruenta PR Údolí Doubravy, smíšený kulturní les, větev Abies, 7.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hymenochaete cruenta České Žleby, osamělá jedle v kulturním lese, větev Abies, 10.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vysykytující třepenitka rostoucí na podzim na podmáčených, bažinatých, často eutrofních stanovištích, často na obnažených dnch rybníků. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Hypholoma subericaeum NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, odvodňovací kanál, sub Salix, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypholoma subericaeum NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, odvodňovací kanál, sub Salix, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypholoma subericaeum Všetatská černava, slatiniště, v porostu rákosin, 22.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypholoma subericaeum Lom Vršany, okraj tůně, 21.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Hypholoma subericaeum Sokolov, předpolí lomu Jiří, zatopené dno starého lomu, holá půda, zbytky dřeva, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Hypholoma subericaeum Sokolov, předpolí lomu Jiří, zatopené dno starého lomu, holá půda, zbytky dřeva, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh ryzce striktně vázaný mykorhizní symbiózou na lísku. Velmi podobný ryzec kroužkatý (Lactarius circellatus) si liší striktní vazbou na habr a méně sytými a hustějšími lupeny (viz srovnávací foto níže). Mléko bílé, zasychající šedozelené, velmi palčivé. Častý i v parcích a zahradách, je-li příítomen jeho mykohizní partner (líska).
Lactarius pyrogalus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, ojedinělá líska, sub Larix, Corylus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius pyrogalus Sokolov, předpolí lomu Jiří, sub Corylus, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius pyrogalus Dluhoště, líska na okraji kluturní smrčiny, sub Corylus, Picea, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius circellatus (vlevo) a Lactarius pyrogalus (vpravo), pohled do lupenů Mikulovický vrch u Kadaně, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hojná strmělka rostoucí od léta do podzimu na zemi v opadu pod listnáči i jehličnany. Význačná anýzovou vůní a narůžovělým výtrusným prachem. Další druhy strmělek s anýzovým pachem: např. strmělka nepatrná (Clitocybe obsoleta), s. kumarínová (Clitocybe albofragrans) a s. anýzka (Clitocybe odora).
Clitocybe fragrans PR Údolí Teplé, mechatá kulturní smrčina, okraj silnice, v mechu, sub Picea, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Clitocybe fragrans Sokolov, předpolí lomu Jiří, sub Betula, Salix caprea, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pholiota alnicola
Nápadná šupinovka rostoucí roztroušeně na podzim na dřevě listnáčů, nejčastěji bříz, vrb a olší, obvykle na vlhčích stanovištích. Příbuzná šupinovka nahnědlá (Flammula pinicola) roste na dřevě jehličnanů. Při nepozornosti by se druh dal zaměnit i za třepenitku svazčitou (Hypholoma fasciculare) s šedočerným výtrusným prachem.
Flammula alnicola NPR Velká niva, rašelinná smrčina, báze pahýýlu Betula, 29.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Flammula alnicola Stoupno, mokřadní olšina, báze Alnus, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Flammula alnicola PR Velký rybník, křovité vrby, padlý kmínek Salix, mokřadní olšina,11.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Flammula alnicola Dluhoště, Dálava, podmáčená smrčina, pahýl Alnus, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Flammula alnicola Sokolov, předpolí lomu Jiří, báze pahýlu Betula, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Flammula alnicola NPR Ruda, báze živého kmenu Betula, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Flammula alnicola Vyborg (RUS), park, kmen Alnus, 23.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Fomitopsis betulina
Velmi hojný jednoletý choroš striktně vázaný na břízu. Roste na živých i odumřelých stromech. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Nezaměnitelný druh, přítomný v téměř každém březovém porostu. Podobný a vzácný pstřeňovec dubový (Buglossoporus quercinus) roste na mrtvém dřevě dubu.
Piptoporus betulinus Kyšperk, acidofilní bučina, stojící kmen Betula, 21.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Piptoporus betulinus Sokolov, předpolí lomu Jiří, kmínek břízy, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Piptoporus betulinus NPR Karlštejn, dubohabřina, pahýl Betula, 27.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Piptoporus betulinus NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, živý kmen Betula, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Piptoporus betulinus České Budějovice - cvičák, porost náletových dřevin, padlý kmínek Betula, 7.1.2007, (c) Lucie Zíbarová
Hojný a nezaměnitelný druh pavučince z podradu Myxacium rostoucí na podzim pod osikami (a duby?). Význačný třeněm s výraznými příčnými pásky vzniklými rozpraskáním vela. Variabilní, barevné odchylky (přítomnost fialových odstínů v lupenech, olivový/rezavý klobouk, atd.) jsou hodnoceny jako formy, variety nebo i samostatné druhy (Cortinarius rickenii, C. subolivaceus, C. fulvosquamosus).
Cortinarius trivialis (rickenii?) Koněprusy, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius trivialis PR Údolí Teplé, kulturní smrčina, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Picea, 31.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius trivialis PR Údolí Teplé, kulturní smrčina, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Picea, 31.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius trivialis Sokolov, předpolí lomu Jiří, nálet osiky na břehu rybníka, sub Populus tremula, 30.9.2008, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius trivialis NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, smíšený porost, sub Populus tremula, Betula, Pinus, 13.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cortinarius paleaceus
Hojný druh pavučince z "tradičního" podrodu telamonka (Telamonia). Roste hojně od pozdního léta do podzimu pod břízami na chudších půdách, často na narušených stanovištích. Nápadný bělavými pásky vela na třeni a šupinkatým kloboukem. Od podobných druhů s pásky vela na třeni se pozná podle absence pelargoniového pachu a mikroskopicky.
Cortinarius hemitrichus Nepomyšl, opuštěná pískovna, náletové dřeviny, sub Betula, Salix caprea, Populus tremula, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius hemitrichus Nepomyšl, opuštěná pískovna, náletové dřeviny, sub Betula, Salix caprea, Populus tremula, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius hemitrichus Proboštov, odkaliště, sub Betula, Populus tremula, Alnus, 12.11.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius hemitrichus NPR Velký a Malý Tisý, porost náletových dřevin, sub Betula, Populus tremula, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius hemitrichus Stráž nad Nežárkou, pískovna, porost náletových dřevin, sub Betula, Populus tremula, Salix caprea, 30.9.2008, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius hemitrichus Nepomyšl, pískovna, sub Betula, Pinus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius hemitrichus Srní u České Lípy, rekultivovaná pískovna, sub Pinus, Betula, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Nápadný a nazaměnitelný pavučinec rostoucí na podzim roztroušeně pod břízami, nejčastěji na vlhčích stanovištích a kyselých půdách. Charakteristický a nezaměnitelný druh.
Cortinarius pholideus Sokolov, předpolí lomu Jiří, břeh rybníka, sub Betula, 30.9.2008, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius pholideus Dluhoště, Dálava, mladá smrčina, sub Picea, Betula, 5.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius pholideus Dluhoště, Dálava, mladá smrčina, sub Picea, Betula, 5.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius pholideus NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující drobná helmovka rostoucí na podzim (říjen-prosinec) na odumřelých řapících listů kapradin, nejčastěji papratky samičí (Athyrium filis-femina), ale i jiných druhů. Hojnější ve vyšších polohách a na stanovištích s dostatečnou vzdušnou vlhkostí. Význačná růžovými až oranžovými tóny. Helmovka Mycena lohwagii roste na stejném substrátu, ale je větší a bez růžových tónů, liší se též mikroskopickými znaky.
Mycena pterigena PR Libochovka, potoční luh, řapík Matteuccia struthiopteris, 15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena pterigena PR Libochovka, potoční luh, řapík Matteuccia struthiopteris, 15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena pterigena Kyšperk, květnatá bučina, řapík Dryopteris, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Mycena pterigena Sokolov, předpolí lomu Jiří, olšina, řapíky Athyrium filix-femina, 30.9.2008, (c) Lucie Zíbarová
Mycena pterigena Litvínov, Šumenské údolí, květnatá bučina, řapíky Athyrium filix-femina, 10.12.2006, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Melastiza cornubiensis
Saprotrofní vřeckovýtrusá houba rostoucí na zemi, často na obnažené půdě, typicky pozdě na podzim.
Melastiza chateri Tutleky, strniště, 20.11.2020, (c) Lucie Zíbarová
Melastiza chateri Mšené-lázně, polní cesta, na holé půdě, sub Populus tremula, 16.12.2015, (c) Lucie Zíbarová
Melastiza chateri Tutleky, strniště, 20.11.2020, (c) Lucie Zíbarová
Melastiza chateri NPP Polabská černava, potoční luh, sub Salix, Fraxinus, Populus, Alnus, 20.12.2015, (c) Lucie Zíbarová
Melastiza chateri Tutleky, strniště, 20.11.2020, (c) Lucie Zíbarová
Melastiza chateri (spory, cotton blue, 1000x), 20.11.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Oudemansiella radicata, Xerula radicata
Hojná houba rostoucí od konce jara do podzimu z mrtvého dřeve liatnáčů vzácně jehličnanů, často zdánlivě ze země, ve skutečnosti však ze dřeva ukrytého pod povrchem země. Nápadná dlouze kořenujícím tuhým třeněm, zvrásněným, víceméně hladkým a za vlhka lepkavým kloboukem. Od podobné a poměrně teplomilné penízovky dlouhonohé (Xerula pudens) se liší lysým, nikoli chlupatým třeněm a kloboukem.
Hymenopellis radicata Vintířovský vrch, teplomilná doubrava, báze pahýlu Quercus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hymenopellis radicata NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, na zemi, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hymenopellis radicata NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hymenopellis radicata Litvínov, Šumenské údolí, suťový les, při pařezu Fraxinus, 31.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Clitocybula platyphylla
Velmi hojný druh rostoucí od počátku léta do podzimu na zemi v opadu a ze zbytků dřeva v listnatých a smíšených humózních lesích. Druh význačný nápadně řídkými lupeny a přítomností myceliálních provazců na bázi třeně. Udává se jako jedlá, avšak nevalné kvality. V ČR se vyskytují dva druhy z komplexu - Megacollybia marginata a M. platyphylla. Přítomnost tmavého ostří lupenů u M. marginata, která by měla oba druhy odlišovat však není příliš spolehlivým znakem.
Megacollybia platyphylla Fojtovice, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, 3.7.2023, (c) Lucie Zíbarová
Megacollybia platyphylla PR Chynínské buky, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 1.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Megacollybia platyphylla Osek, humózní bučina, sub Fagus, Acer pseudoplatanus, 23.8.2008, (c) Lucie Zíbarová
Megacollybia platyphylla NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, kmen Quercus, 20.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Megacollybia platyphylla NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zbytky dřeva Fagus, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Megacollybia platyphylla PP Domaslavické údolí, acidofilní bučina, hromada větví Fagus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná vřeckovýtrusá houba, jejíž drobné plodničky typu perithecií, často nahloučené do rozsáhlejších skupin nalezneme po celý rok na dřevě listnáčů, nejčastěji buku, vzácněji i na jehličnanech. Plodnice připomínají plody moruší. Vyskytuje se forma s 8 i 4 výtrusy ve vřecku. Může být parazitovaná houbou Neobarya parasitica.
Bertia moriformis PR Milešický prales, jedlobučina, větev Picea, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Bertia moriformis NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 2.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Bertia moriformis NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 25.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Bertia moriformis PR Studený vrch, suťový les, větev Picea, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Bertia moriformis NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 2.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Bertia moriformis NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 2.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Bertia moriformis Litvínov, Šumná, acidofilní bučina, větev Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Bertia moriformis Hřivice, vápnomilná bučina, větev Fagus, 8.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtruá houba, jejíž stromata můžeme nalézt poměrně hojně po celý rok na mrtvých větvích bříz stále v kůře. Od korovitky tečkované (Diatrype stigma), která zpravidla roste na jiných substrátech, se liší většími výtrusy a zvlněným okrajem stromat.
Diatrype undulata PP Tiské stěny, pískovcové skalní město, větev Betula, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Diatrype undulata NPP Swamp, okraj rašeliniště, větev Betula, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Diatrype undulata (detail ostiol) PP Tiské stěny, pískovcové skalní město, větev Betula, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Anellaria semiovata
Koprofilní druh, rostoucí roztroušeně na pastvinách na výkalech hospodářských zvířat (koně, krávy), méně často i na nitrofilních stanovištích ovlivněných hnojem apod. Od var. phanellarum se liší přítomností prstenu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Panaeolus semiovatus var. semiovatus Rakousko, pastvina, kravský trus, 19.07.2007, (c) Lucie Zíbarová
Panaeolus semiovatus var. semiovatus Milovice, pastvina, koňský trus, 19.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující ryzec, mykorhizně vázaný na habry (Carpinus betulus) rostoucí od léta do podzimu. Mléko bílé, pomalu žloutnoucí, silně palčivé. Podobný ryzec palčivý (Lactarius pyrogalus) má řidší a sytěji zbarvené lupeny, kromě toho je vázaný na lísku.
Lactarius circellatus EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Acer, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius circellatus NPP Peklo, potoční luh, sub Padus, Alnus, Carpinus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius circellatus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Larix, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius circellatus Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 19.8.2010, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius circellatus Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 19.8.2010, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius circellatus NPR Břehyně-Pecopala, habřina, sub Carpinus, Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná mykorhizní houba rostoucí od konce jara do podzimu pod listnáči i jehličnany, typicky na iniciálně sukcesních či narušovaných stanovištích. Význačná mikroskopickými znaky (tetrasporické bazidie, výtrusy kulovité až takřka kulovité, ostnité). Podobné druhy: např. lakovka statná (Laccaria proxima), l. dvoubarvá (Laccaria bicolor), l. zakroucená (Laccaria tortilis) či l. cihlová (Laccaria fraterna) aj. Určování lakovek je poměrně náročné, zejména bez pomoci mikroskopu.
Laccaria laccata Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 19.8.2010, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cerioporus varius, Polyporus leptocephalus?
Velmi hojný, jednoletý druh choroše rostoucí na dřevě různých listnáčů (často buku nebo břízy). Nové plodnice vytváří na přelomu jara a léta. Nápadný černou bází třeně a radiálně žíhaným, matným kloboukem. Způsobuje bílou hnilobu. Pravděpodobně komplex více druhů.
Polyporus varius NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, větev Betula, 21.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Polyporus varius NPP Swamp, větev Betula, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Polyporus varius PP Háj Petra Bezruče, květnatá bučina, opadlá větev Fagus, 21.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Hojná závojenka rostoucí od začátku léta do podzimu na otevřených stanovištích (smilkové louky, vřesoviště, rašelinné louky apod.), v lesních lemech a světlých jehličnatých lesích, obvykle na kyselém substrátě, spíše ve vyšších polohách. Vůně nevýrazná nebo slabě moučná. Nápadná křížatým tvarem výtrusů. Závojenka Entoloma milthalerae má drobné plodnice a podobné, leč větší a více nepravidelné spory.
Entoloma conferendum NPP Kaproun, vlhká rašelinná louka, v porostu Polytrichum, 12.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma conferendum NPP Kaproun, vlhká rašelinná louka, v porostu Polytrichum, 12.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma conferendum Dálava u Benešova nad Černou, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma conferendum NPR Rašeliniště Skřítek, přechodové rašeliniště, sub Picea, Betula, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma conferendum (spory, Melzerovo reagens, 10000x) 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů. Nápadná masově růžovou (za sucha) až oranžovou (za vlhka) barvou a mikroznaky. V rodě je více ±oranžových druhů, např. na olších rostou podobné, avšak vzácnější druhy kornatka oranžová (Peniophora aurantiaca) a k Erikssonova (Peniophora erikssonii) s většimi eliptickými sporami.
Peniophora incarnata Loučky u Verneřic, potoční olšina, větev Acer platanoides, 24.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora incarnata PR Milá, suťový les, padlý kmen Tilia, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora incarnata NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, větev Frangula alnus, 16.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora incarnata Mělnická Vrutice, lužní les, větev Hedera, 27.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora incarnata Broumov, Rožmitál, úvoz cesty, větévka Rosa, 27.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Peniophora incarnata NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, větvička Alnus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hypholoma myosotis
Vzácně se vyskytující houba, rostoucí od léta do podzimu na podmáčených stanovištích v porostech rašeliníků, vzácněji i jiných mechů, typicky na živinami bohatších (přechodových) rašeliništích. Živinami chudým, vrchovištním rašeliništím se spíše vyhýbá. Klobouk lepkavý, často se zbytky vela na okraji. Spory mandlovité, hladké, s nezřetelným klíčním pórem, 12.5-19 x 7-9 μm. Viz třepenitka vlhkomilná (Bogbodia uda) a třepenitka prodloužená (Hypholoma eleongatum). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Phaeonematoloma myosotis NPR Břehyně-Pecopala, okraj rašelinné olšiny, sub Alnus, 2.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Phaeonematoloma myosotis NPP Ruda, přechodové rašeliniště, sub Salix, 16.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phaeonematoloma myosotis Okna, přechodové rašeliniště, sub Pinus, Betula, 30.9.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phaeonematoloma myosotis NPP Kaproun, přechodové rašeliniště, zarůstající odvodňovací kanál, in Sphagnum, (c) Lucie Zíbarová
Phaeonematoloma myosotis Okna, přechodové rašeliniště, sub Pinus, Betula, 10.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phaeonematoloma myosotis NPR Zhejral, přechodové rašeliniště, in Sphagnum, sub Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phaeonematoloma myosotis Pohoří na Šumavě, rašelinná louka, 29.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Phaeonematoloma myosotis (spory, 5% KOH, 1000x) 30.9.2016, (c) Lucie Zíbarová
