Syn.: Pulveroboletus lignicola

Vzácná hřibovitá houba rostoucí na silně rozloženém dřevě jehličnanů, velmi vzácně i listnáčů, typicky na bázi pařezů. Narozdíl od většiny ostatních hřibů není mykorhizní. V literatuře se udává výskyt společně s chorošem hnědákem Schweinitzovým (Phaeolus schweinitzii), laboratorní pokusy ukazují, že je schopný parazitovat na jiných lignikolních houbách, ale i že je schopný rozkládat dřevo sám o sobě. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Buchwaldoboletus lignicola Benešov nad Černou, kulturní smíšený les, báze Picea, 8.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Buchwaldoboletus lignicola Obírka, suťový les, báze pařezu Picea, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Patrně spíše přehlížená kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. V rámci komplexu druhů okolo trechispory moučnaté (Trechispora farinacea) je význačná většími výtrusy (>5 v delším rozměru, vč. ornamentiky) a krystalky na hyfách ve tvaru "motýlků". Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Trechispora araneosa Obírka, suťový les, kmen Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu na mrtvém, silněji rozloženém dřevě jehličnanů (zejména jedle), především v přirozených porostech se zachovalou strukturou a dostatkem mrtvé dřevní hmoty. Význačná plodnicemi, které roní bezbarvý latex, který na vzduchu černá, stejně se zbarvují i staré a otlačené plodnice. Na stejném substrátu roste i o něco hojnější ronivka troudní (Hydropus marginellus) s tmavě lemovaným ostřím lupenů. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Hydropus atramentosus NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová,

Hydropus atramentosus NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen Abies, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová,

Hydropus atramentosus Obírka, suťový les, kmen Abies, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus atramentosus Obírka, jedlobučina, kmen Abies, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus atramentosus Obírka, jedlobučina, pařez Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydropus atramentosus Obírka, jedlobučina, pařez Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phellodon amicus

Vzácnější lošákovitá houba rostoucí pod listnáči (zejména duby), často na rybničních hrázích. Dužnina na řezu šedavá, nikoli černá, nemění bavu s KOH. Při zasychání voní po Maggi koření. Lošáček tmavý (Phellodon melaleucus) je hojnější, roste častěji pod jehličnany a má subtilnější plodnice a kontrastujícími bělavými ostny, l. černý (Phellodon niger s.l.) má plodnice v mládí s modrofialovým nádechem a černou dužninu, l. číškovitý (Phellodon tomentosus agg.) má tenké plodnice a kruhatý s hnědavými tóny klobouk . Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh)., zároveň je chráněný podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. v kategorii kriticky ohrožený druh a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích..

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon confluens (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 12.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lošákovitá houba rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany (smrk, méně borovice), méně často listnáči (buk). V některých částech ČR se vyskytuje roztroušeně (např. j. Čechy), jinde zcela chybí (zejména v oblastech ovlivněných imisemi). Význačný na řezu černou dužninou i v klobouku a její modrozelenou reakcí na roztok KOH. Komplex více velmi nesnadno rozlišitelných druhů. V ČR je patrně nejhojnější lošáček Phellodon aquiloniniger rostoucí pod jehličnany (borovice, možná i smrk?) rostoucí na kyselých půdách, plochým či vypouklým kloboukem a bez zónování. Lošáček Phellodon frondosoniger roste pod listnáči (Fagaceae), má též plochý nebo vypouklý klobouk a zónování na klobouku může být přítomno v podobě koncentricky uspořádaných hrbolků, které však nejsou barevně odlišné. Další dva druhy rostou na bazických půdách pod jehličnany: Phellinus niger s. str. a Phellinus melilotinus. V každém případě určování je bez sekvenace DNA nejisté. Viz též lošáček tmavý (Phellodon melaleucus) a lošáček statný (Phellodon confluens). Druh Phellodon aquiloniniger je uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Phellodon niger s.l. (aquiloniniger?) Svojše, kulturní smíšený les, sub Picea, Pinus, 4.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon niger s.l. (aquiloniniger?) PP Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon niger s.l. (aquiloniniger?) Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon niger s.l. Dluhoště, kulturní smrčina, sub Picea, 9.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon niger (spory, Melzerovo reagens) 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná tvrdohouba (pyrenomycet) rostoucí na mrtvém dřevě buku. Stromata vytvářejí nápadně tvrdé a bradavčité (vystouplá ústí perithecií) povlaky na dřevě, které mohou vytrvávat po několik let, dřevo se pod nimi rozkládá dosti pomalu. Perithecia jsou zčásti zapuštěná ve dřevě.

Eutypa spinosa NPR Kohoutov, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 19.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hojná vláknice rostoucí od léta do podzimu především na chudých a kyselých půdách pod jehličnany. Význačná plstnatým, nešupinkatým kloboukem s tmavým středem, přítomností pavučinky (kortiny) a neojíněným třeněm, mikroskopicky pak drobnými, často čtverhrannými sporami (6,5-8 x 5-6 μm) s tupými hrbolky a relativně tenkostěnnými hymeniálními cystidami se žlutou stěnou v roztoku KOH. Pach zatuchlý, spermatický. Inocybe subcarpta má o něco větší spory a subkapitátní cystidy, často se zvlněnou stěnou.

Inocybe soluta PR Pavlínino údolí, mladá podmáčená smrčina, okraj cesty, sub Picea, Pinus, 21.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Apiocrea chrysosperma, Sepedonium chrysospermum, Sepedonium mycophilum

Velmi hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí na plodnicích hřibovitých hub, zejména suchohřibů (Xerocomus s.l.), hřibu hnědého (Boletus badius), čechratek (Paxillus) či pestřeců (Scleroderma). V ČR se vyskytuje především v nepohlavní fázi (anamorfě - Sepedonium chrysospermum s.l.). Komplex více druhů, jejichž určení je velmi složité a vyžaduje kultivaci, elektronovou mikroskopii či sekvenaci DNA. Viz nedohub Hypomyces microspermus s menšími pohlavními i nepohlavními sporami. Na (pouze?) hřibu peprném roste Sepedonium chalcipori.

Hypomyces chrysospermus Šumpersko (ex situ),, stará plodnice hřibovité houby, 14.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces chrysospermus Šumpersko (ex situ),, stará plodnice hřibovité houby, 14.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces chrysospermus Šumpersko (ex situ),, stará plodnice hřibovité houby, 14.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces chrysospermus Šumpersko (ex situ),, stará plodnice hřibovité houby, 14.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces chrysospermus Šumpersko (ex situ),, stará plodnice hřibovité houby, 14.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces chrysospermus agg, NP České Švýcarsko, Edmundova soutěska, inverzní smrčina, stará plodnice Strobilomyces, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces chrysospermus agg. NP České Švýcarsko, Edmundova soutěska, inverzní smrčina, stará plodnice Strobilomyces, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces chrysospermus (askospory, Melzerovo reagens, 1000x), 14.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hypomyces chrysospermus (nepohlavní aleuriospory, Melzerovo reagens, 1000x), 14.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména smrku ve vyšších polohách, typicky na trčících odumřelých větvích. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Globulicium hiemale PR Polom, květnatá bučina, kmínek Picea, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Globulicium hiemale EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, trčící větev Picea, 26.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Globulicium hiemale PR Polom, květnatá bučina, kmínek Picea, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Globulicium hiemale NPR Velká niva, rašelinná smrčina, trčící větev Picea, 21.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Globulicium hiemale NP Šumava, suťový les, trčící větev Picea, 5.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Globulicium hiemale NP Krkonoše, Messnerův důl, kulturní smrčina, kmínek Picea, 7.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Globulicium hiemale NP Krkonoše, Krkonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Globulicium hiemale NP Krkonoše, Modrý důl, větev Picea, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Nedávno popsaný druh rostoucí na vlhkých stanovištích, patrně hlavně pod vrbami. Význačná přítomností pavučinky (kortiny) a nízkým počtem lupenů dosahujících ke třeni (<40), mikroskopicky pak mandlovitými, slabě, ale zřetelně dextrinoidními, jemně ornamentovanými výtrusy, které jsou užší než 7 μm. Podobná slzivka vlhkomilná (Hebeloma nigellum) se odlišuje sporami širšími než 7 μm.

Hebeloma hygrophilum PP Kutiny, podmáčený porost křovitých vrb, sub Salix, 19.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma hygrophilum PR Podtrosecká údolí, slatinná louka, sub Salix, 11.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma hygrophilum NPP Swamp, okraj odvodňovacího kanálu, sub Salix, Alnus, 18.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma hygrophilum Okna, podmáčený porost křovitých vrb, sub Salix, 30.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma hygrophilum PP Rašeliniště Bobovec, okraj rašeliniště, sub Salix, Betula, Pinus, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hojná mykorhizní kornatcovitá houba rostoucí na silně rozloženém dřevě, zbytcích vegetace apod., zpravidla ve smrčinách, zejména ve vyšších polohách a na kyselých půdách. Význačná mikroskopickými znaky - hyfy s přezkami, cystidy nepřítomny, bazidie čtyřvýtrusé, výtrusy trojhranné až trojlaločné v čelním pohledu, eliptické v bočním, pokryté drobnými bradavkami. Viz kornatečka hvězdovýtrusá (Tylospora asterophora) s trojlaločnými a hladkými výtrusy.

Tylospora fibrillosa Krkonoše, Svorová hora, horská smrčina, větev Picea, 7.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tylospora fibrillosa NP Krkonoše, Svorová hora, horská smrčina, větev Picea, 7.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější ryzec rostoucí od pozdního léta do podzimu v rašeliníku pod smrkem. Význačný světlejším okrajem klobouku, světlými lupeny a mikroskopickými znaky. Mléko bílé, neměnné. Na podobných stanovištích se vyskytuje i hojný ryzec liškový (Lactarius tabidus) se žloutnoucím mlékem a světlejším kloboukem a vzácný r. hnědočervený (Lactarius badiosanguineus) s víceméně jednolitě zbarveným tmavě červenohnědým kloboukem, tmavšími okrovými lupeny a odlišnými mikroznaky. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Lactarius sphagneti NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius sphagneti NPR Rašeliniště Skřítek, rašelinná smrčina, břeh potůčku, sub Picea, Betula, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius sphagneti NP Krkonoše, Svorová hora, horská smrčina, sub Picea, 24.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius sphagneti Světlík, mladá rašelinná smrčina, sub Picea, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius sphagneti Kovářská, vlhká kulturní smrčina, sub Picea, Ulmus, 25.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius sphagneti (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 25.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phellodon connatus s. auct.

Méně běžná lošákovitá houba rostoucí pod jehličnany i listnáči, především v oblastech nezasažených imisemi. Zasychající plodnice voní po koření Maggi. Určování zástupců rodu Phellodon není zcela snadné stejně jako u ostatních lošákovitých hub. Od podobného druhů z komplexu lošáčku černého (Phellodon niger agg.) se pozná méně masitými plodnicemi a světlejší (hnědou), nikoli černou, dužninou v klobouku a její negativní reakcí na KOH. Druhy z komeplexu lošáčku číškovitého (Phellodon tomentosus agg.) májí kruhatý klobouk s žlutými či kaštanově hnědými tóny, bez purpurových tónů a šedých či černých zón. V tradičním pojetí se o komplex dvou druhů - kromě lošáčku tmavého v úzkém pojetí (Phellodon melaleucus s. str.), který roste pod borovicemi patrně i listnáči (dub, kaštanovník, bříza?) s šedými až černými koncentrickými zónami a často purpurovým odstínem, tlustší dužninou a negativní nebo zelenkavou reakcí družniny na KOH, ještě o lošáček Phellodon ellisianus rostoucí pod listnáči (Fagaceae) se zónováním spíš v hnědých tónech, tenčí dužninou a olivovou až hnědavou reakcí dužniny na KOH. Další druh, který se u nás vyskytuje je obtížně rozlišitelný lošáček tmavý (Phellodon secretus), který se často vyskytuje naspodu kmenů (což ale může lošáček tmavý dělat také), s měkčími plodnicemi a nezónovaným kloboukem. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Phellodon connatus Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon connatus PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, Alnus, 2.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon connatus PP Zadní rybník, bor s lískou, sub Pinus, Corylus, Betula, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon connatus Horní Planá, kulturní smrčina s jedlí, sub Picea, Abies, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon connatus Horní Planá, kulturní smrčina s jedlí, sub Picea, Abies, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon connatus PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 6.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon connatus PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, Alnus, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon connatus Hajnice v Zadním lese, kulturní bor, sub Pinus, Picea, 8.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon connatus Hajnice v Zadním lese, kulturní bor, sub Pinus, Picea, 8.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phellodon connatus Provodín, spontánní sukcese v pískovně, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Spíše hojnější lošákovitá houba rostoucí roztroušeně od léta do podzimu pod jehličnany (smrk, borovice). Podobné druhy z komplexu lošákovce pásovaného (Hydnellum concrescens agg.) rostou na podobných stanovištích, avšak mají obvykle tenčí plodnice bez typických výrůstků na klobouku a výtrusy s uťatými bradavkami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Hydnellum scrobiculatum Tetřevská slať, podmáčená smrčina, sub Picea, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum scrobiculatum Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum scrobiculatum Tetřevská slať, podmáčená smrčina, sub Picea, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Albatrellus pes-caprae

Vzácný pozemní choroš rostoucí pod jehličnany (zejména borovicí), především v oblastech nezasažených imisemi. Od ostatních krásnopórek (např. krásnopórky hřebenité - Albatrellus cristatus) se odlišuje šupinatým kloboukem. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Scutiger pes-caprae PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, Abies, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Scutiger pes-capraePR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, Abies, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Scutiger pes-caprae PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, Abies, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Scutiger pes-caprae PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, Abies, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná lošákovitá houba rostoucí pod jehličnany, zejména smrkem. Pro žluté odstíny na plodnici nezaměnitelný. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Hydnellum geogenium PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum geogenium PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum geogenium PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum geogenium PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum geogenium PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 6.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum geogenium PR Maštale, kulturní smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum geogenium (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Marasmiellus perforans, Micromphale perforans, Paragymnopus perforans

Velmi hojná avšak drobná saprotrofní lupená houba rostoucí ve velkých skupinách z opadu v jehličnatých lesích, nejčastěji vlhčích smrčinách. Plodnice jsou schopné po navlhčení oživovat a tak je možné je potkat prakticky po celý rok. Význačná zápachem po hnijícím zelí. Hojná spička žiněná (Gymnopus androsaceus) rostoucí na obdobných stanovištích je drobnější a bez zápachu. Špička dubomilná (Gymnopus quercophilus) roste na dubovém opadu. Pach po zelí mají i penízovka odporná (Gymonpus foetidus) a p. smrdutá (Gymnopus brassicolens), jedná se však o méně útlé houby se silnějším třeněm. V opadu jehličnanů roste i š. Wettsteinova (Marasmius wettsteinii), která však má kolem lupenů kolárek.

Gymnopus perforans Verneřice, Bobří soutěska, mladá smrčina, sub Picea, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus perforans NPR Praděd, horská smrčina, opad Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus androsaceus (vlevo) a Gymnopus perforans (vpravo) Kovářská, horská kulturní smrčina, opad Picea, 20.6.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hojná parazitická mikroskopická houba rostoucí na plodnicích lupenatých hub, zejména helmovek (nejčasteji h. mléčné - Mycena galopus, h. krvavé - Mycena sanguinolenta či h. ředkvičkové - Mycena pura).

Spinellus fusiger Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, plodnice Mycena sanguinolenta, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Spinellus fusiger Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, plodnice Mycena sanguinolenta, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Xeromphalina picta, Omphalia picta

Vzácná lupenatá houba rostoucí v lesích na opadu, větvičkách, mechatých kmenech apod. Bez chuti a pachu. Pro válcovitý klobouk nezaměnitelná. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Mycena picta Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, mechatý silně rozložený kmen Betula, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena picta PR Losenice II, potoční luh, silně rozložený kmen Alnus incana, 29.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena picta (detail lupenů) PR Losenice II, potoční luh, silně rozložený kmen Alnus incana, 29.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém, silně rozloženém dřevě jehličnanů, vzácně i listnáčů, především v pralesovitých porostech. V ČR hojnější v karpatské oblasti. Od ostatních druhů kornatcovitých hub se rod hvězdnatka (Asterostroma) pozná přítomností dextrinoidních asteroset a amyloidními výtrusy, v rámci rodu pak h. řídká hladkými, neornamentovanými výtrusy. Viz hvězdnatka prostřední (Asterostroma medium). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Asterostroma laxum NPR Bukačka, horská smrčina, silně rozložený kmen Picea, 21.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Asterostroma laxum PR Miletínky, hadcový bor, kmínek Juniperus, 27.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Asterostroma laxum (spory a asterosety, Melzerovo reagens, 1000x), 21.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na trusu býložravců, hnoji, nitrofilních stanovištích, vzácně i na zbytcích dřeva. Podobně jako jiné druhy sametovek je význačná zejména mikroskopickými znaky, především kombinací smíšených typů (lecythiformní i nelycthiformní) cystid na třeni (kaulocystid), tetrasporických bazidií a velmi velkých výtrusů (14-18 x 8-10 μm). Na trusu roste i řada dalších sametovek, které se liší mikroskopickými znaky (bisporické bazidie, rozměry spor, typ kaulocystid). Sametovka prstovitá (Conocybe subpubescens), vypadá velmi podobně, má též smíšené kaulocystidy, tetrasporické bazidie a poměrně velké spory, avšak roste zpravidla ze zbytků dřeva a její spory jsou o něco menší (11-14 x 6-8 μm). Viz též sametovka výkalová (Pholiotina coprophila).

Conocybe pubescens NPR Bukačka, nitrofilní stanoviště při okraji louky, rostlinné a dřevní zbytky, sub Picea, 21.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe pubescens Dluhoště, pastvina, teljící seno smíšené s kravským trusem, 9.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu na mrtvém, silněji rozloženém dřevě jehličnanů (smrk, jedle), především ve vyšších polohách a v zachovalých, pralesovitých porostech. Druh význačný živými barvami a mikroskopickými znaky, zejména drobnými, výrazně bradavčitými výtrusy (cca 4.5-5.5 x 3-3.0 μm). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích. Drobné spory má i plaménka kulatovýtrusá (Gymnopilus josserandii), je však zbarvena tlumeně a spory jsou relativně širší (4.5-6 x 3.5-4.5 μm, Holec 2005). Ostaní druhy, např. plaménka poprášená (Gymnopilus picreus), mají podstatně větší spory.

Gymnopilus bellulus PR V Podolánkách, rašelinná smrčina pahýl Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus bellulus PR Polom, květnatá bučina, padlý kmen Abies, 17.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus bellulus NPR Trčkov, horská bučina, padlý kmen jehličnanu, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus bellulus NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Abies, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus bellulus PR Černý vrch, jedlobučina, kmen jehličnanu, 16.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus bellulus Spáleniště, květnatá bučina, kmen Abies, 20.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus bellulus NP Šumava, Radvanický vrch, suťový les, kmen Abies, 22.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus bellulus (spory, bazidie a cheilocystidy, Melzerovo reagens, 1000x), 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Patrně roztroušeně se vyskytující sametovka rostoucí od léta do podzimu v travnících, opadu listnatých lesů, parcích, podél cest apod. Význačná živě zbarvenými plodnicemi, mikroskopicky pak takřka výhradně lecythiformními kaulocystidami a drobnějšími sporami (cca 7.5-10 x 4.5-6 μm) s výrazným klíčním pórem.

Conocybe mesospora Východná, Kundrátovo, [SK], vlhká smrčina, sub Picea, Populus tremula, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe mesospora PP Údolí Podbradeckého potoka, jasenina, sub Fraxinus, Corylus, 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cystolepiota rosea, C. rosella

Vzácnější bedla rostoucí od pozdního léta do podzimu v listnatých lesích na živinami bohatých stanovištích, okrajích cest apod. Význačná křehkými šedorůžovými jehlancovitými šupinkami na klobouku. Viz např. bedlička Hetierova (Cystolepiota hetieri) s bíle poprášeným, po dotyku reznoucím kloboukem, bedlička polonahá (Cystolepiota seminuda), která je drobnější, s bílým kloboukem a narůžovělým třeněm, bedlička poprášená (Cystolepiota pulverulenta) s šednoucími či hnědnoucími plodnicemi, ornamentovanými výtrusy a hyfami bez přezek či bedlička Cystolepiota fumosifolia s cheilo- pleurocystidami se žlutým obsahem. Viz též bedla Echinoderma pseudoasperulum bez cheilocystid a dextrioinidními sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Cystolepiota moelleri Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, sub Carpinus, Salix, Acer campestre, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cystolepiota moelleri PP Údolí Podbradeckého potoka, jasenina, sub Fraxinus, Acer, Corylus, 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Drobná lupenatá houba rostoucí na rostlinných zbytcích. Od typické variety helmovky mauretánské (var. mauretanica) se odlišuje absencí cheilocystid a hlavičkatými pileo- a kaulocystidami.

Hemimycena mauretanica var. microcephala NPP Hrabanovská černava, slatinná louka, listy Cladium mariscus, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena mauretanica var. microcephala PP Údolí Podbradeckého potoka, výsadba borovice černé, rostlinné zbytky, sub Pinus nigra, 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena mauretanica var. microcephala NPP Hrabanovská černava, slatinná louka, listy Cladium mariscus, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena mauretanica var. microcephala PP Údolí Podbradeckého potoka, výsadba borovice černé, rostlinné zbytky, sub Pinus nigra, 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Zelleromyces stephensii, Arcangeliella stephensii

Vzácnější podzemka rostoucí pod listnáči, zejména lípou, na vápnitých půdách. Význačná roněním bílého, žloutnoucího mléka a ostnitými výtrusy. Nedávno popsaný Lactarius populicola je velmi podobný a pravděpodobně vázaný na topol. Příbuzná masovka Arcangeliella borziana roste spíše na kyselých půdách pod jehličnany a má nehojné, řídké a vodnaté mléko.

Lactarius stephensii Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Tilia, Fraxinus, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius stephensii Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Tilia, Fraxinus, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius stephensii (spory, Melzerovo reagens, 1000x) Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Tilia, Fraxinus, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lactarius piperatus var. glaucescens, Lactarius glaucescens

Roztroušeně se vyskytující velký ryzec rostoucí pod listnáči, zejména bukem na bázemi bohatších půdách. Mléko bílé, velmi palčivé. Od velmi podobného ryzce peprného (Lactifluus piperatus) se odlišuje mlékem, jež při zasychání obvykle šedozelená a s KOH reaguje oranžově. Nejspolehlivějším znakem je mikroskopická stavba pokožky klobouku.

Lactifluus glaucescens NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, Betula, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactifluus glaucescens Staré Ransko, květnatá bučina, sub Fagus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactifluus glaucescens Staré Ransko, květnatá bučina, sub Fagus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactifluus glaucescens (reakce mléka s KOH) Staré Ransko, květnatá bučina, sub Fagus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactifluus glaucescens (spory, Melzerovo reagens, 1000x) NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, Betula, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně, místy až hojně se vyskytující kosmatka rostoucí na zemi na vlhčích místech, často na obnažené půdě podél potůčků. Od ostatních (mnoha) druhů kosmatek se pozná pouze mikroskopickými znaky (kulaté výtrusy s uťatými bradavkami, marginální chloupky s mnoha kořeny).

Scutellinia trechispora Radějov, potoční luh, břeh potůčku, na holé půdě, sub Alnus, Salix, 15.6.2024, (c) Lucie Zíbarová

Scutellinia trechispora PP Údolí Podbradeckého potoka, potoční luh, na vlhké půdě, sub Fraxinus, Corylus, 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Scutellinia trechispora PR Pod Trlinou, květnatá bučina, na holé půdě mezi mechy, sub Fagus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Scutellinia trechispora (spory ve vřeckách, cotton blue, 1000x), 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Scutellinia trechispora (spory z výtrusného prachu, cotton blue, 1000x) 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácně až místy roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod listnáči (dub, buk, bříza) na kyselejších a živinami chudších půdách. Mírná. Výtrusný prach sytě smetanový. Dužnina mírně hnědne, pach slabě ovocný. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Russula brunneoviolacea NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, Betula, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula brunneoviolacea (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující vláknice rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (často břízou) i jehličnany v různých typech lesů, nezřídka i v parcích. Pach spermatický. Význačná přítmností pavučinky (kortiny), vláknitým, neojíněným třeněm bez hlízky na bázi a mikroskopickými znaky (spory s tupými, nevýraznými bradavkami, pleurocystidy vřetenovité, často s rostrem).

Inocybe curvipes Ústí nad Labem - Klíše, parčík, sub Tilia, Aesculus, Acer, 3.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe curvipes PR Niva Doubravy, okraj kulturní smrčiny, sub Picea, Betula, Salix, 17.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe curvipes PR Noldenteich, hráz rybníčku, sub Quercus, Alnus, Betula, 12.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe curvipes PR Maštale, potoční luh, sub Pinus, Betula, Picea, Alnus, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe curvipes (spory a pleurocystidy, cca 5% vodný roztok KOH, 1000x), 3.8.2016, (c) Lucie Zíbarová